Co sa už stalo:

Den za Moravu, Brno, 14.9.2019

„ Morava je podivuhodná země už proto, že je a není...“ Jan Skácel


Také letos jsme přijali pozvání Moravské národní obce ke Dni Za Moravu a předběžně jsme zváni i na příští ročník.
Jakoby nám počasí chtělo vynahradit propršené Slavnosti vína o minulém víkendu, přivítalo nás prosluněné Brno v celé parádě. Moravským náměstím už se nesl zpěv Mužského souboru Moravia z Pováží. Před kostelem sv. Tomáše, kde se odehrávala úvodní část celého programu se scházeli první účinkující i diváci, kterých neustále přibývalo. K mání byly odznáčky i vlaječky. Přesunuli jsme se na kúr, abychom se rozezpívali. Poté už seřazení rytíři, vojáci, soubory a veřejnost zaplnili kostel. Po slavnostních fanfárách, položení kytic postupně svými projevy přednesli pan farář Mráz, starostka Dražůvek na Hodonínsku p. Čundrová a p. J. Krábek, předseda Moravské národní obce. Mezi jednotlivými projevy vystoupil už zmíněný soubor Moravia, dále Moravian Memory Brass a Sbor Bronislav z Bílovic nad Svitavou. Znovu se osvědčila výhoda našeho zpívání z kúru. Naše tři písničky tak mohly ještě víc vyniknout. Už znalí poměrů jsme nebylo zaskočeni ranami z děla na zahájení průvodu městem, nepřekvapilo nás ani polední střílení rakouských vojáků. V průvodu městem jsme se střídali ve zpěvu s bubnováním bubeníků. Před polednem jsme došli na náměstí Svobody, kde bylo vystoupení Hútku součástí programu asi devíti dalších sborů. Pavel v něm stačil udělat propagaci bánovskému česneku i pozvat moderátorku Dne za Moravu na naše listopadové jubileum.
Závěrem jen tři věty z projevů, které stály za zamyšlení:
„Výjimečnost Moravy je tvořena nejen specifickou krásou krajiny moravských úvalů, ale především její svébytnou kulturou a bohatou historií. Parcelace Moravy a její postupná likvidace znamená nenahraditelnou ztrátu částí kulturního dědictví Evropy. Aktivní odmítnutí takovýchto snah a požadavek obnovy Moravy je přirozenou reakcí všech slušných lidí.“
FOTO, Foto Radka Pavlíčka ZDE. Plakát ZDE.

 

Slavnosti vína v Uherském Hradišti, 7.9.2019

Po několika předcházejících letech, kdy „Slavnosti vína“ probíhaly za téměř letního počasí, těm letošním – sedmnáctým - počasí nepřálo. Probudili jsme se do „zamračeného„ rána a se zahájením průvodu se naplnila předpověď meteorologů, že víkend vesměs proprší. Tak se i stalo. Nezbytným doplňkem vystupujících i obětavých diváků byly deštník a pláštěnka. Ferovi Krsovi konečně vyšlo volno na naši akci a nemusel testovat, jestli se stihne na akci vrátit ze zájezdu. Přesto jsme ale o jeho telefonát nebyli ochuzeni. Volal, že nestihl odjezd autobusu z Bánova - (prý naléval) . Bylo mu doporučené náhradní řešení dopravy s Ivanem. I tento rok (loni poprvé) jsme při přesunu na seřadiště průvodu zazpívali před domem Radovana Jančáře (autorem knihy Bánov – Kroniky promlouvají) a byli jsme také náležitě pohoštěni. Průvod a vystoupení v programu bylo z naší strany standardní. Letos obzvlášť jsme patřičně ocenili výhodu krytého podia na Mariánském náměstí. Společně s dalšími soubory Východního Slovácka jsme tak mohli bez újmy představit svůj program. Špatné počasí se, bohužel, podepsalo také našem tradičním vystoupení na „kruháči“ (viz foto). Ale i tak si nás naši příznivci našli a naše účinkování odměnili potleskem, za což jim patří velký dík. Fotky Radka Pavlíčka ZDE, Slovácký deník, Dobrý den s kurýrem . Program ZDE.

Křest CD Plkotnic v Suché Lozi, 24.8.2019

Pro slavností žehnání svého druhého CD si sucholožské Plkotnice zvolily termín sucholožských hodů a současně velké slávy k 20. výročí posvěcení kostela sv. Ludmily v Suché Lozi. Zpestřením sobotního dne bylo pásmo Vitajte v Lozi před obecním sálem. Kromě domácích Plkotnic a dětského sboru Slatinka vystoupily i další sbory mikroregionu Východní Slovácko, kam se řadí také Hútek. Zlatým hřebem bylo žehnání už druhého CD Plkotnic -Písně malované Východním Slováckem - V sucholožském poli. Toho se ochotně ujal náš nový pan farář P. Jiří Putala. CD obsahuje nejen písně Plkotnic, ale i skvělé podání mluveného slova Pavla Šupiny. V závěrečné písni CD Aby nás Pán Bůh miloval jsme se k ženskému sboru připojili i my. CD je vydařené a lze jim k němu upřímně gratulovat.
My jsme si tentokrát oblékli letní variantu krojů. Na dotazy části diváků ohledně nejednotnosti v botách tiskový mluvčí Pavel toto osvětlil humorným způsobem sobě vlastním. Zazpívali jsme osvědčené písničky z našeho repertoáru a bylo slyšet, že naše prázdninové zkoušky v prostorách upravené Pálenice mají něco do sebe. Vydržali jsme až do večera. Nekeří šli domů pěšky, nekeří využili autobusového spojení do Bánova, aby úspěšné odpoledne zakončili na základně. Nekeří toho měli eště málo a vzali zavděk večerní zábavě se Žadovjáky. Všeci byli spokojení s vydařenou akcí.
Fotky Radka Pavlíčka ZDE. Pozvánka ZDE.

 

Festival česneku Buchlovice, 27.7.2019

Do slovácké obce na úpatí Chřibů míří každoročně tisíce návštěvníků. Láká je především možnost koupit si poctivý český česnek – na to pořadatelé obzvlášť dbají, ochutnávka česnekových specialit a bohatý doprovodný folklorní program, jehož součástí jsme byli i my.
Buchlovice žily česnekem. Nejen v okolí zámku, ale celém městečku. Však už také letošní 18. ročník svědčí o mnohém.
Když už sa Hútek nemohl zúčastnit květnového kosení, jak vtipně poznamenal moderátor programu - protože Bánovjané byli zaneprázdnění sečením trávy doma – zazpívali jsme „kosecké“ dodatečně teď. Celkem jsme zazpívali na třech místech, včetně klasických písniček. Trochu jsme se obávali počasí, ale nakonec vše dopadlo dobře a trocha deště nikomu nevadila.
Pořadatelé si dali jako motto pozvánky:“ Jakub, Jakub, česnek nakup, na tvůj svátek. Evžene, těžko už se sežene.“ Jaká škoda, že už aj Bánovjané majú problémy se sháněním česneku. Taková vyhlášená česnekářská dědina, která byla v minulosti vyhlášeným pěstitelským místem s uznávaným kvalitním česnekem , o tento věhlas přišla. Mohli jsme pořádat festivaly u nás...
Plakát

Zastavení v pražském „Království“, 26.7.2019

Po důstojném rozloučení s naším nezapomenutelným strýčkem jsme byli pozváni paní doktorkou Pelčákovou na pohřební kar do restaurace nedaleko strašnického krematoria. Zaléli jsme oči a vzpomínalo sa. Poděkovali jsme za přijetí, jakého sa nám dostalo, rozloučili a směřovali na Moravu.
Před opuštěním Prahy jsme udělali ještě krátkou zastávku , abychom pozdravili bánovského rodáka Jirku Krále v jeho restauraci „Království“ na Žižkově.
Setkání to bylo milé, upřímné. Příště radši za veselejších příležitostí...

SBOHEM STRÝČKOVI, 26.7.2019

„A přišla dlouhá noc -
a po ní žádné ráno...“
/O.Scheinpflugová/

Těžko jsme všichni přijímali smutnou zprávu, že v noci na pátek 19.7.2019 zemřel hrdina, nositel Řádu Bílého lva, voják vládního vojska, partyzán v Itálii a nakonec příslušník RAF, ale pro nás především vzácný člověk a přítel – strýček Alois Dubec.
Ještě jsme měli v živé paměti nedávnou oslavu jeho 96. narozenin v Doubravčicích, kde už sice jeho zdravotní stav nebyl nejlepší, ale pozval, jak měl každoročně zvykem, své přátele a blízké. Bohužel, byla poslední.
Rodák a čestný občan Vlachovy Lhoty, kde zafinancoval zvon, který mu připomínal dětství, věnoval bánovské farnosti vyřezávanou sochu Panny Marie.
K Bánovu měl velice vřelý vztah. Byl by to dlouhý seznam příležitostí, na něž nás zval on, v pozváních na akce od Hútku byla přítomnost strýčka vždy vítanou návštěvou a poctou. Ještě loni „kormidloval“ loď po Baťově kanálu, coby náš dárek k narozeninám, radost měl i z vyhlídkového letu malým letadlem nad Bánovem v roce 2017. Kolik to bylo vydařených „Hútkovských zabíjaček“, „Zpívání u česnekářky“, zúčastňoval se „Bánovského leta“ , „Memoriálu“, nevynechal pietní akty spojené s výročím osvobození Bánova.
Společně s ním jsme měli radost z jeho povýšení na plukovníka v roce 2013. Upřímně jsme mu blahopřáli k nejvyššímu státnímu vyznamenání – Řádu bílého lva, které mu udělil prezident Miloš Zeman v roce 2016.
Zúčastnili jsme se také slavnostního křtu jeho knihy „Divoký kluk Alois Dubec – Z Vlachovy Lhoty do RAF a zpět“ v luhačovické „Oáze“. Kniha popisuje, jak se kluk z Valašska vyrovnával s hrůzami války. Velkou cenu teď pro nás má jeho osobní věnování do knihy pro členy „Hútku“.
Poslední rozloučení se konalo v pátek 26. července ve Velké síni Strašnického krematoria v Praze. Před síní i u rakve stála čestná stráž. Rakev byla obsypána květinami a věnci od rodiny a přátel, nechyběl věnec poslaný prezidentem republiky. Vojenského pohřbu se zúčastnil dojatý veterán-generál Emil Boček, jeden z posledních žijících letců RAF. Dal poslední sbohem svému dlouholetému kamarádovi a hrdinovi. „Hútek“ se rozloučil zpěvem písně „Padá listí, padá“ a oblíbenou strýčkovou písní „Zaspala nevěsta“.
Na poslední cestě pana plukovníka vyprovodila nejen čestná stráž a salvy, ale slzy kamarádů a ostatních smutečních hostů, kteří zaplnili Velkou obřadní síň.
Dali jsme sbohem strýčkovi Lojzíkovi, kamarádovi, vlastenci, vzácnému člověku. Bude nám chybět, ale bude žít v našich srdcích a vzpomínkách.

Zprávy Idnes, Blesk, Zprávy ČT 24

Parte

276. výročí vysvěcení kostela sv. Martina v Bánově a Folklórní memoriál Zdeňka Zálešáka, 14.7.2019

Při přípravě letošního „Memoriálu Zdeňka Zálešáka“ a oslav výročí posvěcení bánovského kostela jsme museli zohlednit změnu tradičního dějiště na Pálenici za farní zahradu. Do programu na folklorní odpoledne jsme oproti jiným létům přizvali menší počet souborů, vynechali jsme taneční soubory, protože zajištění kvalitního pódia pro jejich vystoupení by bylo hodně náročné. „Jeviště“ pro vystupující jsme netradičně orientovali do dolní části farské zahrady. Všichni účinkující předvedli skvělé výkony, kde nechyběl ani humor a mnohé písně zazněly u nás poprvé. Zvláště překrásné písničky o Moravě v podání „Marijánek“ z Vacenovic byly skutečným balzámem.
Moderátorská dvojice Zbyněk a Pavel se skvěle doplňovala (skoro jak M.Eben s T.Kostkovú). Pavel horlivě “vyobtúlal“ dámskou část vystupujících, jeho nadšení pro toto odměňování nebralo konce.
Stejně jak na „Farním dnu“ všichni ocenili výhodu prostorných stanů. Perfektně fungovala dělba „Hútku“ a farnosti se zajištěním zábavy, pohoštění a občerstvení.
Celému folklornímu odpoledni předcházela dopolední slavnostní mše svatá v kostele sv. Martina, jehož 276. výročí vysvěcení jsme si připomínali. P. Jiří Kupka ji odsloužil za všechny zemřelé bánovské folkloristy . Nejen mše svatá, ale i celý zbytek neděle se nesl v duchu rozlúčky s naším obětavým a vzácným panem farářem. Jaroš Hrbáč se za nás přidal k zástupu děkujících, aby se s ním rozloučil a popřál hodně sil v jeho nastávající zodpovědné funkci. V osobě pana faráře jsme našli vždy nejen velkou osobnost duchovního otce farnosti, ale skvělého kolegu při pořádání akcí , moudrého a laskavého člověka, který si získal srdce a přízeň všech.
Za příjemně strávenou neděli patří velké poděkování všem zúčastněným, farnímu úřadu i Obecnímu úřadu za finanční pomoc.
FOTO, plakát

 

Vinaři na hradišti, Mikulčice, 13.7.2019


Akci pořádalo Turistické a informační centrum Mikulčice v rámci letního programu. Hlavním tématem byla osobní prezentace 19-ti vinařů (celkem přes 150 vzorků vína k degustaci) „podpořená“ pestrým kulturním programem, který byl rozložen do několika bloků. My jsme zpívali s mužským sborem ze slovenské Prietržky a domácíma chlapama. Navzájem jsme se podpořili i v hledišti. Víc pěsniček jsme ale odzpívali na svém stanovišti, kde sa o nás dobře staral člen místního sboru. Samozřejmě jsme využívali kuponů na vzorky vystavovaných vín, které jsme obdrželi od pořadatelů. Vzorky obsahovaly jak klasické odrůdy, tak i nové odrůdy. Myslím, že s jistotú jsme rozpoznávali „bíué“ od červeného. Nezapomněli jsme vylézt a zazpívat na rozhledně, která sa nacházela v areálu, i když sa nekeří z půlky vrátili, když zjistili, že sa rozhledna trochu kymácá. Domu sa odjížďalo těžko, protože sa šecko nestačilo okoštovat. Nedalo sa ale nic dělat, protože nás druhý den čekal Memoriál. Aby to nemělo jenom kladný průběh, tak nejmenovanému členovi sa podařilo až doma na podvratí rozbit dovezený vzorek a „ztratila“ sa fúkačka. Ta sa ale na druhý den „našla“.
Tohoto multižánrového festivalu jsme se zúčastnili na základě pozvání Laďového kamaráda, za což mu patří dík.
FOTO

 

Popovské slavnosti, Popov nad Vláří, 29.6.2019

Popovských hudebních slavností jsme se zúčastnili přes několikerá pozvání až letos. V minulosti nám termínově kolidovalo více akcí současně. Akce se uskutečnila v rozlehlém areálu Výletiště Popov. Jak je vidět z fotek, tak jsme se poprvé neoblékli všichni jednotně, ale každý měl možnost si druh oblečení vybrat. Zazpívali jsme v kuse dvě pásma, včetně „koseckých“. Zúčastněných souborů bylo hodně - od Březí až po Dubnicu. Trochu nám na plakátu pořadatelé zkomolili název, ale příjemnému přijetí to neuškodilo. Hned při parkování nás překvapily vykrmené husy, které by už mohly jít na hodovou tabuli. Aj překvapený Pavel si je zálibně prohlížel.
I na těchto slavnostech jsme dobře reprezentovali bánovský folklór. FOTO

 

Návštěva strýčka Dubce, Doubravčice, 15. 6. 2019

Oproti přecházejícím tradičním oslavám narozenin strýčka Dubce v luhačovické Oáze přišlo letos pozvání do Centra péče v Doubravčicích, kde strýček vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nyní pobývá. Tento moderní komplex se nachází nedaleko Prahy, situován v překrásném přírodním prostředí. Mimo nás obdržely pozvání i sucholožské Plkotnice a další strýčkovi přátelé. Do luxusního autobusu s řidičem Jarošem nastoupily ráno nejen manželské doprovody, ale bylo třeba naložit víno, nezbytnou slivovičku, nesměly chybět oblíbené „bánovské milostě“ nasmažené Marunou a Lidkou, vyhlášené vdolečky ze Suché Loze, další proviant a dárky.
Cestou tam i zpět zajišťoval servis na palubě neúnavný Fera Krsička. Jak neměl volant v ruce, zhostil sa úkolu dodržování pitného režimu. Zpestřením s dobrým koncem na dlouhé cestě bylo téměř artistické číslo Gábiny z Plkotnic. Po vzoru Hanzlíka ze „Slavností sněženek“ zachraňovala pro své kamarády krabicu vdolečků, které ochotně nabízela spolucestujícím. Stačilo prudké šlápnutí na brzdy, po jejím pádu ve všech nás zatrnulo. Bez újmy byla nakonec nejen ona, ale také skvělé vdolečky.
Ještě před Doubravčicemi jsme měli plánovanou polední přestávku spojenou s obědem v restauraci hotelu Praha ve Vyžlovce nedaleko Jevan. Z jídelního lístku zaslaného předem jsme z bohaté nabídky jídel měli už vybráno a objednáno. Při tolika variantách, výběru a doplňování jsme málem zapochybovali, jestli vše klapne. Kupodivu všechna objednaná jídla našla správné majitele. Několik druhů výborných piv, rychlá a sympatická obsluha, ceny víc než přijatelné. Ještě jsme před odjezdem zazpívali u hotelu nejen na rozloučenou všem přihlížejícím, ale i šikovné paní kuchařce.
V Centru péče se nás hned po příjezdu a po celou dobu ujal ochotný personál tohoto ústavu. Po převlečení do krojů nás přivítala paní doktorka Pelčáková (manželka československého kosmonauta), která tuto nádhernou oslavu 96. narozenin p. plk. Dubce pomáhala obětavě zajišťovat. Byla připravena „královská hostina“ formou rautu ve venkovním prostředí ústavu pod několika prostornými slunečníky.
Oslavenec v uniformě byl viditelně dojatý, ale především šťastný. Ještě před pár týdny byl jeho zdravotní stav zhoršený, léčil se ve vojenské nemocnici v Olomouci. Vidina tohoto setkání s lidmi, které má tolik rád, ho natolik posilovala, že nás uvítal v dobré kondici. Po přípitku, gratulacích a focení jsme se ve zpěvu střídali s Plkotnicemi, hrála i cimbálovka z Prahy, bystřičtí heligonkáři, obdivovali jsme i odvážná vystoupení artistů. Nálada byla úžasná. Když v předvečer paní lékařka převezla strýčka na pokoj, okno bylo na přání oslavence stále dokořán otevřené, aby slyšel harmoniky a zpěvy, které má tak rád.
Upřímně strýčkovi za všechno děkujeme, přejeme všechno jen to nejlepší, hlavně hodně sil a zdraví, což v současné době velmi potřebuje. Rádi bychom se s tímto vzácným člověkem ještě mnohokrát setkali.V dobrém sme sa sešli, v dobrém rozešli.
Perličkou při nástupu na zpáteční cestu bylo zjištění, že nikdo z chlapů nepostrádá nohavice od kroje a dvě krojové košule, které zůstaly v šatně. Po přeslečení do civilu kroj nechali „vyvětrat“ a v zápalu inších aktivit při lúčení na ně zapomněli. Zpáteční cesta byla prozpívaná. Bezpečně jsme plni dojmů z pěkně prožitého dne a nezapomenutelných zážitků před půlnocí dorazili do svých domovů.
Foto ZDE.

Jarní zpívání v Lanžhotě, 2.6.2019

Mezi účinkujícími na loňském “Memoriálu Zdeňka Zálešáka „ a 275. výročí vysvěcení kostela sv. Martina v Bánově byl i Ženský sbor z Lanžhota. Přijali jsme jejich pozvání a zúčastnili se XII. Zpívání ženských sborů s názvem „Jarní zpívání“, pořádaného společně s městem Lanžhot v překrásném prostředí nádvoří muzea. Čím dál víc absenci takového stánku, který je už v mnoha okolních dědinách, pociťujeme. Bánov by si ho určitě zasloužil.
V dvouhodinovém pořadu vystoupily sbory ŽS z Hroznové Lhoty, ŽS z Kostic, ŽS Kuklova, Hútek, M a ŽS domácích Lanžhočanů. Obohacením a zážitkem byl zpěv P+R Šimkovičů, J+J Uhrových, dua Svozilové+Michalicové, Z.+ Z.Ciprysových, sester Bartošových a Šípková růžička“ zazpívaná mladičkou Prajkovou+Vališovou.O hudební doprovod se postarala CM DUR.
Zpestřením byla humorná scénka divadelnic z Hroznové Lhoty. Nápaditě a originálně předvedly vstupní pohovor uchazeček o zaměstnání. Jedno vystoupení střídalo druhé, je třeba pochválit kvalitní ozvučení. Sami pořadatelé byli příjemně překvapeni vysokou návštěvností a zájmem. Závěrečnou píseň „U breclavskej pile“ si s chutí zazpívali všichni zúčastnění i spokojení diváci.Hútek zazpíval osvědčené pásmo, odměněné velkým potleskem diváků, vínem a koláčky od pořadatelů.
A to by nebyl Pavel Bochin, aby naše vystoupení „neokořenil“. Humorem svým vlastním oslovil místní paní Uhrovou , vděčnou posluchačku brněnského rozhlasu. Ta se svými aktivními telefonáty pravidelně a vytrvale hlásí moderátorkám pořadu určenému pro gratulace a poděkování. Paní Marie z Lanžhota nemeškala a hned v pondělním pořadu „ MORAVA, krásná zem“ vyslovila velké poděkování všem , jmenovitě i chlapom z Bánova za nádherné nedělní folklorní odpoledne.
Tady se plně potvrdila slova o radosti ze zpívání, úctě ke krojům, k našim tradicím, radosti potěšit druhé. Zpěvačky ŽS z Lanžhota říkají, že jejich přáním je, aby jejich písničky byly jako sluneční paprsek, který dovede zahřát a svým jasem prosvětlí tmu, zažene smutky a chmury, kterých je v každodenním všedním životě mezi lidmi stále dost.

Foto Kateřina Paulíková

Mužácké kosení v Bulharech, 4.5.2019

„Za rána, za rosy, nejlepší sa kosí....“. Bánovjané nastoupili ke kosení i zpívaní jako první. Naše barvy úspěšně hájil Laďa Fojtách. Sice jsme nevyhráli, to tady ale vůbec nebylo to najdůležitější. Šlo aj - podle slov pořadatelů - o srandu. Poprvé své soupeře totálně rozdrtil sekáč z Polska. Všech 11 zúčastněných souborů včetně spokojených diváků prožilo nezapomenutelné chvíle v malebném prostředí řeky Dyje. V letošním jubilejním 10. ročníku s mezinárodní účastí zazpívaly i zatančily mužské, ženské, ale také dětské soubory od nás a ze sousedního Polska a Maďarska. Poprvé letos přijaly pozvání mužské sbory z Lužic a Mutěnic. Hútek zazpíval tématicky laděné kosecké písničky, Olin znovu oprášil teorii o původu a rozšíření pěsniček do světa zásluhou bánovských tetiček kořenářek. Zbyňkovi se sešly v tomto termínu a čase dvě akce, o žádnou nechtěl přijít , nakombinoval přepravu a aby neztrácel drahocenný čas,přicestoval a na jednání v Brně překvapil v nádherném bánovském kroji. Všecko zvládl.
V úžasné atmosféře se střídaly písničky o kosení s písněmi o víně. Spokojeny se loučily mužské sbory, sbory žen - Bobule z Olomouce založily novou tradici v sečení - „štafetu“ , svými vystoupeními si diváky získaly děti. A my jsme zase obohaceni o jednu vydařenou folklorní akci v přírodě opouštěli Bulhary.

Video regionální TV na Youtube ZDE.

 

Setkání seniorů v Hluku, 9.4.2019

Opakovaně jsme přijali pozvání seniorů z Hluku. To letošní se neslo v duchu “Tak šel čas“. Přizpůsobili tomu i program, včetně výstavky dobových předmětů. Zavzpomínalo se, zazpívalo, hudebně nás podpořili heligonkáři z Bystřice. Jejich doprovod patří k našemu pásmu loňského 100. výročí vzniku naší republiky, který jsme s úspěchem předvedli i na této zdařilé akci.

Jarní zpívání v Kyjově, 24.3.2019

V neděli 24. 3. jsme vyrazili na „Jarní zpívání“ s ochutnávkou vín do Kyjova. Byl to už 16. ročník setkání pěveckých sborů pořádaný Slováckým souborem Kyjov ve spolupráci s MKS a městem Kyjov. Odehrával se v prostoru před radnicí. Mimo nás a Plkotnic účinkovaly ŽS z Dubňan, MS ze Svatobořic-Mistřína, Bukovan a Ratíškovic. Nevšedním zážitkem bylo vystoupení pěveckého sboru z Kyjova s muzikou Jury Petrů, s nímž jsme si zazpívali. Jura Petrů je je ve folklorním světě pojmem. Svým projevem se podobá starodávným hudcům. Pořadem provázel soubor Tragačnice formou „Jízdy králů“. Fera Vaňhara byl ve „svém živlu“, i když koně byli jen papíroví. Počasí přálo, atmosféra úžasná. Opět jedna z těch velice vydařených větších folklorních a vinařských akcí.

 

 

 

Tradiční fašank v Bánově, 4.3.2019

Pokud byla loni příprava na fašank trochu dramatická kvůli klarinetistům, tak letos byla hodně dramatická až kritická. Obchůzka bez klarinetového doprovodu je nemyslitelná. Nakonec vše dobře dopadlo. Paní Poláková z Moravského muzea zlanařila svého syna, který hraje v brněnské CM „Slováčku“ a ten vytvořil s dalším brněnským studentem Pláškem z Nivnice potřebnou dvojici klarinetistů. Obětaví kluci zvládli „Vyletěla holubička“ aj ostatní fašankové tak bravurně, jakdyby byli sehrátí odjakživa.
Letos vyšel tradiční fašank v Bánově na pondělí 4. března. Stanoviště byla daná, předpokládaný časový rozvrh obchůzky vytýčen. Po nezbytných kostýmerských a líčících úkonech jsme vyparádění vystartovali ze „základny“ k Obecnímu úřadu. Nejen tam, ale i na všech avízovaných zastávkách bylo přichystáno tradiční pohoštění s „ Božími milosťami“ , koblihami aj neco od masa na zakúsnutí. Kvalitní slivovicu jsme si aj pošetřili na horší časy, vajíčka a špek posloužil na závěrečné menu. Všem Bánovjanům patří dík za zájem i finance, které využijeme k tomu, aby folklor u nás nezanikl. Na všeckých zastaveních jsme se cítili dobře, ale přece jen milé přivítání mezi drobotinou v MŠ bylo ojedinělé. Některé děti radši ani nešly po obědě spát a vyhlížely „Juru s cepem“.Kde sú časy, když za Jurú běhalo hejno děcek.... Nutno poznamenat, že letos jsme si dokonce trasu protáhli až k Dřevodělu do firmy Marka Vystrčila a nelitovali jsme.
Počasí letošnímu osmému ročníku přálo, větr byl sice chvílama silný, ale to bylo zcela zanedbatelné. Hlavní bylo, že aj tento rok jsme obnovenou tradici zdárně zvládli a Bánovjany snad nezklamali.

Fotky Jany Polákové z Etnografického ústavu Moravského muzea v Brně ZDE. Foto od Libora ZDE.

 

Mimořádná zkouška s Jany Machovými, 15.2.2019

Otec Jan Mach se nemohl zúčastnit naší jubilejní „hútkovské zabíjačky“. Přijal naše pozvání i se svým tatínkem na náhradní termín, o týden později. Nebylo to sice na „ Pálenici“, ale i prostředí klubovny Sportovní haly nám poskytlo náhradní zázemí pro neformální zkoušku „Hútku“. Pohostili jsme je zvěřinovým gulášem, nechyběly ani bánovské vdolečky a něco sladkého. Došlo na vzpomínání, něco jsme společně i zazpívali. Oba Janové se rádi do Bánova vrací a na Hútek vzpomínají. Podvečer rychle uběhl a Machovy čekala zpáteční cesta. Povinností má P. Jan Mach stále hodně, ale snad další naši zabijačku v reálu už nebude muset oželet.

 

10.Hútkovská zabijačka, 8.-10.2.2019

Scénář na jubilejní 10. Hútkovskou zabijačku by byl jak přes kopírák z loňska. Rozplánování práce, pracovní postupy, stejné zástěry, každý už ví, kde sa má postavit, vše profesionálně zvládnuté. Co udělat v pátek, co v sobotu, aby v nedělu už byly enom „popravky“ a závěrečný úklid. Všechno klaplo na jedničku s hvězdičkou. Zabijačkové speciality všem chutnaly, na zakousnutí něco sladkého připravily naše ženy, o kulturní program nebyla nouze.
Tradičně jsme pozvali naše sponzory. Litovali jsme, že se musel omluvit náš pan farář P. Jiří Kupka , ani P. Janu Machovi pracovní povinnosti nedovolily zúčastnit se. Rádi jsme mezi námi uvítali sucholožské „Plkotnice“.
Mezi „lid“ přišli i pánové z politické scény - Hamáček, Benešík a Gazdík.
Určitě se jim v bánovském prostředí líbilo.
Jedna z akcí náročných na čas, organizaci, o to víc nás těší, že byla spokojenost.

 

Tříkrálový koncert, Suchá Loz, 6.1.2019

Aktuálně v neděli 6. ledna - na „Tři krále“ jsme ve vánočním čase odjeli zazpívat do sucholožského kostela Sv. Ludmily. Koledy známé, ale poněkud
s netradičním doprovodem na gajdy bývalým ředitelem uherskobrodského muzea Pavlem Popelkou. V zaplněném vyzdobeném kostele ještě byla stále ta pravá vánoční atmosféra.

Video z koledy s Pavlem Popelkou ZDE.

Živý betlém, Bystřice pod Lopeníkem, 30.12.2018

Dnes už součást vánočních svátků - „Živý Betlém“ se v rámci bánovské farnosti letos odehrál v Bystřici pod Lopeníkem. Pořadatelé se tohoto nelehkého úkolu zhostili na výbornou. Pochvalu zaslouží všichni – od těch nejmenších až po seniory. Nutno dodat, že ani nepřízeň počasí neubrala na nevšedním zážitku zúčastněných i diváků.

Vánoční koncert, Bánov, 25.12.2018

Vánoční koncert na Boží narození je v Bánově už pojmem. Pomalu není rodina, která by neměla v programu svého účinkujícího. Nadějný Minikohútek, Kuřátko, Kohútek, Zpěvule, Hútek - všichni s nadšením přispěli k radostné vánoční atmosféře. Ani tentokrát nenechala Markéta nikoho na pochybách, že je ve svém oboru jedničkou a svou krásnou češtinou uváděla „Vánoce v bánovské rodině“ jak tomu bylo dříve.
Nacvičování „České vánoční mše koledové „ bylo pro Hútek časově náročné, zvolili jsme pro vánoční koncert osvědčené pásmo z minulých let. Zakončila ho „Chvála budiž Bohu velikému“. Následovala děkovná i k zamyšlení slova pana faráře a celým kostelem se rozneslo „Narodil se Kristus Pán“.
Všechny zúčastněné pozval P. Kupka tradičně na faru na malé pohoštění.
Video z vystoupení Hútku ZDE.

Vánoční koledová mše, Suchá Loz, Bánov, 24.12.2018

Na přání pana faráře jsme se pustili do nelehkého úkolu. Nazpívat kompletní „Českou vánoční mši koledovou“ od Antonína Hradila. Už jsme při nacvičování nebyli úplnými nováčky, některé pasáže jsme už v minulosti zpívali. Ale celá mše svatá je přece jen náročná. Pod zkušeným vedením Věry Chovancové, s obětavostí „Plkotnic“ (zvlášť před Vánocemi) a varhanním doprovodem, který měl zkomplikovanou situaci způsobenou zlomeninou ruky Elišky Vrankové, naší snaživé varhanice, na poslední chvíli vystoupení zachránila posila od Gazdíků.
Část „Hútku“ zkoušela v Bánově i v Suché Lozi, aby pak na Štědrý den – o „Půlnoční“ zazněla v obou kostelech tato jedinečná vánoční mše.

Zpívání u vánočního stromu, 23.12.2018

Tradiční akce, na tradičním místě. Do „Zpívání“ se zapojily soubory od těch nejmenších až po Zpěvule, Kohútek a Hútek včetně svých hudebních doprovodů.
Nechyběla ani Bánovjanka v užším složení. Zazněly klasické koledy, nemohla chybět „Purpura“ či „Bílé vánoce“. Ale o těch jsme mohli opravdu jen snít. Moderování se skvěle ujala jako vždy Markéta.
K lítosti účinkujících i zúčastněných nevyšlo ozvučení jak by mělo. Škoda, už kvůli těm nejmenším, kteří se na nadcházející Štědrý den určitě těšily nejvíc.

Fotogalerie na obecních stránkách ZDE.

Mikulášský jarmark, Suchá Loz, 1.12.2018

Skautské středisko S.Loz nás pozvalo na Mikulášský jarmark, který se konal v sobotu 1. 12. 2018 v obecním sále v Suché Lozi. Jako vždy plno stánků s rozmanitými vánočními výrobky, vůně medu, oplatků, skořice, svařáku. Aktuálně byla možnost k zakoupení adventních věnečků. Nechyběla ochutnávka kyselice, vdolečků či perníčků. V pestrém programu zazněly andělské zpěvy, přišel Mikuláš s družinou, aby obdaroval děti. Hútek svými písněmi obohatil předvánoční odpoledne, i když chvílemi se zpívání trochu ztrácelo v šumu z hlediště a od stánků, kde to bylo jako v úle. To ale nic neubralo na atmosféře blížících se vánoc.

45 let Kohútku, Svatomartinské hody 2018 v Bánově

Letos byl na řadě s pořadáním hodové zábavy „Kohútek“. A protože byl půlkulatým jubilantem, mohl si dovolit přehodit zažitý sobotní termín za páteční. Možná by se i nám víc zamlouval. My jsme byli nejen gratulanty, ale také aktivními účastníky velice zdařilé folklorní akce. Byla možnost zavzpomínat, prohodit něco málo slov s bývalými Kohútky, zazpívat, užili jsme si i jako diváci.
V sobotu už nás čekalo po mši svaté vystoupení. Spolu se Zpěvulemi jsme měli pásmo písní ke svatému Martinovi. Pak do průvodu a na tradiční světelnou show na Jarmek.
Neděle byla ve znamení slavnostního průvodu a účasti na mši svaté. Tentokrát jsme neměli samostatné vystoupení, ale i tak byl náš soubor důstojně zastoupen.
Mši svatou celebroval pozvaný novokněz P. Ondřej Poštulka , který pak uděloval také novokněžské požehnání
Rádi jsme přijali pozvání pana faráře na skleničku svatomartinského a hodové koláčky. I přes ochlazení počasí přálo a celé třídenní hodování bylo vydařené.

Fotky Radka Pavlíčka najdete ZDE.

Hoši od Zborova, Muzeum J.A.K. v Uherském Brodě, 27.10.2018

Na sobotu 27. října 2018 jsme měli na programu vystoupení v Uh. Brodě. Ve sloupovém sále Muzea Jana Amose Komenského jsme předvedli za spoluúčasti bystřických heligonkářů pořad ke 100. výročí ukončení 1. světové války „Hoši od Zborova“. V pásmu se střídalo čtené slovo – vyprávění kronik s písněmi Karla Hašlera a dalších více i méně známých písní tématicky laděných, mnohých už málem zapomenutých.
Určitě jsme se úkolu zhostili více než dobře. Mezi návštěvníky bylo také mnoho Bánovjanů žijících v Uh. Brodě. Nekerým prý místy až naskakovala „ husí koža“ a dojata byla aj ženská část publika. Je potřeba historii i fakt, že svoboda není samozřejmostí, připomínat.

Oficiální video muzea ZDE.

 

 

Oslava 100. výročí vzniku republiky, Bánov, 26.10.2018

Dne 28. října 1918 vznikla samostatná Československá republika. Po sto letech si tuto událost připomněla snad všechna naše města a vesnice. Nejinak tomu bylo i v Bánově. V pátek 26. 10. v odpoledních hodinách jsme se sešli společně se zástupci OÚ, hojně zastoupenými „Sokoly“, skauty, „Zpěvulemi“ a ostatními občany naší obce u pomníku obětí světových válek, abychom i my ( v oslabené sestavě) přispěli svým vystoupením k tomuto významnému výročí. Po dlouhé době zazněly společně česká a slovenská hymna v podání dechové hudby, následovala historická fakta, jak je zdokumentoval starosta Sokolů Stanislav Vranka, duchovní slovo připojil pan farář P. Jiří Kupka .
Hlavním organizátorem oslavy byl „Sokol“ ve spolupráci s Obecním úřadem, ten se postaral i o občerstvení, v závěru vzpomínkového setkání došlo také na slavnostní přípitek zúčastněných . Možná by si takové důležité výročí přece jen zasloužilo větší účast Bánovjanů.

FOTO

 

 

Den za Moravu, Brno, 15.9.2018

Na pozvání "Moravské národní obce" jsme se  v Brně 15.září 2018  zúčastnili slavnosti  "Den za Moravu", která se koná jako připomínka historie, kultury a tradic Moravy a Moravanů.  Zárodek pozvání na akci vznikl na oslavě sedmdesátých narozenin "tajemníka" Ladě Mače. Definitivně byla naše účast domluvena a potvrzena na letošním "Černovickém koštu slivovice". Slavnost začala v kostele sv. Tomáše  uctěním památky Jošta Lucemburského, markraběte moravského a vystoupením před kostelem na Moravském náměstí. Pak pokračovala průvodem (za velké pozornosti veřejnosti) zúčastněných souborů a společností ulicemi města a vystoupeními na Zelném trhu, u Staré radnice a na náměstí Svobody. Pořad provázela Petra Eliášová - moderátorka České televize a Rádia Petrov. Při konverzaci s dalšími vystupujícími jsme zjistili, že s šéfem žesťového kvinteta Moravian Memory Brass jsme se setkali v Norberčanech, kde vystupoval se Stříbrňankou. Příjemným překvapením bylo pro nás vystoupení cimbálové muziky Primáš z Boleradic z oblasti Hanáckého Slovácka. Největší šok jsme však zažili, když použil  svou "zbraň" - 40 mm kanon - 1. Moravský pěší pluk „Kaiser“.  První ránu jsme neočekávali (o případné další střelbě – kde a kdy bude - jsme se již informovali) a leknutí bylo veliké. Mezi vysokými baráky to pěkně zahučalo a shodli sme sa, že holubi sa aspoň týdeň nevrátíja na svá místa. Až na malý problém s příjezdem do cíle cesty na Moravské náměstí – komunikační šum způsobil, že bylo do navigace uvedeno Mariánské náměstí - lze akci hodnotit, včetně péče organizátorů o Hútek, jako zdařilou.
Plakát, fotky

Den evropského dědictví, Uherský Brod, 9.9.2018

Druhý záříjový víkend jsme měli „našlapaný“. Po sobotních „Slavnostech vína v UH“ jsme v neděli vystupovali v UB na Dni evropského dědictví. Byli jsme jedním z účinkujících souborů v programu „Uherskobrodsko v písni a tanci k 100.výročí vzniku ČSR“. Protože jsme měli do nástupu na pódium ještě dost času, tak jsme navštívili výstavu kronik na městské radnici. Poněvadž jsme byli v zasedačce sami, tak jsme si tam „nasimulovali“ zasedání městské rady. Starostování se ujal Zdenek Jozífek. „Zasedání“ jsme proložili zpěvem , což se líbilo, jak pracovnicím MÚ, které dohlížely na výstavu, tak i panu místostarostovi. Za zdárný průběh jednání jsme byli odměněni štamprlou slivovice. Také jsme ještě navštívili podzemí radnice. Vystoupení, si myslím, proběhlo hladce i díky rozezpívání na radnici. O našem vystoupení se pochvalně vyjádřil náš skalní fanda Zdenek Kočica i majstr Jaroš Hrbáč. Někteří z nás ukončili den poslechem koncertu Collegium Classic v Husitském kostele.

Foto Hútku a Markéty Švehlíkové, Odkaz na video Markéty Švehlíkové

 

Slavnosti vína v Uherském Hradišti, 8.9.2018

Město Uh. Hradiště pořádalo už 16. pokračování Slováckých slavností vína a otevřených památek – oslavu folkloru, lidové kultury, tradic a řemesel. Přivítalo tisíce krojovaných účastníků z desítek měst a obcí z okolí Uh. Hradiště. Letos lákala všechny zúčastněné nová znělka. Tradičně přálo téměř letní počasí. Po velkolepém průvodu následoval program na jednotlivých stanovištích. S povděkem jsme uvítali opakovaně vystoupení v rámci mikroregionu Východní Slovácko na Mariánském náměstí. Zahajovali jsme hned ve 12.30, následovaly Bánovské zpěvule a úspěch sklidil i další zástupce Bánova – FS Kohútek.
To, že k této akci není žádná fotodokumentace , má jedno vysvětlení. Náš dvorní kameraman a fotograf Libor vdával v Brně dceru. A proto nemohl ani zastoupit jindy přítomný Radek, chyběl aj Bohuš. O to víc ponáhlali v nedělu domů, aby stihli Den evropského dědictví v Uh. Brodě.

VII. setkání dechovek ve Staré Libavé, 1.9.2018

Nezasvěceným by mohlo přijít divné, cože Hútek a tato akce. Ti, co "jsou víc v obraze" už ví, že Bánov nemá družbu jen se slovenským  Bánovem, ale velice úzké a přátelské vztahy už po několik let vládnou také  s Norberčany a Dětřichovem.   Mezi renomované dechovky (Stříbrňanka, Věrovanka, Holóbkova mozeka, Žadovjáci)  jsme zapadli už dávno, i když repertoár máme přece jen trochu odlišný.  Na plakátu jsme byli uvedeni jako Bánováci.  

Akci organizoval Kohútek, pozvání jsme přijali už při našem společném vystoupení na oslavách 700 let Dětřichova 14. 7. 2018. Chuť zazpívat pěkné písničky s dobrou kapelou , společně s Kohútkem a jejich tanečním  umem včetně verbuňku je víc než zřejmá. Všechno umocněné tolik obdivovanými bánovskými kroji!

Už v Dětřichově projevila jedna z organizátorů p. Mašková zájem o  přivezení  burčáku. Fera Vaňhara se  tohoto "úkolu" zhostil velice zodpovědně, jel s předstihem už v pátek, aby burčák cestou neutrpěl a byl správně načasovaný. Nechyběly  ani bánovské  "boží milostě". Vše klaplo na výbornou. Patří mu dík i Maruně Zálešákové.

Trochu si s námi zahrály předpovědi počasí, různily se, kdy přijde déšť,  ale ten přišel až v samotném závěru, kdy už bylo pozpívané, potancované, všichni byli pohoštěni víc než skvěle. Autobus byl připravený, se zpěvem a dobrou náladou jsme se naložili a ubírali spokojeně k Bánovu. 

Žehnání sochy Panny Marie, dar strýčka plk. Dubce bánovské farnosti, 26.8.2018

V neděli 26. srpna 2018 předcházelo tradiční pouti včelařů žehnání nové dřevěné vyřezávané sochy Panny Marie s děťátkem. Ta našla své místo v předsíňce kostela, kde po dlouhá léta byla socha Panny Marie, která bude zrestaurována a umístěna na bánovské faře.

Za celkovou úpravu důstojného umístění ve výklenku patří poděkování především panu Savarovi a jako vždy našim šikovným květinářkám. Velké díky i za rychlou realizaci si zaslouží hlavní organizátor – náš neúnavný pan farář Jiří Kupka.
Autorem sochy je pan Václav Runda ze Čkyně, okres Prachatice.
Toto více než stokilogramové sousoší je osobním darem pana plukovníka Aloise Dubce bánovské farnosti. Věříme, že si k němu najdou cestu nejen farníci ke svým modlitbám, ale i ti, které osloví nádherná práce zlatých českých rukou.
K velké lítosti nás všech a hlavně pana plukovníka se obřad žehnání sochy uskutečnil v jeho nepřítomnosti. Našemu „strýčkovi“, jak ho důvěrně oslovujeme, jeho momentální zdravotní stav nedovolil přijet do Bánova, který si tolik oblíbil.
„Strýčku, děkujeme!“
Ale i pro něj jsme zazpívali v písni k žehnání: „Nezapadej za mraky, voditelko našich cest. Děsí nás tmy přízraky, jen Ty můžeš k cíli vést“.

FOTO

Plavba se strýčkem Dubcem, Vnorovy, 4.8.2018

Jako dárek k pětadevadesátým narozeninám jsme připravili strýčkovi plavbu po kanálu. Kdo by si myslel, že po „Lamanššském“, je na omylu. Jednalo se jenom o část Baťova kanálu. Ze Znorov do Vnorov. Na lodi pro padesát hostí jsme připravili vyjížďku s pohoštěním. Strýček si nedal říct a pití chtěl zaplatit.  
Loď byla, jak je vidět na fotkách, připravena pro posezení jako na rautu. Menším nedostatkem bylo, že nemá elektřinu a nemá patřičné chlazení nápojů, což bylo v nastávajícím horku na překážku.  
Tentokrát jsme měli objednaný malý autobus z Luhačovic, a tak ubyl jeden problém s dopravou.
Strýček už přijel v doprovodu své opatrovatelky a přítelkyně Lidky. A po cestě nabral další zpěváky a zbytek nás v Bánově.  
Celou cestu na lodi jsme prozpívali. Strýc plukovník se také chvíli stal kormidelníkem lodi. Vzal si také triko a fixy a všichni se na triku podepsali.  
Ono se prakticky na kanálu nedá nic jiného vidět, než kamenité břehy. Ale účel cesty to splnilo a oslavenec byl určitě spokojen a my ostatně také.
Ještě po přijezdu domů jsme před základnou zazpívali při cimbálovce oslavenkyni Lidce Mackové.  Docela unavení z „horka“ jsme se nakonec rozešli. FOTO a VIDEO 

Memoriál Zdeňka Zálešáka, 275. výročí vysvěcení kostela sv. Martina v Bánově, 15.7.2018

Memoriál Zdeňka Zálešáka je spojen s výročím posvěcení bánovského kostela a při té příležitosti se účastníme v kroji dopolední slavnostní mše svaté. Po ní pan farář přichystal malé pohoštění a pak už příprava na odpoledne. Čekala nás malá úprava posezení, které už bylo přichystané.  

Pro letošní memoriál jsme konečně pozvali Chasu z Ořechova , (což nám stále připomínal rodák Franta Krsička), dále folklorní soubor z Mistřína, se kterým přijela cimbálová muzika Hudci z Kyjova, a Ženský sbor z Lanžhota, který doprovázel známý cimbalista Franta Šulák. A Hútek .  Moderování, se zhostil Zbyňa Král a zodpovědně se připravil. Zvukař byl také zkušený, i když jsme mu málem rozbili velkou bednu. Nezlobil se. Že se nic nestalo.  
V průběhu vystoupení jsme zjišťovali jak se nám, dá se říct nechtěně, podařilo skloubit tak kvalitní vystoupení. Myslím si, že to byl nejlepší program a i ohlasy byly příznivé. Všichni vystupující nám poděkovali za pěkné zážitky a pohoštění, které jsme jim v Bánově připravili.  
Obecnímu úřadu děkujeme za velikou pomoc jak co se týká přípravy areálu, tak se zajištěním financování pohoštění pro účinkující. A také farnímu úřadu,že zajisti zase občerstvení pro diváky.  

Jen tak dál.  

Fotky Radka Pavlíčka najdete ZDE.Sestřih videozáznamu ZDE.

 

Hútek, Kohútek a Burčáci na oslavách 700 let Dětřichova, 14.7.2018

Akce, kterou jsme slíbili už loni a která trochu kolidovala s nedělním memoriálem. Ani jedna akce nešla přesunout. Velice nám v tom pomohli starosta a místostarosta naší obce, když s obecními zaměstnanci připravili některé věci, které jsme v předchozích letech zařizovali sami. Za to jim děkujeme.  

Dětřichov je malá obec a byla to pro ně velká akce, největší za poslední rok a možná několik předchozích. Jeli jsme s Kohútkem a Burčákama . Odpoledne jsme měli vyplnit folklorem a bavit přítomné občany. A že se jich v tak malé obci sešel velký počet. Bylo připravené bohaté pohoštění a tak jsme se všichni, za velké účasti domácích, snažili. Velice důležité bylo, že jsme si byli všichni vědomi, že máme na druhý den velký úkol - Memoriál. Domluvili jsme se, že budeme požadovat odjezd už ve dvacet hodin. Potřebovali jsme být fit na neděli. Kohútci se zachovali velice zodpovědně a i když oni by určitě ještě pobyli, tak se podřídili a opravdu jsme spořádaně odjeli. To se cení!  Videostřih ZDE.

Farní den v Bystřici p. L., 24.6.2018

Zpívání jsme slíbili panu faráři. I když jsme v sobotu už jednu akci odzpívali. Původně to mělo být u bystřické kaple, ale počasí bylo nejisté, a tak se akce přesunula do kulturáku. Byli jsme ze soboty rozezpívaní a tak jsme akci zvládli i v malém počtu. Střídali jsme se s dechovkou a samozřejmě hluk v sále byl velký. Na závěr jsme se „dali dokopy“ s duem Jarek a Mirek a přizvali i ostatní, aby se přidali. Snad jsme se líbili a uspokojili farnostní diváky.  

95. narozeniny strýčka Dubce, 23.6.2018

Na svoje narozeniny nás strýček Dubec zve už od svých devadesátin. Vždy je oslava velkolepá ve stejném duchu i atmosféře v restauraci Oáza v Luhačovicích. Strýček zve i naše manželky. Měli jsme odjíždět nadvakrát malým autobusem. Nějak se to zamotalo a po dlouhém čekání jsme odjeli všichni najednou trochu větším.  
Jela i Anička Kubáníková s harmonikou a chyběl Jura a Věra. Plnohodnotně je zastoupil Bohuš Pavlíček.  Vlastně se všechno podobalo ročníkům předchozím, jenom jsme byli všichni o rok starší.  
Přemýšleli jsme dlouho o dárku a nakonec jsme se rozhodli: Darujeme strýčkovi společnou vyjížďku po Baťově kanálu se zpěvem a ochutnávkou vín. Tak snad se tímto dárkem zavděčíme podobně jako s letem letadlem.  
Jelikož v Luhačovicích bydlí bánovjan Zdeněk Macek a kousek od Oázy, tak jsme mu, jako každoročně, šli zazpívat.  
V Těšově a Újezdci byly o víkendu hody. Tak jsme ještě Laďovi před domem zazpívali hodové pěsničky. A hurá domů.  

Zpívání u česnekářky, 27.5.2018

Přípravu na nedělní zpívání jsme zahájili na zkoušce rozdělením úkolů, aby všechno proběhlo v pořádku. V sobotu už byl postavený stan. Sezení a stoly jsme naváželi až v neděli ráno. Počasí bylo červencové, jenom bouřka nás mohla ohrozit. Ale předpovědi ji trochu popíraly. Pozvané Tetičky z Dolněmčí přijely tentokrát bez strýčka. Bánovský Minikohútek měl na vlastní žádost nástup až od 16 hodin. Vlastní vystoupení jsme začali zpěvem a přivítáním hostů. Přijel náš tradiční host strýček Dubec a pozvání přijal i pan farář s jáhnem. Přivítali jsme i starostu na procházce s kočárkem. Střídali jsme se v programu s tetičkama a v přibližně v 16 hodin vystoupily děcka z Minikohútku. Bylo jich skoro dvacet a předvedly krátké sezpívané pásmo. Ovšem v tomto souboru se našly zpěvačky, které se odvážily neplánovaně i „zasólovat“. Snad to nebude samochvála, když napíšu, že se vše podařilo zvládnout a návštěvníci odcházeli spokojeni, což byl náš záměr.

Fotky od Radka ZDE, od Libora ZDE. Videa: Hútek, Minikohútek, Tetičky

Košt slivovice v Brně-Černovicích, 6.5.2018

Opět po roce do Brna na košt a se stejnou řidičkou Kateřinou (s náhradním klíčem ) jsme vyrazili v neděli po obědě. Vezli jsme ještě sucholožské vdolečky, které si Luboš objednal a dobrou náladu k tomu. Tentokrát nás u hospody čekali organizátoři plánované zářijové akce v Brně, aby nám přiblížili, jak si představují průběh akce a objednali si i stejnou dopravu. Ve vedlejší shromažďovací místnosti jsme se setkali opět s robkama ze Slováckého krúžku. Rozezpívali jsme se před samotným vystoupením. Na koštu se ovšem vyskytují i jiné alkoholické nápoje. Slivovice z Bánova košt vyhrála a i další dobrá místa obsadily vzorky z naší oblasti. Způsob konzumace je jiný než v Bánově. Všechny vzorky jsou na stole popsané a každý host si může nalévat a koštovat kterýkoliv vzorek. Pokud už není obsah zlikvidovaný. Ve vystupování jsme se střídali až do doby, kdy Bohuš začal hrát k tanci. Zpěvem ho podporovala celá hospoda. „Za menšího hříchu“ jsme akci ukončili a spokojeně odjeli zpět.

Fotky Radka Pavlíčka ZDE

Vzpomínka osvobození, 26.4.2018

Oslavy probíhaly podle známého scénáře za přítomnosti zástupců místních složek, hostů z Rumunské ambasády, vedení obce a občanů. Nejdřív na hřbitově u pomníku padlých rumunských vojáků. Po přesunu k hlavnímu pomníku, kde se zavzpomínalo na bánovské občany, kteří padli za druhé světové války. Chystali jsme se původně po skončení pozvat občany do školního sálu na program ke skončení první světové války, od které uplynulo sto roků. Upustili jsme od toho a zazpívali z chystaného pásma tři písně z danou tematikou přímo u pomníku. Na hale jsme ještě zpívali hostům slovácké písničky spolu s výborný zpěvákem podplukovníkem Josefem Konečným, vojenským kaplanem, který dříve působil i v Bánově.
Fotogalerie na obecních stránkách ZDE

Mše za Andělu Beníčkovou-Haida, 26.4.2018

Neplánovaná věc. Když se v televizi a v novinách objevila informace, že v Anglii zemřela ve 104 letech válečná veteránka, která se narodila v Bánově, tak o ní věděl málokdo a máloco. S návrhem na zádušní mši přišel Zbyněk Král. Bez problémů jsme ho přijali s tím, že se spojí s oslavou osvobození. V průběhu týdne se začaly objevovat různé informace. Až z Prahy se ozvala její příbuzná paní Eva, za svobodna Beníčková. Že zemřelá je z jejich rodu a že se na ni pamatuje. Velice kvitovala, že jsme se rozhodli o uspořádání zádušní mše. Slíbila,že se setká ještě s nějakou příbuznou v Hradci Králové a napíše o paní Anděle přesné informace.Mši celebroval podplukovník Josef Konečný. My jsme zazpívali dvě „mariánské“ písně a šli pokračovat na oslavy osvobození. FOTO.

Ukliďme Česko, 7.4.2018

Na výzvu pro všechny občany k dobrovolné brigádě (jestli už to není sprosté slovo) jsme se sešli v sobotu ráno. Někteří nastoupili „v jiných dresech“,protože jsou ještě organizovaní v dalších spolcích. Dostali jsme modré pytle a našim úkolem bylo vyčistit od odpadků potok za Zámečkem až do Jakubovca. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a uprostřed jsme se sešli. Nevím, kolik pytlů jsme naplnili,ale nejzajímavějším objevem byl nález „bánovské anakondy“(viz foto), bohužel už uhynulé. Akce končila pivem na základně. FOTO.

Košt slivovice v Šumicích, 1.4.2018

Prý jsme z vánočního zpívání rychle ujeli, tak nás chlapi ze Šumic pozvali na Velikonoční košt. Přijeli jsme už odpoledne a pozvaný byl ještě soubor Súsedé. Vystupovali samozřejmě i domácí.Byli jsme patřičně přivítaní a v poloprázdném sále jsme se ve zpěvu střídali. Docela nám to všem šlo a ze sálu jsme se pak přemístili do takzvaného „pekla“(za našich mladých let známé jako Šumbo).V „pekle“ už se žádné pásma nezpívaly,ale zase se předváděli různí předzpěváci. K tomu hrála cimbálka Pajtáši. Místnost se začala plnit mladými a nám se zdálo, že trochu brzdíme provoz, tak jsme si zajistili odvoz. Poděkovali jsme hostitelům a spokojeně odjeli. FOTO.

 

Výročí úmrtí Zdeňka Zálešáka

V pondělí 19.3.2017 to byl rok, kdy náš soubor nečekaně opustil Zdeněk Zálešák, v souboru Zdeňa Vlk. Zdeňa nám velice chybí. Jeho úsměv, jeho milá nemotornost, jeho „Počkaj - jak to je?" I jeho neústupnost v případě, kdy si byl jistý. Jeho spolehlivost, připravenost a radost ze zpívání, která na něm byla velice patrná. Den před výročím jsme se všichni sešli u místa posledního odpočinku. Zavzpomínali jsme a zazpívali jednu z mnohých oblíbených písniček a opakovali jsme "Rozlúčkovú" z pohřbu a také si dali „po štamrli“. Při odchodu jsme se shodli , že bychom byli velice rádi, kdyby další takové zpívání ještě dlouho nemuselo být.

Setkání na hlucké tvrzi, 13.3.2018

Tuto akci domluvil Laďa Beníček a z pochopitelných důvodů si dost na úspěchu zakládal. Na to, že akce byla v úterý, jsme se sešli v silné sestavě. Po příjezdu nás organizátoři přivítali,usadili k velkému stolu a seznámili s programem. Z větší části spoléhal na nás, jak dokážeme pobavit.
V první části programu předvedli místní ochotníci baladu Zlatý kolovrat. Líbila se a byla oceněna potleskem. Pak zazpívali členové místního pěveckého sboru „ Na téj huckéj věži“.
Potom už to bylo na nás. Zazpívali jsme připravené pásma. V sále bylo mnoho folkloristů a při známých písních se k nám ihned přidávali. Střídali nás dva heligonkáři. Hráli různý repertoár, tak jsem se připojil s kysňů a zjistil jsem, že jsem po 51 letech potkal spolubojovníka z vojny.
Atmosféra v sále postupem doby začala připomínat košt slivovice. Ale všecko se dalo zvládnout. Přidávali se další zpěváci a nastala družba. Na akci byly i Tetičky z Dolněmčí, se kterými jsme se také pozdravili.
Postupem doby Hútci zapojení do pracovního procesu chtěli už skončit. Nikomu se moc nechtělo. Ale nakonec jsme i to zvládli.
Z ohlasů, které jsme zaznamenali,jsme zanechali dobrý dojem, o čem svědčí i poděkování ve vysílání radia Brno. Také my bychom chtěli poděkovat organizátorům akce za to, jak nás přijali a pohostili.

Tak vzhůru na další plánované akce.

Tradiční fašank v Bánově, 12.2.2018

Příprava na tento fašanek byla trochu dramatická. Neměli jsme do posledních dní jistého klarineťáka. Bez klarinetového doprovodu by se ztratilo kouzlo tohoto ojedinělého chození po "Bánovském fašanku". Nakonec všechno dobře dopadlo a osvědčení muzikanti byli opět po roce spolu, nachystaní na chození. V neděli večer začaly trochu obavy jak bude. Zvedl se silný vítr a ani předpovědi nebyly nic moc. Ale ráno už bylo málem bezvětří a počasí pro chození téměř ideální. Sraz byl na „základně“. Nadopovaní vepřovou se zelím jsme se vydali na trasu. Obsazení „Brokátů“ (jak říkáme chlapom oblečeným v ušitých retro mundúroch ) se pozměnilo. Jelikož už mezi nama není Zdenek( stabilní brokát), premiéru si odbyl nový člen Laďa Fojtách. Celou plánovanou trasu jsme časově( s malým spožděním) opět dodrželi a bez problémů dokončili. Závěr jsme měli tentokrát na Pálenici. Naše hodné manželky nám připravily tzv. škvařežinu z nasbíraných vajec a špeku. Za to maminám moc děkujeme. Ještě jsme chvíli poseděli, zhodnotili a spokojeně odešli domů. Za sebe můžu říct, že po prvé mně opravdu bolely nohy. Ale už je to dobré. Tak snad ve zdraví za rok znovu.
Děkujeme všem, kteří přispěli do naší kasičky a také za občerstvení na našich zastaveních. Rádi se každý rok vracíme na místa, kde cítíme, že nás rádi vidí. Obzvlášť u starších lidí je to upravdu upřímné.
Vybrané peníze nám usnadní pořádání folklorních akcí v Bánově a dárci tak podporují udržování tradic v naší obci. Můžeme se tak setkávat na májovém zpívání u česnekářky nebo na letním folklórním memoriálu.

Devátá hútkovská zabijačka, 27.1.2018

Co napsat o další, už deváté, zabijačce Hútku a neopakovat se. Snad jenom, že letošní zabijačka probíhala v poklidném a pohodovém duchu. Na každé další takové akci je znát sehranost. Každý už většinou ví co dělat a díky řezníkovi je celá příprava poloprofesionální. Materiál na výrobky byl opět kvalitní. V pátek se vyráběly pochutiny, které potřebují určitý čas na tuhnutí. V sobotu se už jenom dodělávaly věci na okamžitou spotřebu. Oproti loňskému roku do souboru přišel nový „ elév“ Patrik Ištok a hned se aktivně zapojil do práce. Na druhou stranu nám ubyl Zdenek Zálešák-Vlk. Nahradil ho syn Martin. Sice nezpíval,ale v kuchyni zdatně pomáhal.
A očekával se příchod pozvaných hostů a sponzorů,kterým jsme i tímto způsobem chtěli poděkovat za podporu.Už několikrát nás svou přítomností potěšil pan generál Boček a samozřejmě náš nejmilejší host „strýc“ plukovník Dubec. Ale i další milí hosté. Zábava probíhala spontánně a zapojili se všichni včetně hostů. Střídaly se zpěvy za doprovodu kytar,harmoniky,dokonce i cimbálu. Do zpěvu se zapojovali téměř všichni. Snad odešli spokojeni s průběhem celého odpoledne a večera.
V neděli jsme ještě dojídali a dopíjeli „zbytky“. Uklidili pálenici a teď už jenom budeme vzpomínat a těšit se na další.

Koledování v kostele sv. Martina v Bánově, 25.12.2017

Průběh a režii si vzaly na starost Zpěvule. Každý soubor, který hodlal vystupovat, měl zazpívat pět koled. My jsme nacvičili jenom jednu novou koledu, ale myslím si že se velice podařila. Těžká na začátek. Začíná i pro naše tenory hned „ vysoko“ a tak nejistota by se hned projevila. Něco jiného je to na zkoušce a pak před plným kostelem. Tentokrát jsme zpívali bez doprovodu.
Bylo důležité udat základní tón. Až na zaváhání u první koledy to vyšlo na jedničku. Celý pořad zkušeně moderovala Markéta a trval hodinu. Velmi překvapivé bylo, jak dokázaly nacvičit za krátkou dobu děvčata z Kohútka pásmo s malýma zpěváčkama a zpěvačkama. Moc se jim to povedlo. Bylo to velmi působivé Na závěr ještě promluvil pan farář a koledou Narodil se Kristus pán jsme koncert ukončili. Ještě jsme dostali pozvání na faru na malé občerstvení a pak odchod domů. Doslavit zbytek svátků.
Videoukázka zde. Fotky Radka Pavlíčka zde.

Zpívání u vánočního stromu v Bánově, 23.12.2017

Čekaly nás ještě poslední dvě vystoupení na konci roku. Zpívání u vánočního stromu jsme po zkušenosti z minulého roku, připravili z koled „světských“ a opět za pomoci Věrky Chovancové.
Moc jsme ani nezkoušeli. Věrka toho měla víc, tak na nás neměla tolik času, ale mile nás překvapila. Pozvala dvě houslistky a ty naše vystoupení vylepšily. Za to jim patří poděkovat. Zazpívali a zahráli jsme v rámci možností. Bohužel bez kvalitního ozvučení se tato akce, na kterou se připravují různé sbory a sborečky, mine účinkem. Jelikož lidé, co stojí dál, dobře nebo vůbec neslyší, tak se baví. Je to ke škodě a je potřeba, aby se do budoucna taková akce lépe připravila.
Obecní fotogalerie zde.

Benefiční koncert v Šumicích, 16.12.2017

Fotogalerie obce Šumice zde.

Zpívání mužských sborů v Lipově, 25.11.2017

Na tuto akci jsme se docela těšili a důkladně se připravovali. Jeli jsme v silné sestavě.Už před pátou. V Lipově nás přivítal organizátor Jožíček a několik dalších sborů. Pásma jsme měli sestavené na patnáct minut, ale až po odzpívání jsme se dozvěděli, že jsme to silně natáhli na úkor domácích. Ale to bylo špatnou domluvou. Druhou část vystoupení jsme patřičně zkrátili.
Velmi kvalitně zazpívanou „kateřinskou“ písní, nastavil místní sbor laťku vysoko. Nádherně trojhlasně podaná. Všechny sbory postupně odzpívaly svoje pásma a jenom je škoda, že místní cimbálovka, na kterou jsme se těšili, vystupovala jinde. Tak jsme ještě plánovali zastávku na Kateřinské zábavě v Suché Lozi. Ovšem stalo se nám, že jsme se museli vracet, a na zábavu jsme dorazili v nevhodnou dobu. Právě končila klasická dámská volenka strhnutím “škrpálu“ a nastal velký mumraj, který nás donutil vycouvat a jet domů. FOTO, Video Libora Habarty na YOUTUBE

Svatomartinské hody v Bánově, 11. a 12.11.2017

Letos na svátek svatého Martina jsme pořádali zábavu. Do školního sálu jsme tentokrát pozvali cimbálovku Rozmarýn a dívčí soubor Čerešňa z Újezdce. Změna, která se ukázala být dobrou.
Na zkoušce jsme si rozdělili „funkce“. Většinou tak, jak to už máme zavedené.
Moc jsme si po zkušenostech z minulých let s návštěvností bánovjanů nefandili. A ono se to potvrdilo. Jenom díky tomu,že s cimbálovkou přijeli její příznivci tak v devět večer byl prostor částečně vyplněn. Ale na to už jsme si zvykli. Možná to bylo počasím, možná, že by pomohlo posunout Martinský průvod o hodinu dříve - nevím. Třeba byla v televizi zábava lepší a nakonec doma je doma. Zdá se,že takto uvažuje hodně lidí.
Zábava ovšem na parketu probíhala v pohodě a zpívalo a tančilo se na plný plyn. Také s úklidem, který jsme museli zvládnout už v noci, nebyl problém. Všechno jsme zvládli nebývale rychle. A že je to fuška.
Pak všem nastal problém s kabátem. Kubovi Bábíkovi, který nám obětavě pomáhal s úklidem, zůstal cizí kabát. Byli jsme z toho „špatní„ a celý týden jsme doufali, že se tak stalo nedopatřením a kabát se najde. Nakonec se z toho vyklubala docela humorná historka. Zbyněk se postaral o zpětné předání vyměněného kabátu a my jsme si oddechli.

V neděli jsme se účastnili slavnostního průvodu a slavnostní mše svaté. Narozdíl od sobotní sloty se ukázalo pěkné počasí.
V plné parádě v krojovaném průvodu za fanfár dechovky do kostela. Tam jsme po svatém přijímání zazpívali oslavný slavnostní žalm. Podle nahrávky, kterou jsme slyšeli později, docela přesně - podle našich možností. Po mši svaté jsme přijali pozvání pana faráře a požili několik skleniček svatomartinského vína v prostoru před kostelem. No a pak domů na martinskou husu.
Foto Radek a Libor
, Videa Radka Pavlíčka na Youtube zde.

Vinný sklep v Miloticích s Rožnovskými ogary, 20.10.2017

Po prvním společném výjezdu do sklepa v Popicích se debatovalo v obou souborech o dalším společném výjezdu. Nakonec jsme se domluvili a o zdařilý průběh akce se postaral Libor.
Navrhl místo a domluvil termín. Tentokrát sklep v Miloticích. Ale sobotní termín už nebyl z kapacitních důvodů volný. Tak v pátek. My jsme chtěli, aby jsme mohli ochutnat burčák, ogaři chtěli jen víno. Všechno se domluvilo a v pátek jsme měli v 15 hodin odjíždět z Bánova. Jak už to tak bývá, Ogaři měli zpoždění. Trochu jsme brblali, ale to se vše srovnalo už po cestě. Po příjezdu jsme zazpívali už před sklepem, kde se vše konalo a pěkně nás přivítal majitel. Prostor velký, prý největší v této části. Usadili jsme a začalo se zpívat. Zpočátku jsme začali táhlými k vínu, ale valašská krev se projevila a nasadili tempo rytmus. Pak se chodilo do vedlejšího sklepa, dá se říct pracovního, koštovat vzorky. Na jídlo jsme museli už kvůli zdržení trochu čekat. Bylo chutné a i další bufet byl dobře připravený. Burčák byl výborný, ale vzhledem k tomu, že jsme si mysleli, že ho bude pít jen část, tak nestačil poptávce. Málo jsme objednali.
Po týdnu jsme hodnotili akci. Byli jsme se vším spokojeni. Napříště se taková akce musí naplánovat blíž a v menším rozsahu. Veliké prostory nejsou tak útulné a nenavodí domáckou atmosféru.

Let strýčka Dubce, 1.10.2017

Po Slavnostech vína jsme měli klid a zbývalo jenom zrekapitulovat, co ještě máme splnit. K devadesátým čtvrtým narozeninám jsme darovali strýčkovi Dubcovi poukaz na vyhlídkový let malým letadlem z letiště v Bánově. Okolnosti ovšem stále nedovolovaly tento slib splnit. Na víkend 1.10. bylo hlášeno pěkné počasí. Když jsem strýčkovi telefonoval jestli má volný termín, tak k letu svolil. Jenom pro zajímavost - zeptal se, jak se dostane do Kunovic, a když jsem mu řekl, že poletí z bánovského letiště, tak se divil: „V Bánově je letiště?“
V neděli odpoledne se mu to splnilo. Bohužel jsem nebyl účastníkem, ale když jsem s ním mluvil v pondělí, tak byl nadšený, jak všechno klaplo. Byl velice spokojený s pilotem a s pohodou po příletu.

Krojovaná svatba K+T Beníčkových, 30.9.2017

Bohužel ani na této ojedinělé, dá se neopakovatelné události, jsem nemohl být, ale přesvědčoval jsem na zkoušce, aby jsme svatbu „zatrhli“. Je to tradiční záležitost jak si vydělat na nějaké povyražení. Nakonec se sešlo několik našich členů ve „fašankových“ maskách. Říkali, že už si mysleli, že se nedočkají ženicha a nevěsty, ale nakonec vše dopadlo a fotka s Tomášovým dědů,to dokazuje.
Možná poslední zatrhací akce Hútku.

Slavnosti vína v Uherském Hradišti, 9.9.2017

Co napsat o letošních slavnostech a neopakovat se. Změna v programu nás posunula až na samotný závěr programu. Letos jsme „oprášili“ pásmo z farního plesu 2014.
Opět jsme jeli brzy ráno spolu s Bobkovníkama z Bystřice a Zpěvulama. Po ranní procházce po Mariánském náměstí jsme se vydali pěšky na seřadiště. Měli jsme v plánu zazpívat, jako už po několikáté, u domu v Mařaticích. Vždy nás vyhlíželi, letos patrně nebyli doma. Pak už jsme na seřadišti čekali, až se průvod vydá na cestu. Po cestě jsme několikrát zastavili a zazpívali osvědčené dalekonosné hity. Nevadilo, že jsme je stále opakovali, publikum se stále měnilo. Naposledy jsme zazpívali před tribunou a šli jsme si oddechnout do Liďáku. Postupně nás doplnili do plného stavu Hútci, kteří se nemohli účastnit průvodu a po obědě jsme obsadili náměstíčko, které jsme nazvali „kruháč“ a tam jsme předvedli už víc z našeho repertoáru. Velmi jsme se na to místo těšili a také jsme si tam s chutí, za značné pozornosti diváků, zazpívali. Pak po krátkém oddychu jsme se vrátili na náměstí a čekali, až se dostaneme na řadu.
Pásmo se povedlo zazpívat výborně a myslím si, že jsme udělali dobře, když jsme změnili jenom zpívání na komponovaný pořad.
Cestu zpět do Bánova jsme kritizovali už několikrát. Není možné, aby byl pro tolik souborů vypraven jenom jeden autobus. Budeme se muset příští rok dříve zajímat o zpáteční důstojnější odvoz po celodenní propagaci Východního Slovácka.

FOTO (Libor, Radek a pan Michael Jurák), Video od Radka na Youtube ZDE a ZDE

Vaření trnek v Dolním Němčí, 2.9.2017

Tato akce byla dlouhodobě předjednaná a slíbená. Nejeli jsme v nejsilnější sestavě, ale vůbec to nevadilo. Tetičky nás pěkně přivítaly. Posadili jsme se do krásného prostředí muzea Na mlýně. Málokde se dá uvidět něco tak pěkného a původního jak je toto muzeum. Akci měly tetičky ohromně připravenou. Střídaly se žánry - dechovka, mužské sbory, heligonka, taneční složka Oldněmčan i s „přehozeným“ pásmem, Plkotnice s bylinkama. Také přednes básničky o slivovici, kterou my zpíváme. Pavel se nás snažil přesvědčit, abychom ji zazpívali, ale neměli jsme papíry s textem, a tak jsme to vzdali. Zpívali jsme dvě sady. Jelikož jsme tam vystupovali poprvé, tak jsme nic nevymýšleli a zazpívali osvědčené pásma. Za mne můžu říct, veliká spokojenost. Máme co oplácet. Po cestě zpět jsme ještě pár písniček zazpívali v Suché Lozi. Také v muzeu na soukromé akci.
FOTO

Hodové zpívání v Suché Lozi, 20.8.2017

Pozvání bylo na poslední chvíli, ale do Loze jezdíme skoro jako domů. Pozvání bylo na neděli odpoledne. Tak jsme jeli autobusem. Takto jezdime do Loze obvykle. Už to máme málem nacvičené i z minulých společných zkoušek. Plkotnice měly už všechno připravené a srdečně nás přivítaly. Prostředí na dvorku muzea je takové malé, nepotřebuje ani ozvučení. Tak jsme se dali do zpěvu osvědčených pásem. Střídali jsme se s Plkotnicama, které předváděly pásmo o bylinkách. Já jsem tam představil novou vyhlášenou bylinu kotvičník - „rostlinnou viagru“. Tu potom „ohodnotil“ Pavel. Po společném zpívání jsme zase autobusem spořádaně odjeli domů. (Tentokrát jsem se nezdržel na Baště.)
FOTO

Laďa Fojtách

Na fotkách jste si všimli, že jsme se rozrostli o nového člena. O tom, že by chtěl přejít do našeho sboru jsme předběžně věděli už od zpívání u česnekářky. Nyní už s nama Laďa vystupuje a snaží se naučit se za pochodu repertoár soboru. Jedná se o zkušeného souborového zpěváka a je také velice obětavý. Už s tím jak operativně zařídil ladičku. Nyní se ho snažíme krojově vybavit.  
Tak ať sa mu u nás daří. A je jasné, že bude posila.  

Folklorní odpoledne v Hroznové Lhotě, 12.8.2017

Pozvání jsme dostali dost nečekaně, dá se říct na poslední chvíli. Po debatě jsme pozvání přijali s tím, že si poradíme bez doprovodu. Všelijak jsme to probírali, jak se s tím „popereme“. Nečekaně se to podařilo díky našemu novému zpěvákovi, který pořídil urychleně jednotónovou ladičku. Po konzultaci s Jurkou, kterým tónem začínat, bylo po problémech. Zkoušku jsme ještě udělali před odjezdem. Pak už jsme vyrazili. V Hroznové Lhotě jsme ještě nevystupovali. Mají krásné zázemí s pódiem pod velkýma stromama.   Včetně nás vystupovalo osm souborů a dětská cimbálovka, kterou vedla šikovná vedoucí slečna Jochová. Má soukromou hudebku. Ti nemusí mít strach, že nebudou mít muzikanty.  
Vystupovali jsme čtvrtí v pořadí a s novou ladičkou bez problémů. Před i po vystoupení jsme byli pohoštěni domácími a na závěr bylo ještě společné zpívání u cimbálu. Ještě jsme „dali“ Hore miléj dvorem za velké pozornosti okolních souborů. Nakonec i po příjezdu na základnu jsme ji spolu s Uličany zazpívali. Zdařilá akce. I uklidňující pocit, že nám nová ladička pomůže zvládnou nástupy bez doprovodu harmoniky.
 

Výročí posvěcení bánovského kostela a Memoriál Zdeňka Zálešáka, 16.7.2017

Už v průběhu jara jsme věděli, že obecní zastupitelstvo chce změnit průběh Bánovského leta a my abychom se vrátili k pořádání memoriálu. Posunutý termín se shodoval s výročím posvěcení kostela a pan farář přivítal, že se k oslavě také připojíme a půjdeme na mši svatou v neděli dopoledne. Tím společně oslavíme obě události.  
Také jsme se rozhodli o novém názvu memoriálu. Bude se jmenovat Memoriál Zdeňka Zálešáka, kamaráda, který nás nečekaně opustil a tímto si ho budeme každý rok připomínat.  
Výhodou pro nás bylo postavení velkých stanů už o týden dříve a také finanční výpomoc od obce. Všechny přípravy probíhaly podle plánu, jenom počasí se nedá naplánovat. Naplánovat se dá, ale dělá si, co chce. Nám ovšem počasí přálo.  
Věděli jsme dopředu, kdo bude pozván. Pozvali jsme mužské sbory takzvaně „na oplátku“ a podařilo se pozvat i soubor z regionu horňácko - Lipovjan a cimbálovou muziku Marka Potěšila.  
Tento region se nám nedařilo dříve obsadit jelikož mají v tomto termínu Horňácké slavnosti. Až letos to vyšlo.  
V neděli 16.7. v 9.45 jsme se sešli před kostelem a průvodem spolu s dalšími složkami přišli do kostela, kde začala v 10 hodin slavnostní mše. Při ní jsme zazpívali žalm „Díky", jak ho pracovně nazýváme. Sice trochu jsme netrefili správnou tóninu, ale to jsme věděli jenom my. Po mši krátké pohoštění na faře a pak už se naobědvat a chystat odpolední vystoupení. Ještě do jednoho stanu zbývalo rozmístit stoly a lavice a připravit pohoštění pro soubory a sponzory, které jsme pozvali.  
Pohoštění pro veřejnost zajistil pan farář se svými lidmi. Tato starost nám odpadla.  
Celou akci moderovala Markéta Ševčíková. Na vysoké úrovni. Patří jí poděkování, že se toho ujala a bez velké přípravy perfektně vystoupení uváděla. Moc děkujeme.  
Začali jsme krátkou sérií písní a pak už vše bylo v rukou zmíněné Markéty. Ještě připomenu, že Franta Krsička napsal k této příležitosti písničku, ale jak je pořád na cestách, tak jsme se ji nestihli naučit. Tak se toho ujal sám za doprovodu Jurky.  
Soubor Lipovjan měl přichystané dvě taneční pásma. První jsme posunuli dopředu, aby nebyly po sobě. A pak už následovaly mužské sbory. Samostatně se také představila mladá muzika Marka Potěšila. Závěr patřil opět tanečníkům a zpěvákům z Lipova. Společnou písní jme uzavřeli oficiální část programu.  
A jak bývá zvykem, pokračovalo se ve zpívání všech souborů. Neodpustím si poznámku, že tentokrát byl nejspokojenějším zpěvákem Jaryn Hrbáč. To bylo sedláckých, které ovládá. Cimbálovce jsme připlatili „aby to natáhli“.  
Nám pak nezbývalo než se pustit do sklízení stolů a lavic a vše uschovat dovnitř. S nasazením jsme to všechno zvládli.  
Musím připomenout, že se nám stala nemilá věc. Zjistil jsem, že postrádám klobúk, navíc vevnitř s vyšitým jménem. No prostě někdo ho odnesl. Naštěstí díky všímavosti lidí se nakonec našel a člověk, který ho zcizil, byl na místě potrestán (díky Františku!).  
Chci poděkovat obecním zastupitelům, že nám pomohli takovou akci pořádat. Veliké poděkování za veliké řízky patří Hútkovi Lojzinovi. Připravil je vynikající. Také panu faráři a jeho pomocníkům.
Děkujeme všem, kteří pomohli, aby se takové akce mohly pořádat. Nejvíc nás potěší, když jsou všichni spokojeni.  

Pietní akt k 75. výročí úmrtí hrdinů z Resslovy ulice, 19.6.2017

V pondělí 19.6. odpoledne jsme měli zazpívat u pomníku padlým na pietním shromáždění u příležitosti výročí atentátu na říšského protektora. Jelikož byl jeden z atentátníků bánovský rodák, tak proto pietní akt. Za účasti složek a vojenských veteránů a plukovníka Dubce a pronesení projevů jsme se i my připojili zpěvem.  Vybrali jsme zase jiné vhodné písně k takové událost. Nechtěli jsme opakovat ty, které jsme zpívali při výročí osvobození.  Snad se nám výběr písní i provedení povedlo.

Fotogalerie na obecních stránkách

94. narozeniny strýčka Dubce, 16.6.2017

Strýc Dubec letos ve zdraví slaví devadesáté čtvrté narozeniny. Velikou oslavu naplánovanou do Luhačovic zrušil. Navrhli jsme soukromou oslavu s Plkotnicema a Hútkem. S tím strýček souhlasil.  
Rozhodli jsme se pro chatu Janu na Mikulčině vrchu. Problémem byl termín, který by všem vyhovoval. Strýček plukovník je velice vytížený a stále někde cestuje.  Oslava byla nakonec v jediný možný termín pátek 16.6.  
Prostředí je na Janě krásné, jenom počasí nás trochu zaskočilo. Nebylo krásně, jak jsme doufali, ale i trochu pršelo. Nám to samozřejmě nevadilo, seděli jsme uvnitř.  
Strýcovi jsme věnovali společně dárek - vyhlídkový let na bánovskou farností malým letadlem.  
Termín se bude upřesňovat v závislosti na počasí a taky strýčkovu volnu. Oslava byla velmi veselá. Zazpívali jsme si s Plkotnicama, aj samostatně.  Doufám, že se všem posezení líbilo.

FOTO

Jízda králů ve Vlčnově, 28.5.2017

Do Vlčnova jsme museli přijet brzy ráno, protože pak se z Vlčnova stane nedobytná tvrz, do které se bez placení nedostane ani myš.  
My jsme sice měli povolení, ale i tak jsme přijeli mezi prvními. Vystupovat jsme měli pod stromy v ozvučeném prostoru u Muzea pálenic. Přivítali nás chlapi z vlčnovského mužského sboru. Pohostili nás a nastínili nám, jak bude probíhat naše vystoupení v průběhu dne. Jelikož jsme měli do začátku ještě dost času, navštívili jsme vedoucího vlčnovského sboru. Předváděl se tam s malým vnukem. Tak jsme mu na průjezdu zazpívali. Ještě jsme navštívili muzeum pálenic ( letos bez problémů) a už jsme se chystali na vystoupení. Byli jsme v pořadí druzí. Jelikož byl k dispozici cimbál,tak ho Jurka využil a doprovodil nás.  
Pak už jsme měli volno až do oběda. Byl v kulturním domě. Po cestě si chlapi všimli, že se tam pohybuje ministr Babiš. Tak se s ním někteří šli pozdravit a udělat foto. Na obědě jsme opět obdivovali „bombastické řízky“. Po obědě jsme se různě rozdělili. Já s Jarošem jsme chtěli jít na kafe a protože jsme měli špatné informace o hospodách, nezbývalo nic jiného, než zajít ke královi.  Tam je ten den pohoštěn každý.  
Od 14 hodin začínal průvod. Tam jsme se všichni sešli. Před námi šel velký soubor s Plzně s muzikou, za námi Rozmarýni. Aby nás bylo slyšet, museli jsme dělat větší mezery a tak nás popoháněli. Na centrálním jevišti se jednou písničkou nebo tancem představily všechny soubory. „Uličanama „ jsme zakončili vlčnovské účinkování a autobuskem odjeli domů.  
Foto Petra Šalůška

Zpívání u česnekářky, 21.5.2017

Když jsme se rozhodovali, jaký termín „Zpívání u česnekářky“ určit, uvědomovali jsme si, že problémem je nestálost počasí. Co v případě deště? Pak přišel nápad-postavit velký stan. Překážkou byl památný kámen ze sýpky, umístěný uprostřed plánovaného stanu. Po domluvě s vedením obce jsme se rozhodli zmíněný kámen na podstavci přemístit na vhodnější místo. Netušili jsme však, jak moc je ten podstavec fortelně zabetonovaný. Po celodenní usilovné práci jsme podstavec odstranili, vybrali a přichystali nové místo. Kámen usadili na nový podstavec a opět překryli skleněnou deskou. Vedení obce nám vycházelo vstříc a uznalo, že jsme měli dobrou ideu. V neděli ráno jsme instalovali sezení pod stan i venku. Při pohledu na neposečenou část, která by celkový pohled znehodnocovala, jsme ještě provedli sečení. Na zpívání jsme pozvali sbor ze Šumic a zmíněné bystrické duo Mirek a Jarek, posílené o „kysňu“. Šumický sbor je v začátcích a tak jsme si vzpomněli na naše začátky bez krojů. Po úvodní sérii jsme promluvili o klobúkoch a také, že je to jedním z důvodů této akce, abychom je mohli veřejně prezentovat. Střídali jsme se ve vystoupeních. Výborným tahem se ukázalo zapojení bystrického dua. Rozezpívali se všichni. A tak jsme končili takzvaně „do vytracena“. Uklidili stoly a lavky do restaurace, majitel si stan zlikvidoval a pozdě večer to vypadalo, jakoby se na prostranství nic nedělo. S ozvučením a postavením stanu byly finanční náklady a proto jsme se rozhodli pro dobrovolný divácký příspěvek. Děkujeme všem, kteří nám pomohli. Myslíme si, že i do budoucna se prostor, který vznikl v centru obce využije. Při menších společenských akcích jako velmi vhodný.
VIDEO
Foto
, Fotogalerie na stránkách obce

 

Zpívání pod hvězdami, Uherský Brod, 20.5.2017

Na sobotu odpoledne před našim plánovaným bánovským Zpíváním u česnekářky jsme ještě přijali pozvání od Oldšavy do Uherského Brodu. Do zahrady Panského domu. Program začínal v 18 hodin a měli jsme dvakrát zazpívat. V Brodě jsme vystupovali poprvé a tak jsme vybrali osvědčené pásma. V programu ještě mimo nás vystupovaly soubory z Javorníka, Korytné, Lanžhota, slovenských Kútú a domácí Oldšava. Počasí nic moc. Zima, ale nepršelo. Přijeli jsme většinou nalehko a bylo nám ze začátku zima. Ale postupně se nám zdálo, že se otepluje. Možná, že atmosféra programu a několik frťanů slivovice pomohlo. Zpěv nám vyšel v pohodě. Líbily se nám tetičky z Lanžhota. Jejich „kostelní“ hlásky a podlužácké táhlice hladily po duši. Přisedl jsem si k děvčicám z Javorníka. Bohužel jich přijelo jenom pět a vystupovaly po nás. Tak si trochu stěžovaly, že je to nepoměr. Povídání s něma bylo příjemné. Na závěr se společně zazpívalo „V dobrém sme sa zešli“ a pak byl prostor pro volný zpěv. Začal Jaroš Hrbáč starší a přidali se naši tenoři i další a byla půlhodinová serie horňáckých a písní z různých regionů. Akce se nám líbila a určitě také všem, co přišli. Protože jsme měli před nedělním chystáním a odpoledním vystoupením, jeli jsme se vyspat.
Odkaz na článek na stránkách UB
, Facebook Oldšavy .

Košt v Černovicích, 7.5.2017

Další nedělní odpolední akce. Do Brna jsme vyjížděli už po poledni malým autobusem, řízeným švarnou „šoférkou“. Prostředí jsme od minule znali. Luboš naznačoval, že má pro nás překvapení. A to dokonce dvě. Po vystoupení z autobusku jsme si zazpívali a uviděli jsme dámy v horňáckých krojích - zpěvačky z brněnského krůžku, které nás už vyhlížely. Samotný košt začal odevzdáváním diplomů. Franta Krsička ho dostal za hruškovici.Ve zpívání jsme se zpočátku střídali, ale pak už jsme zpívali spolu. Bylo vidět, že děvčata mají písničky sezpívané na profi úrovni. Zajímaly se, jak to řešíme my a když jsem jim řekl, že všechno naše zpívání je „od ucha“, nechtěly věřit. Jako další překvapení, přichystané Lubošem, bylo vystoupení břišní tanečnice pro milovníky korpulentních dam, které takové tance provozují. Určitě největší ohlas měla parodie o slivovici na melodii písničky od Bobra a Motýla. Tu většinou musíme zazpívat i dvakrát. Stala se kultovní písní celého koštu. Ke konci už došlo i na tanečky. A úplně na závěr společně s Lubošem - Bánovské.

Ještě krátká epizoda. Sličná šoférka šla pro fakturu do autobusu, ale zlomila klíček. Autobus nebylo možné otevřít. Po marných pokusech zkusit vyrobit druhý v Brně, museli náhradní klíček přivézt až z Luhačovic.

FOTO a VIDEO Radka Pavlíčka, Video na Youtube

Zpívání seniorům v Bystřici pod Lopeníkem, 30.4.2017

V neděli jsme jsme zavítali do bystřického kulturního stánku zazpívat bystřickým seniorům. Na zkoušku před touto akcí se nahlásilo duo bystřických heligonkářů s nápadem na společné vystoupení. Zkusili jsme a také provedli. Po našich samostatných pásmech se zapojilo i zmíněné duo a „kysňa“ a rozezpívali jsme sál. A tam vznikl i nápad, že je pozveme k nám na Zpívání u česnekářky. Na akci promítal Libor Velan staré fotky z bystřického života, zachycené panem učitelem Beníčkem-bánovským rodákem. Snažím se od jeho syna získat případné fotografie z období, kdy fotil jako mladý v Bánově. Z akce jsme se po skupinách „vytráceli“. Poslední aktéry dovezli do Bánova organizátoři. Myslím,že jsme Bystričany svý vystoupením potěšili.

Vzpomínka osvobození, 27.4.2017

Každým rokem se účastníme pietního aktu při příležitosti osvobození Bánova. I tento rok jsme byli vyzváni při té příležitosti zazpívat. Písní, vhodných k této akci, není v našem repertoáru mnoho. Ale jednu z nich - Hašlerovu „Hoši od Zborova“ zpíváme jenom při této příležitosti. A zpíváme ji velice rádi. Českou hymnu jsme nezpívali i když starosta nás ohlásil. Zahrála ji dechová hudba. Následně jsme ještě zazpívali v kuželkárně a zástupce rumunského velvyslanectví nás pochválil za krásný zpěv a obdaroval láhví rumunského vína. Na zkoušce se bude hodit.
Fotogalerie na obecních stránkách ZDE.

Opustil nás Zdeněk Zálešák, 19.3.2017

Píši o našich vydařených akcích už delší dobu, a tak jsem si nedovedl představit, že se najednou dostaví i situace, kterým se v podvědomí bráníme, ale když nastanou, nezbývá než se s nima vyrovnat. 
Smutnou zprávou je, že náš sbor náhle a nečekaně opustil Zdeněk Zálešák, mezi námi Honza Vlk. 
Člověk očividně spokojený, plný elánu a takové sluníčko při všech našich vystoupeních. Honza, jak jsme ho všichni znali, byl téměř na všech našich akcích a na všech rozdával svůj okouzlující úsměv a náladu. 
A jak je ten osud krutý. Zdeněk se těšil na naše vystoupení a všechny další akce, ale osud mu najednou nastavil definitivní stopku. 
Budeš nám sakramentsky chybět Honzo. V určitých věcech jsi nenahraditelný. 
Čest Tvojí památce. 
(A jestli je v nebi nějaký takový podobný soubor jako náš, tak v něm ihned začni zpívat.)

Parte, malá fotovzpomínka

Tradiční fašanková obchůzka v Bánově, pondělí 27.2.2017

Letošní fašank dostal několik změn oproti minulým letům. Rozhodli jsme se, že se sejdeme v „šuplíku“ a po nutném „nadopování„ jídlem vyrazíme o hodinu dříve. Nahrálo nám, že po setkání s Norberčanama zůstalo jídlo a stačilo tak zvaně „přidělat“. Toho se zhostil Franta Vaňhara. Nutno říct, že výborně. Je potřeba ho pochválit a také poděkovat manželkám Hútků, které mu přišly pomáhat. Všechna čest! Musím se omluvit za to, že jsem prosazoval akci „bez bab“.
Nahlásily se dámy z Uherskobrodského muzea se zájmem natočit průběh naší verze fašankové obchůzky. A tak si nás natáčely už při oblékání. Pak jsme společně vyrazili na obchůzku. Muzejnice vydržely až k Jakubovci, kde byly vyzdviženy na plošině a patrně ze strachu, co by je ještě čekalo odjely na Strání. Jedna z nich se odpoledne ještě vrátila, aby se přesvědčila, že jsme vše ve zdraví přežili.
Počasí jsme měli přímo excelentní. Trasa je každý rok stejná, ale pokaždé trochu jiná. Poprvé jsme zavítali i do školy, ale už po vyučování. Ale i tak měly zbylé děcka zážitek.
Ještě větším zážitkem bývá, jak pro nás, tak pro děti, návštěva mateřské školky. Vždy mně to připomíná při pohledu do oken v prvním patře, kde se nahrnou děcka a mávají na nás, vlaštovky.
Časový plán jsme dodržovali. Fotky dokumentují náš postup až po úplný závěr. Dokonce i vietnamský prodavač se s nama zvěčnil. Zakončení opět perfektně zařídil Vaňharův „ketering“.
Nezbývá než opět použít výraz: Zase jsme udělali kus politické práce. FOTO , výběr fotografií z archivu Muzea J.A. Komenského v Uherském Brodě (autorka Martina Trousilová), video z archívu muzea J.A. Komenského (autorka Marie Kadlčíková).

Předfašankové zpívání ve Vacenovicích, 19.2.2017

Pozvánku k "Předfašankovému zpívání" od mužského sboru z Vacenovic na neděli 19. února 2017 jsme dostali v době, kdy už jsme měli "napevno" odsouhlasenou akci družebního setkání na sobotu 18.února 2017. I když jsme všichni věděli, že zvládnout dvě náročné akce během víkendu nebude jednoduché, tak jsme ani neváhali a účast potvrdili. Jistě naše rozhodnutí bylo správné.

Setkání v sále " Letochovy hospody" se zúčastnilo 9 mužských sborů ze Slovácka a jeden soubor slovenský. Měli jsme trochu starost týkající se délky programu při tak velkém počtu účinkujících, ale vše bylo výborně zorganizováno a mělo spád. Setkání zahájila paní starostka a Mužský sbor z Vacenovic. Další sbory zvala na pódium moderátorka podle stanoveného programu. Vystoupení všech účinkujících byla na úrovni. My jsme zpívali jako předposlední. Obava, která vznikla v autobusu při cestě do Vacenovic, že v tu dobu tam již nikdo z diváků nebude, se nepotvrdila.Sál byl plný až do konce celého programu. Repertoár písniček jsme měli dobře nachystaný. Svým způsobem i originální, protože je neměl v programu žádný zúčastněný soubor. Mimo "klasických" písniček jsme zazpívali na ukázku i tradiční zpívání "bánovského" fašanku. Program končil společným zpěvem všech souborů.

Po všech stránkách o nás bylo skvěle postarané. Našim "delegátem" byl Zbyňkův zeť Jakub.
O kvalitní víno v tomto kraji nouze není, tak jsme měli možnost koštovat. S chlapama z jiných souborů jsme si předali kontakty, pobavili se, kdo s kým a kde z které dědiny sloužil na vojně a po závěrečné večeři v " Letochově hospodě" i prověřili, jak je odolná proti "hurikánu", který jsme společným zpěvem vytvořili.Pobyt ve Vacenovicích jsme zakončili zpěvem před domem Zbyňkových svatů, kde nám byl nabídnutý výborný štrůdl a řez. Sladká tečka na konec.

Po příjezdu do Bánova provedlo jádro Hútku na "základně" celkové zhodnocení .

Na závěr kompliment od jednoho ze zúčastněných diváků: "Po našich ste byli najlepší". I kdyby to bylo trochu s nadsázkou, bylo to vydařené nedělní odpoledne a podvečer, určitě skvělý start fašanku roku 2017.

FOTO , Video Tondy Vrby na Youtube , Fotky z Vacenovic

 

Družební setkání s Dětřichovem a Norberčany, 18.2.2017

To, že jsme pozvali představitele a myslivce z Norberčan do Bánova, bylo jasné už na podzim. Měli jsme přichystat pohoštění pro změnu ze zvěřiny. Ta nám byla darovaná a na nás bylo postarat se o zbytek. Jenomže jsme mezitím dostali pozvání na Předfašankové zpívání na nastávající neděli. Znamenalo to hlavně opatrovat hlas a pořádně se vyspat. Ale stejně jsme se neudrželi a „pěli o dušu“.
O uvaření jídla jsme požádali profesionálního kuchaře a na nás zbylo jenom z kostí uvařit dobrou polévku. Jídlo bylo výborné!!
Hosté přijeli před polednem. Po přivítání a po obědě projevili zájem podívat se po obci. Odborného výkladu se výborně zhostil Zbyněk Král a společně jsme prošli obcí. Pak jsme přešli na halu. Všechno s odborným výkladem zmiňovaného Zbyňka. Moc se jim Bánov líbil a nejvíc „záviděli“ dostupnost služeb a vůbec celkovou úpravu. A také tvorba řezbáře Vranka.
Potom už jsme se veselili a družili. Od hostů jsme dostali upomínkové předměty a poděkování za krásný večer. Zábava byla přenáramná a z vlastních zdrojů.
Někteří z hostů přenocovali u Štěpána a proto se tam ještě přišli nasnídat a o to už starali mladoši. My jsme po obědě odjeli zpívat do Vacenovic.
V pondělí chlapi ještě vše uklidili a v pořádku vrátili klíče.
FOTO

8. hútkovská zabijačka, 28.ledna 2017

Začnu klasickým vojenským hlášením:"Počas naší zabijačky se nic zvláštního nestalo." Tímto parodovaným hlášením jsem chtěl naznačit, že průběhy našich zabijaček jsou si v poslední době podobné jako vejce vejci. Každý už ví, co se bude dělat. Většinou tak zvaní „masáci“ se berou k masu, jiní opatrují kotel a tak pod vedením mistra řeznického vznikají zabijačkové „pochutiny“ už v pátek. Podařilo se zajistit kvalitní materiál na výrobky. Nápojová stránka opět klasická - slovácký trojboj. Takže v pátek se uvařily tlačenky a jitrnice, aby bylo co vystavit na stůl, než se uvaří maso a potom dodělá obarovica. 
Tentokrát jsme pozvali naše kamarádky Plkotnice. Dále jsme zvali sponzory a jako vždycky strýce plukovníka Dubca a generála Bočka. Také potěšil svým výborným zpěvem Jaroš Hrbáč starší. Pozvali jsme samozřejmě Hútka faráře Macha a tentokrát i jeho rodiče. Honza nás obveseloval svou hrou na harmoniku i malým koncertem na citeru. 
Nakonec všichni, co se účastnili, jsou na fotkách a jak je vidět ve výborné náladě. V neděli jsme ještě dojedli „zbytky“ a v pondělí odevzdali na krátkou chvíli klíče.

FOTO

Advent a vánoční svátky 2016

Advent byl pro soubor ponejvíc časem zkoušek na vánoční koncerty.
Už jsem o tom možná psal, jak je těžké pro lidové zpěváky, zpívající, jak se říká“od ucha“, přejít na skladby, které se musí každý naučit zpívat z not. Dali jsme se na tuto řeholi už loni a letos opět. Znovu jsme dvakrát za týden jezdili do Suché Loze pilovat pod vedením Věrky Chovancové Hradilovu Vánoční mši koledovou. Přitom jsme slíbili ještě zpívání u vánočního stromu v Bánově a navíc vystoupit na tradičním koncertu v kostele v Bánově. Z dřívějších vystupujících souborů jsme zůstali jenom my a Zpěvule. A na druhý den na Štěpána zazpívat v Suché Lozi na živém betlémě. Čas ubíhal a my jsme se nejvíc trápili se mší. Ve zbylých chvílích jsme zkoušeli sezpívat pásma na další vystoupení. Říkali jsme si, že už máme něco za sebou a že to nějak dopadne a že to dáme. Stále to vypadalo nadějně, než trochu zasáhly nemoci. Najednou jsme měli starosti, aby neonemocněli tahúni. Nakonec to dobře dopadlo.  
Den před Štědrým dnem bylo zpívání u vánočního stromu venku u česnekářky. Tam jsme se pokusili použít takzvané „světské“ koledy. Známé převážně z radia. Podle ohlasů to byla vítaná změna.  
Pak přišel Štědrý den a nejdůležitější akce. Doprovodit zpěvem dvě „půlnoční mše“. První v devět večer v Suché Lozi a druhou v jedenáct v Bánově. Tréma byla veliká. A obavy, aby všechno dobře dopadlo. Podle ohlasů se všem provedení líbilo, dostali jsme pochvalu. A to vše, díky Věrčinému odbornému vedení a výbornému doprovodu mladé varhanice Elišky Vrankové.
Na koncert v Bánovském kostele jsme šli, můžu říct, bez velké přípravy, na kterou jsme neměli vůbec čas. A bez několika nemocných. Přesto jsme se snažili podat co nejlepší výkon. Museli jsme z větší části „oprášit“ koledy už dříve námi zpívané. U koled to není nic neobvyklého. Ve spěchu jsme se stačili naučit jenom jednu novou, pěknou.
Na Štěpána - vystoupení na Žívém betlému v Lozi jsme měli odlehčený tím, že jsme přezpívali jenom dvě písně, z čehož jedna byla naprosto bez přípravy. Díky tomu, že Zbyňa se toho nebál a z placu, z papíru zazpíval Ave a my jsme později přidali novou koledu. Pak následující společné Graduale byla už „malina“, i když jsem jim předtím tvrdil, že se bude zpívat Credo. Nakonec jsme vystoupení ještě zhodnotili spolu s Plkotnicema. Na závěr jsme je pozvali na Hútkovskú zabijačku.
Celý tento hektický čas jsme pro tento rok uzavřeli odpoledním zpíváním 28.12. v Luhačovicích na Miramare. To zařídil strýc Dubec. I když už nás jela jenom polovina, bylo to takové spokojené, klidné a odlehčené závěrečné vystoupení na závěr roku. A poslední společné v roce 2016.  
FOTO
(Andrea, Radek, Tonda a Libor)
Video z půlnoční mše v Bánově - Koledová mše

Odkaz na VIDEO z Vánočního koncertu na YOUTUBE (Tonda Vystrčil a Eva Gazdíková)
Odkaz na VIDEO ze Živého betlému na YOUTUBE (Tonda Vystrčil a Eva Gazdíková)

 

Mikulášský jarmark v Suché Lozi, 3.12.2016

Na jarmarku jsme už jednou zpívali. Věděli jsme, co to obnáší. Tentokrát byl jarmark v nově zrekonstruovaném sále. Je větší a velmi pěkný. O jarmarku byl zaplněný lidmi. Zpívání do hlučícího sálu, kde větší část obecenstva neposlouchá, je obtížné. Moc jsme se tím nezabývali a zazpívali pásmo pomalých písní. Zdály se nám být vhodnější do adventní doby. A nakonec i „Vánoce skoro-li budete“. Soubor z Vážan ovšem už zpíval i koledy.
Po programu jsme ještě poseděli s Plkotnicama ve zkušebně a neuměle jsme přezpívali „světské“ koledy,které si chystáme k vánočnímu stromu. A posledním spojem ve 20.00 domů.

 

Svatomartinské hody v Bánově, 10.-13.11.2016

Tentokrát hody začínaly už čtvrtečním koncertem v kostele k výročí narození sv. Martina. Bohužel čtvrteční počasí se silným deštěm a větrem určitě trochu ovlivnilo účast. I tak byl kostel téměř plný.Termín na přípravu byl doslova šibeniční. Pořad měl být komentovaný a písně byly vždy k aktuálnímu slovu. My jsme měli jen ten problém s oslavnou písní a ten jme za pomoci lukovského souboru dokázali vyřešit. Nakonec se z žalmu stalo největší překvapení. Posluchači zpěv moc chválili a pan farář nás požádal, zda bychom žalm nezopakovali při nedělní mši svaté. Naše vystoupen i celý program pochválil Zdenek Vacula,který nezpíval a sledoval vše z kúru. A ten je hodně kritický. Ještě jsme všichni vystupující zapálili hody a odešli jsme se chystat na sobotu.
V sobotu pořádal tento rok hodovou zábavu Kohútek. My jsme se v co největším počtu zúčastnili hodového veselí s cimbálovou muzikou Pajtáš. Opět jsme si po roce zazpívali ve školním sále a někteří i zatancovali před cimbálem. Protože jsme měli povinnosti dopoledne v kostele, tak se všichni postupně po půlnoci odebírali domů.

Nedělní mše začínala už v deset a byla velmi slavnostní. Venku sice na rozdíl od čtvrtku svítilo slunce, ale zase byla „kosa“. Seřadili jsme se a za doprovodu dechové hudby jsme odešli do chrámu. Nechyběli zástupci všech bánovských spolků a složek. Pro krojované byla vyhrazena přední část. Všichni měli připraveno sezení. Velmi slavnostní a zpívaná byla mše a po přijímání jsme zazpívali děkovný žalm. Podle ohlasů prý nádherně - což nás těší.
Měli jsme ještě domluvené zpívat u kostela. To jsme samozřejmě prováděli za veliké zimy a studeného severáku. Kdyby se předem předpokládalo, že bude takové počasí,tak by tam bylo lepší víno svařené. Ale i tak jsme, doufám, potěšili zmrzlé posluchače.

FOTO Tonda Vystrčil a Radek Pavlíček

Křest CD Nad Korytnú, 22.10.2016

Na tuto akci jsme se domluvili,že zazpíváme osvědčené pásma zpívaná na slavnosti vína.
Na sobotní odpoledne vyšlo pěkné počasí. Nejdřív jsem s dechovkou čekali venku a pak v přísálí kulturního domu spolu s Plkotnicama a s dolněmčanskýma Tetičkama. Místní nás pěkně přivítali a uhostili. Stala se nám nemilá věc. Neuvědomili, že koncert je spojený se křtem nového CD Korytňanů. Byli jsme přizváni na podium a my jsme neměli žádný dárek. Trochu nás zachránily naše kamarádky Plkotnice. Přepustily nám tašku s vínem. Ještě ji máme vracet. Jedna usměvavá věc se podařila. Zbyněk Král říkal,že může přijet až později a tak při příjezdu zaslechl až konec našeho pásma. Vynahradil si to při následném zpívání všech .

 

Video pořadu "Nad Korytnú" na Youtube

Video křtu CD na Youtube

 

Farní odpoledne v Lukově, 16.10.2016

Zpívat do Lukova nás pozval Hútek - lukovský pan farář. Naplánoval to dosti pozdě s ohledem na předpokládané počasí. Měli jsme zpívat na farní zahradě pod krytým altánem, ale počasí nám tentokrát nepřálo a tak jsme zpívali uvnitř. Jednalo se o upravenou budovu, dříve technické zázemí, Celá bidova je pěkně opravená. Přijeli jsme dosti brzy, a tak jsme se rozezpívali na upraveném půdním prostoru. Už předtím jsem při telefonickém rozhovoru požádal pana faráře,jestli by nám neporadil při výběru oslavné písně na plánované předhodové zpívání do kostela v Bánově. Dostali jsme noty a snažili se žalm naučit. Něco málo jsme pochytili a že se to doma doučíme.
Dá se říct,že jsme doslova slezli do dolního sálku. Nebyl velký a tak bylo domácké prostředí. Zpívali jsme pásma a střídali se s místním sborem a také s dětským souborem. Děcka už měly jedno vystoupení za sebou, ale podaly výborný výkon. Na závěr probíhala volná zábava při harmonice a kysni. Dokonce jsme tancovali na koberci pod velkým křížem. Zapojili se i domácí,hlavně tanečnice a zpěvačky. Tak jsme opět pobavili sebe a hlavně domácí farníky.

FOTO

Slavnosti vína v Uherském Hradišti, 10.9.2016

Tento rok nás všechny čekala změna v tom,že se měnilo místo účinkování. Vystupovat jsme měli na Mariánském náměstí na ozvučeném pódiu. Jelikož jsme odmítali zpívat na podle nás nedůstojném kolejním nádvoří, byli jsme dodatečně zařazeni jako první ze souborů a to hned krátce po poledni. Přivítali jsme to, protože jsme chtěli zpívat na „kulaťáku“. Tak jsme už vloni pojmenovali krásné místo na pěší zóně.

Nevím proč, ale na Slavnosti vína odjíždíme vždy jako první a Hradiště ještě „spí“ . Vždy se pomalu přesouváme na místo seřadiště v Mařaticích. Po cestě jsme zazpívali Liborové kamarádce a tím jsme ovšem minuli naše loňské místo rozezpívání se - u servisu praček. Region Východní Slovácko vycházel jako třetí a my jsme šli za Kohútkem a pomáhali se zpěvem klasických bánovských pěsniček. Nezapomněli jsme se zastavit u zmiňovaného servisu, kde už nás očekávali. Zazpívali jsme jim a dobíhali potom průvod. Zdárně jsme dorazili na náměstí, kde byla hlavní prezentace účastníků průvodu.

Trochu jsme se trochu občerstvili a už jsme obhlíželi místo, kde jsme měli zpívat. Podium je velké, výborně ozvučené. Vystoupení jsme zvládli velice dobře i podle ohlasů. Nečekali jsme na vystoupení ostatních souborů a šli jsme na ten „kulaťák“.Tam jsme zpívali za účasti procházejících, ať už folklorist nebo jen diváků. Je to podle nás výborná prezentace našeho souboru. Projde tam mnoho lidí a mnozí se ptali odkud jsme. Slavnosti vina jsme v Hradišti zakončili jako správní „vinári“ pivem a odjeli domů, kde jsme ještě stihli zapět na oslavách, které byly v restauraci u Bujáků.

FOTO, VIDEO Radka Pavlíčka

Setkání dechovek v Norberčanech, 3.9.2016

Velmi očekávané,dlouho probírané.To byl zájezd do Norberčan na severní Moravu. Pozvali nás Kohútci a navíc přizvali ženský sbor Zpěvule.Jelikož se jednalo o přehlídku dechových souborů,mimochodem špičkových, měli jsme za úkol vyplnit a také oživit odpolední program . 
V překrásném prostředí malé dědinky už nás místní čekali a požadovali ihned naše vystoupení. Nepřijeli jsme v kroji a tak chvíli trvalo, než jsme se ustrojili. Nebyli jsme ovšem v plné síle. Přijelo nás jenom devět. A bez doprovodu Jury, na kterého jsme zvyklí. Ale nějak jsme se s tím popasovali a zazpívali naše „hity“. Dále jsme sledovali vystoupení Kohútku a Zpěvulí. Několikrát jsme se vystřídali ve zpívání a hlavně poslouchali a hodnotili dechovky. Nakonec jsme se dostali i na samotné podium k a trochu jim „pomohli“. I přesto,že byl program dlouhý,všem se líbil. A potom už jen odjezd domů.

Sucholožské hody, 20.8.2016

V sobotu odpoledne jsme jeli autobusem na vystoupení v sucholožském muzeu. Do Suché Loze jezdíme pomalu jak domů. V listopadu a prosinci jsme jezdili na zkoušky často, tak jsme si to připoměli.
Pozemek, na němž je domek muzea, je docela úzký, ale stan, který tam byl postaven spolu s podiem, prostor zútulnil. Mimo domácích vystupovali ještě Vlčnovjané. Oni nás nezapomenou v žertu napadnout, že jim krademe písničky. Ovšem náš argument, že „všecky sú bánovské“, nepřebijú.
Atmosféra jedním slovem domácká. Plkotnice umí pohostit i pobavit.
Zpívalo se i po skončení programu. Odjezd byl autobusem po dvacáté hodině. Většina skutečně odjela. Já jsem odjezd z objektivních důvodů nestihl a tak jsem přišel až po půlnoci pěšky.

FOTO

 

Folklórní memoriál, Bánovské leto, 17.7.2016

Na této akci byl náš úkol - zajistit program a pohostit pozvané. Pozvali jsme ženský sbor Frišky z Podolí, mužské sbory z Ostr. Nové Vsi a Kudlovic, soubor Včelaran z Bílovic a vystoupil i Kohútek a Zpěvule. A i my. Dále jsme pozvali sponzory a „strýca“ Dubca a herce Aloise Švehlíka.
Akce byla připravena v prostoru pálenice jako každoročně. Všechno bylo připraveno,ale počasí rozhodlo jinak. Sobotní celodenní déšť rozhodl o tom, že se vše přesune do sportovní haly.
Sice na neděli už byla předpověď počasí lepší, ale z technických důvodů už nebylo možné stěhování zpět.
V hale jsme ještě přesunuli podium blíž k obecenstvu a ozvučili prostor.
Samotný program se vydařil. Všechny soubory byly perfektní. Do závěrečného společného zpívání se zapojili i zmínění hosté,jak je vidět z fotodokumentace. Jaroš Hrbáč se nemohl účastnit. Poslal ovšem výbornou „náhradu“. Jaroš Hrbáč senior všem krásně zazpíval. Na úplný závěr proběhl malý slovácký večer se zpěvem a tancem.
Chtěli bychom poděkovat hlavně obecnímu zastupitelstvu, že všechnu starost s přípravou a pohoštěním si vzalo za své. My jsme jenom hostili pozvané soubory a sestavili program. Tak snad příští rok bude lepší počasí a bude Bánovské leto opět v přírodním prostředí.
Foto Andrea a Libor

Hodové zpívání v Lužicích, 2.7.2016

Další společná akce s Plkotnicama a navíc s Kohútkem byla naplánována do Lužic. Jednalo se o předhodové zpívání „ pod zeleným“ jak je v těchto koncích zvykem. Přijeli jsme společně autobusem. Všechno bylo krásně nachystané. Jelikož my nepotřebujeme šatnu, tak jsme ihned zabrali místa nám určená a dolaďovali pásmo. V programu, který sestavili domácí, jsme měli hodinový prostor a tak jsme nejdřív sledovali vystoupení místní omladiny a potom jsme se střídali ve vystoupeních my. Jelikož bylo dusno a hrozila bouřka tak se pořadatelé snažili nic neprotahovat. Po skončení našeho vystoupení nastoupili mužáci (my říkáme Lužáci z Mužic) a spustila se průtrž. Pod zeleným je krásné posezení za sucha, ale při dešti je to velice špatné. Prší ještě i po dešti.
Naštěstí byl poblíž veliký stan, kde jsme se všichni namačkali a pokračoval neoficiální program. I cimbálovka se tam přemístila – mimochodem velmi kvalitní. Přezpívalo se všechno možné aj nemožné. Atmosfera byla výborná,ale v nejlepším se má přestat. Domů už jsme přijeli po dešti. FOTO

20 let stavební firmy Navláčil, 18.6.2016

Jednalo se dlouhou dobu domluvenou a naplánovanou akci. Byla pečlivě připravovaná ve firmě a konzultovaná s vedením souborů včetně rozsahu vystoupení Plkotnic, Burčáků a Hútku. Původní představa byla střídavé vystoupení s bloky jednotlivých souborů asi od 11 hodin do večera do 19 hodin.
Pak se ještě program rozrostl o dopolední slavnostní mši a svěcení sochy svatého Josefa v prostoru firmy. Tak odjezd byl už ráno po sedmé.
18.6. ráno jsme přijeli do firmy Navláčil. Byli jsme vřele přivítáni a mimo jiné nás nás majitel provedl podnikem. Všude perfektní pořádek a venku velký stan připravený na vystoupení.
Nejdřív ale byl odjezd do kostele,kde proběhla slavnostní mše a po ní průvodem zpět do firmy.Potom proběhlo svěcení zmíněné sochy.
Ještě připomenu,že pro zaměstnance a jejich rodiny přichystala firma atrakce pro děti a bohatý raut pro všechny.
Tak jak to na podobných akcích bývá, probíhaly naplánované „děkovačky“,tomboly a pod. prokládané střídavě Burčákama ,Plkotnicama a Hútkem. Dokonce se dostavil Hútek Mach s dudama. Oživením bylo i vyprávění vtipů a historek. Plkotnice měly originální způsob blahopřání jako skřítkové. Závěr už byl značně rozvolněný. Cesta zpět byla už v pohodě. Děvčice měly ráno další akci, tak spěchaly domů. My jsme opět končili na základně.

Informace o akci na stránkách firmy Navláčil ZDE.
Foto Hútek, Foto Navláčil , Video Navláčil

 

Kosení v Nové Lhotě, 4.6.2016 - Háj, háj, háj...

Na tuto akci jsme byli pozvaní Tondou Vrbou. Nová Lhota je nejvýše položená horňácká obec. V dřívějších dobách to byla vesnice jejíž obyvatelé dodávali dřevo pro panstvo do Strážnice. Podobně jako na Lopeníku tam byla za války celnice. Nyní je to hotel Háj a v jeho okolí se kosení konalo.
Přijeli jsme jako první a byli jsme mile přivítaní pěknou, příjemnou majitelkou. Ihned jsme si vyšlapali točité schody na vyhlídku nad samotným hotelem. Z rozhledny jsme zazpívali směrem do dědiny.
Po příjezdu ostatních sborů začalo samotné kosení na protější louce. My jsme měli nahlášené 3 (slovy tri) kosce. Jsou ostatně vyfoceni i s diplomem. Zbylí Hútci by potřeboval, aby soutěž byla pro benzinové, nebo elektrické sekačky.
Také jsme zjistili, že naše krojové vybavení není na taková akce vhodné. Asi budeme muset uvažovat o „třaslavicách“ a letním krojovém vybavení. Bylo velmi teplo.
Samotné vystoupení bylo neformální. Většina diváků se skládala z vystupujících členů souborů.
Bohužel jsme se museli vracet už v poledne,tak jsme závěr akce neviděli. Pohoštěni jsme byli dostatečně.
Na akci byla i vernisáž mladé šikovné malířky Lenky Jurečkové. Zachycuje ve svých malbách akce lidí v krojích při různých příležitostech. FOTO

Zpívání u česnekářky, 29.5.2016

Před restaurací U Bujáků jsme pořádali zpívání už dvakrát. Vždy, když jsme chtěli ukázat a prezentovat novou součást kroje. A při tom zazpívat. V roce 2015 to byly nové bruncleky. Tento prostor se nám k tomu zdá být vhodný. Je uprostřed obce a u restaurace.
Tento rok jsme ovšem nic z nového krojového vybavení nemohli zatím předvést,ale přesto jsme se rozhodli, že zpívání uskutečníme.
Už před měsícem, jsme se při setkání s panem farářem Machem domluvili,že jejich začínající soubor z Kašavy na nějakou akci zavoláme. Má to být jejich premiéra. Chtěli by si vyzkoušet vystupovat na veřejnosti. A když bylo dané že se akce bude konat, pozvali jsme ještě Bánovské zpěvule. Naše pozvání přijaly a byly posilou.
Byli jsme také domluveni, že v případě špatného počasí se akce ruší. Na poslední chvíli jsme získali i zvukaře a prostor ozvučili. Už při samotném průběhu vystoupení jsme poznali,jak to velice prospělo a zkvalitnilo poslech. Také jsme si mohli dovolit „otočit“ postavení zpěváků a posluchačů. Jenom česnekařka se nenechala přemluvit a zůstala k nám otočená zády. Věděli jsme, že bude horko a sedět při vystoupení celou dobu na plné slunci by asi nikdo nevydržel. Sbory se střídaly, tak se to dalo vydržet. Posluchači z větší části mohli využít stínu.
Samotný průběh probíhal v pohodě a docela nevázaně, což se myslím líbilo. Sbory se střídaly a také se spojovaly při zpěvu známých písniček. A po skončení oficiálního programu a po odezpívání písničky V dobrém sme sa sešli, se ve zpěvu pokračovalo dál, i když už jsme skládali posezení.
Chtěli bychom poděkovat všem za účast a za podporu takových nenápadných akcí, které když se podaří, jsou velmi pěkné.
Ještě bych poděkoval panu farářovi a obecnímu úřadu za zapůjčení setů k sezení.
FOTO

Folklórní akademie
21.5.2016 jsme nahráli několik písniček pro Folklórní akademii, což jsou webové stránky, které pomáhají prezentaci lidové kultury. Nahrávky najdete i v rubrice "Naše CD".

Černovický košt slivovice, 1.5.2016

Na tuto akci nás pozval kamarád, bánovjan, Luboš Zálešák.. Byl to v pořadí šestý košt a chtěl jej nějak oživit. Akce se uskutečnila v restauraci U slunečnice v Brně. V patře, kde se košt konal, pro nás přichystali místnost pro přípravu na vystoupení a také pohoštění. V samotné restauraci, kde jsme zpívali byly na stolech jednotlivé vzorky destilátů včetně vyhodnocených. Všechny popsané,aby každý věděl,čí výtvor koštuje. Pro nás poněkud nezvyklý způsob konzumace. Nikdo si nic nekupoval, žádné lístky.Každý si mohl ochutnat z každého vzorku. Zpívali jsme nazpívané pásma, lidovky s kysňú a došlo i na vtipnou písníčku o slivovici, kterou jsme museli i opakovat. Byla to její premiéra na veřejnosti. Má mnoho slok a tak ještě, že jsme měli papíry. Veselo bylo velice. Doufám, že jsme ostudu neudělali a ukázali,že Hútek umí pobavit i v Brně. Lubošovi veliký dík za pozvání.

Foto, Video Radka Pavlíčka na Youtube ZDE

Velikonoční obchůzka, 28.3.2016

Počet Hútkú ochotných chodit po mrskačce se rok od roku snižuje.
A je to patrně na nátlak manželek. Ženy většinou tento svátek moc nemilují. Sraz jsme měli klasicky u Jurky. Jarin Hrbáč sice napřed říkal ,že nedojde ,ale ráno přišel a navrhl změnu trasy - vyrazit z Jakubovca. Využili jsme k dopravě auto a tím jsme překvapili. Tak brzy nás nečekali. Ale celkově jsme to nějak urychlili. Postupně jsme navštívili všechny „polovičky“ ,které byly doma. Skončili jsme nakonec u mě na dvoře. Jestli ještě silní jedinci někam pokračovali, nemůžu sloužit. Později jsem se dozvěděl,že ano.FOTO

7. hútkovská zabijačka, 20.2.2016

Tato zabijačka byla svým významem i průběhem jiná. Už na podzim projevil přání oslavit v naší společnosti svoje třiadevadesáté narozeniny pan generál Boček. Nebyl u nás na zabijačce poprvé a zřejmě mu naše společnost vyhovovala. Pan generál Boček je významný válečný veterán. Tak jsme mu připravili uvítání a malý upomínkový dárek. V průběhu dne nás požádal ,abychom mu také říkali „strýcu“ . A tak máme po strýcovi Dubcovi dalšího strýca generála. Je na svůj věk velmi čilý a dobrý vypravěč, ale jak sám praví, nahluchlý. Přijeli s ním i jeho hosté. Také z vojenského ranku. Přišli i někteří z pozvaných sponzorů a samozřejmě naše manželky. Zábava byla v plném proudu. Jenom jsme se ještě při tom museli postarat o to, aby se vše zdárně ,co se týká výrobků, dodělalo. Jak je vidět z fotek, veselo bylo a všichni se zapojovali.Nebylo hluchých míst.
Velké poděkování si opět zaslouží strýc Dubec,který nám věnoval bečku piva.
Jedním z hostů byl i plukovník Pavel Paska a ten byl tak „ unešený“,že chtěl být oslovován také „strýc Pavel“ A poslal nám fotky a pěkné poděkování. Tak nevím kolik ještě těch strýců časem získáme.
O průběhu zabijačky už psát nebudu. To bych se jenom opakoval. Všechno proběhlo jak mělo.
FOTO

Tradiční fašanková pondělní obchůzka, 8.2.2016

V pondělí ráno v den naší obchůzky jsem záviděl těm, co chodili v sobotu. Začalo totiž poprchávat,chvíli i pršet,tak nálada nic moc. Kvůli přípravě jsme měli sraz už v devět ráno. V poklidu jsme se připravovali, namaskovali se a také najedli před plánovaným odchodem.Tento rok jsme měli staronový klarinetový doprovod. Vlastík Novák si přivedl nového kolegu pana Goroše. Před jedenáctou jsme se u česnekářky všichni vyfotili a už jsme podle osvědčeného plánu vyrazili. Počasí se umoudřilo,tak jsme velice pomalu „rozjížděli“ Bánovský fašanek „Jura s cepem“. Postup byl daný. Na trase bylo plno pohoštění,ať tekuté i „ zajest“ bylo všeckého. Naši „brokáti“ navštívili staré, nepohyblivé důchodce na Domě s chráněnými byty a byly to velké zážitky,jak se na to starší lidé těšili. Také lékárnu neobejdeme. Sú tam fešné lékarnice. Postupovali jsme víceméně podle časového harmonogramu. Pak se ovšem zvedl silný vítr a ten nám trochu ztížil postup,ale na náladě nám neubral. Možná,že jenom mohl některé lidi odradit. Na Jarmeku jsme navštívili posledního žijícího „fašančára „ pana Kopunce,který chodil čtrnáctkrát. Ukázal nám několik fotografií a radil,abychom si vyrobili více masek. Po absolvování trasy jsme skončili na základně u „ škvařežiny“ z darovaných vajec a špeku.
Byli jsme dostatečně „vyfúkaní. Provedli jsme částečné zhodnocení. Vyrovnali jsme se a poděkovali muzikantům. Nezbývalo než se spokojeně odebrat domovům a celkové zhodnocení odložit napříště. FOTO

Vánoční koncerty 2015

Když nám Věra Chovancová někdy koncem léta říkala, že bychom mohli spolu s Plkotnicama natrénovat Vánoční mši, tak jsme to přešli a mysleli, že je to jenom zbožné přání. Vůbec jsme nevěděli ani o jakou mši se jedná,ale nezávazně jsme to přislíbili. Věra to ale vzala jako hotovou věc a po hodech přišla s notama a že budeme trénovat. Byli někteří, co se s notovým partem už potkali, ale pro většinu to bylo něco nového. Navíc všichni zpíváme, jak se řekne „od ucha“ a najednou z not.
Ale když jsme se do nácviku pustili, tak už jsme nepovolili. První společnou zkoušku jsme měli v Suché Lozi a uznali jsme, že je tam větší prostor a tak jsme jezdili dvakrát týdně na nácvik do Loze.
Tím jsme, samozřejmě, museli ošidit nácvik našeho pásma koled a naučili se jenom jednu novou, a to jenom krátkou. Zpívání u stromku 23.12. jsme narychlo sezpívali a dohodli jsme se, že půjdeme v „ošizeném“ kroji, což ve tmě nebylo vůbec na závadu. Také jsme zazpívali Purpuru -„civilní koledu“. Byl to pěkný předvánoční podvečer. Zazpíval Kohútek, Zpěvule, my a hrála dechovka.
Koncert na Boží hod v Bánově začínal v 17 hodin. Museli jsme si vyzkoušet jednak postavení a také zvuk v prostoru kostela, tak jsme měli generálku v 15.30. V průběhu koncertu jsme měli i svůj vstup. Odzpívali jsme svoje staronové pásmo. Na cimbál nás doprovázel Jurka.
A pak už jsme čekali, jak se nám povede zazpívat část Vánoční mše A. Hradila. Sbor byl precizně dirigovaný a krásně doprovázený na varhany. Snažili jsme se nic nezkazit a zpívat, jak nejlépe umíme. Potlesk byl velký. Bylo to něco nového. Měli jsme z toho dobrý pocit a radost.
Koncert v neděli 27.12. v Suché Lozi, byl už v 15 hodin. Tam už jsme si to už jenom krátce přezpívali.
Zazpívali jsme svoje pásmo,ale z časových důvodů zkrácené. Provedení Vánoční mše bylo opět výborné, potlesk veliký a pocit nádherný. Pak jsme ještě poseděli v boční místnosti kostela a hodnotili. Myslím si, že byli všichni spokojeni. Udělali jsme dobře, že jsme takovou věc nacvičili. Protože atmosféra byla značně uvolněná a došlo i na vtipy a někdo prohlásil: eště ,že je to mimo samotný kostel, ináč by sa mosel asi znovu vysvětit.
Veliké poděkování Věrce Chovancové za to, že byla přesvědčená, že to s nama nacvičí a také za její taktiku. Přišla nejdřív s tím, že to bude něco krátkého a postupně rozdávala další noty a přidávalo se. A byly to tři části.
Zakusili jsme si, co to je zpívat a držet se not i když uši to slyší podle svého jinak .

Tož takové jsme měli Vánoce.

VIDEO, FOTO

HD video z konceru v Suché Lozi ke stažení ZDE , YOUTUBE celého koncertu, YOUTUBE koledová mše.
Noeviny s koncertem v Suché Lozi ZDE.

 

Zabijačka číslo II, 21.11.2015

Při zpívání v Luhačovicích nás požádal strýc plukovník Dubec, jestli bychom pro něho a jeho přátele neudělali zabijačku, takovou jakou si děláme my. Slíbil zaplatit náklady na maso a my jsme slíbili pití a potřebné zákusky a buchty, které k zabijačce také patří, a zaplatíme nájem pálenice. Tak jsme se do toho dali a jelikož už zkušenosti máme a řezníka také, tak jsme v pátek vyrobili tlačenky a jitrnice, aby hosté v sobotu mohli dostat výslužku. V sobotu jsme už jen uvařili pochutiny k okamžité konzumaci Přijel i Hútek - bývalý pan farář Mach a opět překvapil. Přijel a měl nové gajdy a už uměl i jednu písničku. Slíbil, že na další zabijačce už bude umět víc. Bohužel jako vždy musel brzy odjet.

Měli jsme i velmi význačného hosta generála Bočka, který je spolu s plukovníkem Dubcem válečný veterán druhé světové války. Ve svých dvaadevadesáti letech jsou oba ve výtečné kondici, akorát generál špatně slyší. Ale pamatováka má výborného. Vždy obdivuju jejich výdrž.

Jinak všechno proběhlo jak má. V neděli jsme dojedli „zbytky“, v pondělí v pořádku pálenici předali a další vydařenou akci máme za sebou. FOTO

Košt vín v Bojkovicích, 14.11.2015

V sobotu jsme jeli už odpoledne po čtvrté hodině na košt vína do Bojkovic. Jeli jsme v silném obsazení, už kvůli Ivanovi. Pro něho to byla prestižní věc. Právě Ivan odešel z Bojkovic k nám. A chtěl jim ukázat, kam že to přestoupil. Tak jsme se snažili a zpívali osvědčené pásma. Byli jsme tam poprvé a nezáleželo, které pásmo zazpíváme. Byli jsme také pohoštěni od Vendy Mahdalíka (Hugových),který bydlí v Bojkovicích. Zazpívali jsme mu staré bánovské a on se potom zařadil i mezi nás. Také jsme koštovali vystavené vzorky a vyhlášení hútkovští vinaři, mezi ně ovšem já nepatřím, chválili kvalitu vystavených vín. Pořadatelé nás dostatečně zásobili vínem, dostali jsme večeři, tak máme zase co vracet. Kolem deváté jsme z vydařené akce odjeli domů.

Hodně jsme tímto udělali pro propagaci našeho sboru na “bojkovské straně",kde nás moc neznali.

FOTO

Bánovské hody 2015

Letos na nás vyšla organizace hodové zábavy. První problém nastal už při zjištění, že jsou hody v týdnu před Martinem. Objednávali jsme si Burčáky někdy hned po novém roce a nezjistili jsme si termín hodů. Burčáci měli tento náš hodový už zadaný, ale pomohli nám a poradili nám zkusit Mladé Burčáky. Ti sice napřed neslíbili, ale myslím si,že Fanek Holmes pomohl.
Ale nemohl cimbalista,tak zaskočil Hútek Jura a po skončení zábavy primáš Zdeněk Stašek prohlási: “Poprvní nás primášoval cimbalista“. Bohužel i když bylo vše připravené na sto procent, tak nás překvapila malá účast 79 platících. Mladí Burčáci jsou vyhlášená kapela. Ale my jsme si s něma pořádně zazpívali. V Bánově se většinou začíná tančit až k půlnoci a nejvíc před koncem. Ale to už známe. Měli jsme výhodu,že jsme nemuseli uklízet stoly. V neděli hrála dechovka. Byli jsme za to rádi.

Ráno v deset jsme byli před farou a chystali jsme se na mši. Tentokrát posíleni o děvčata a chlapy z Kohútku a další krojované. Myslím, že nás mohlo být i čtyřicet. Zazpívalo sa v průvodu a potom také po mši před kostelem. Pan farář nám všem poděkoval a pohostil vínem. Velmi pěkné to celé bylo a počasí také. Snad se tradice uchytí i další roky.

FOTO Radka Pavlíčka

 

Svatováclavské hody v Ořechově, 26.9.2015

V sobotu 26.9. v poledne jsme odjížděli, opět v neúplné sestavě, na speciální pozvání.Po dvou letech na hody s právem do Ořechova (za vodou). Už jsme dopředu věděli,jak hody probíhají. Franta garantoval, že tento rok jsou stárky blízko sebe a že nebudeme pochodovat takové dálky jako minule. Počasí nic moc, báli jsme se deště. Naštěstí jenom trochu poprchávalo. Ovšem bylo dosti chladno. Měli jsme i lajbly. Až na Ivana. Při nastupování tvrdil, že bude teplo. Lajbly přišly vhod.
Na začátku jsme se usadili před domem jedné za stárek. Mimochodem neteře Franty Krsičky. Tam nám byla představena celá rozvětvená Frantova rodina. Něco jsme pozpívali, popili a odešli na seřadiště. Hrála tam Nedakoňanka. Jak nás muzikanti uviděli, tak hned po nás požadovali výpomoc při zpívání. Tak se stalo. Přecházelo se od jedné ke druhém stárce. Chasa zpívala a pak tančila se stárkama. Při tom jsme pomáhali dechovce zpěvem lidovek. Následoval přesun na prostranství u hasičárny, kde probíhal program a kde jsme i my zazpívali naše pásmo. Pak už jenom zpět na původní místo ke stárce. Tam nás bohatě pohostili v krásném prostředí u rodinného domu. Nakonec za nama Jura přivedl i cimbálku. Pěkně jsme si zazpívali a poděkovali za bohaté pohoštění. Posledním zastavením byla prázdná hospoda (celá dědina byla na kulturáku), kde jsme dostali ještě řízek a pak už odjezd na základnu. Závěr klasický.

Opět zdařilá akce na zviditelnění našeho souboru. Franta říkal, že nás ještě čekali na zábavě, ale nám to už stačilo. Jenom doufám, že seženeme nějaké foto. Náš dvorní fotograf byl na dovolené.


Slavnosti vína v Uherském Hradišti, 12.9.2015

Na slavnosti jsme odjížděli ráno autobusem, v neúplné sestavě, spolu s Kohútkem, Zpěvulama a cimbálovkou. Po příjezdu jsme se pomalu vydali na klasické seřadiště v Mařaticích. Po cestě jsme se chtěli trochu rozezpívat a objevilo se před námi malé parkoviště před rodinným domkem. Tak jsme zapěli a překvapila nás majitelka. Pohostila nás a poděkovala za pěkné zpívání. Takový nástup nepřipomínal začátek slavností vína, ale koštu slivovice. Paní hostitelce jsme zazpívali ještě při průvodu. Před mařatskýma sklepama jsme si všimli senátora pana Valentu a tak jsme mu poděkovali za sponzorský dar. Za pochodu jsme zpěvem podporovali Kohútek a cimbálku. Naše nové bruncleky zářily v krásném slunečním dni. Za nama zpívaly celou cestu Zpěvule. Také v novém.

Jelikož jsme rozhodli vystupovat mimo kolejní nádvoří, zpívali jsme nejdřív před samotnou budovou. Tam s nama ještě byl Jurka. Potom sa vytratil a už jsme ho neviděli. Vydali jsme se směrem do centra a zazpívali na dvou stanovištích na pěší zóně. Jedno místo jsme nazvali“ kruháč“, což je pěkné posezení pod stromy. A ještě jednou před obchodní domem. Předpokládali jsme, že nás uvidí více lidí než v uzavřeném nádvoří. Tam se k nám přidali také vlčnovjané. A myslím si že to bylo dobré rozhodnutí. Lidé se nás různě ptali „ odkád že sme“. Pak jsme ještě stihli vydařené vystoupení Zpěvulí na nádvoří. Návrat tentokrát bez nějakých problémů, šofer byl už ráno obeznámený a tentokrát opravdu stál na domluveném stanovišti. Ukončení klasicky na základně. FOTO

Norberčany, 5.9.2015

Na první zářiovou sobotu jsme už dlouho měli naplánovanou společnou akci s Kohútkem. Aleš Pavlíček domluvil vystoupení v Norberčanech, kde se konal již čtvrtý ročník odpoledne s dechovkami, které měly soubory z Bánova trochu zpestřit. Protože Kohútek zajistil dovoz, tak jsme na účast kývli, jinak to bývá pro naše akce najvětší starost. Z repertoáru jsme vybrali osvědčené pásma. Dalo předpokládat, že z místních diváků nás ještě nikdo neviděl.Navíc měl v tomto termínu náš sbormistr Olin dovolenou, tak ho musel zastoupit Zdenek Vacula. Pásma nacvičené, tak to chtělo jen uhlídat nevypočitatelného Jurku.

V sobotu ráno jsme došli na místo srazu s kompletními kroji, protože sa nedalo odhadnůt, jak bude v Jeseníkoch, kde Norberčany leží. A s argumentem "autobus to uveze" jsme vzali aj lajble, aj nové bruncleky. Většina měla v ruce aj déštník.Protože autobus měl malé zpoždění, stihli jsme ještě na dvoře zazpívat Věře Chovancové a vysloužit si tak na cestu tekutý Kinedril.Po cestě jsme ještě posbírali muziku pro Kohútek a na místo přijeli asi půl hodiny před začátkem. Organizátoři nejprve trochu vyplašili Kohútek tím, že budou zahajovat, a protože vybalit cimbál a přesléct se do krojů je pro ně trochu náročnější, zahajovali jsme my. Nachystaní jsme byli prakticky hned. Kohútci, kteří na sebe urychleně soukali kroje, se pak z podia dověděli, že mají hodinu čas …

Počasí bylo příjemné, a tak jsme mohli ukázat nové bruncleky. Jurka hrál to, co bylo nacvičené, akorát byl nezvykle schovaný za nama.Potom nastoupila dechovka Věrovanka a my jsme mohli mezitím ochutnat zvěřinové speciality. Zdenek Vacula udělal velkou reklamu masovým kouskům "Cimpr campr", protože nahlas vykřikoval, jak je to výborné a že už majů enom tři porce. Ale dobré bylo všecko.Během odpoledne jsme sa prostřídali s Kohútkem, Moravskou Veselkou ze Sušice u Přerova a Stříbrňankou. Naši tenoři sa nedali zabrzdit v tom, že si musí zazpívat s kamošama ze Stříbrnic. Sice sa seběvědomě začlo "Co děuáš, co robíš ". Po první sloce sa skočilo na třetí, potom znovu půlku třetí a půlku druhé a nakonec enom půlku druhé, …Naštěstí, že to podržala Stříbrňanka.Popřálo sa aj místní starostce, která po celou dobu chodila s flaškou s moravskou pohostinností všem nalévala. A také v Norberčanoch sa objevil bánovský rodák - pan Mahdal z Hradu, který má už 90 roků, ale ještě si zatancoval s Kohútkem.Když dohrály dechovky, zazpívalo sa ještě u cimbálu a také celou cestu autobusem domu. Kohútci vyjádřili spokojenost a my jim děkujeme za pozvání a klukom navíc za podporu při verbuňkoch, kde posílili naše esa Ivana a Frantu.

Fotodokumentaci nám poskytl Radek Pavlíček, který se také účastnil se synkem Jirkou. Ten měl také dva vstupy. Za FOTO děkujeme.

 

Zpívání u česnekářky, 23.8.2015

Podobné zpívání před restaurací u Bujáků jsme uskutečnili už jednou a to 4.9. 2011. To se nám podařilo získat část kroje - boty, gatě, opasek a klobúk. Na větší část jsme získali dotace, část jsme si doplatili.

Jelikož se nám podařilo za pomoci sponzorů sehnat za rozumnou cenu vyšití a ušití bruncleků, rozhodli jsme se pro jejich zhotovení. To se nám během letošního roku podařilo.Tak jsme je také chtěli představit veřejnosti.

Zpívání jsme z již uvedeného důvodu o týden posunuli. Před restauraci jsme přidali stoly a přichystali i ozvučení. Počasí ideální. Kolik lidí na podobnou akci přišlo, je vidět na fotkách. Ti co mají rádi  náš zpěv přišli, i když byly také Sucholožské hody.

Snažili jsme se přezpívat co nejvíc z našeho nového i starého repertoáru. Jaroš Hrbáč přivedl i svého tatíka - známého  horňáckého  pěvce a ten také přispěl svojím zpěvem.

Myslíme si, že se nám opět podařilo něco pro veřejnost připravit a pobavit přítomné. Ohlasy od domácího kritika: zpěv výborný, vystupování prkenné-bez radosti. A mohli jste víc zapojit veřejnost. Tak  snad příště .

Už jsme několikrát děkovali sponzorům , ale nezbývá než poděkovat opět za to, že jsme mohli vystoupit v kompletním bánovském kroji. Foto

 

10. narozeniny Plkotnic, 16.8.2015

Už týden předtím nás na tuto oslavu Plkotnice přijely pozvat přímo na naši akci. Samozřejmě jsme účast přislíbili i za cenu odložení našeho zpívání v Bánově.

   Jeli jsme autobusem a na začátek jsme zazpívali před „domečkem“, kde oslava Plkotnic začínala. Popřáli jsme děvčatům k pěknému výročí  a předali speciální upomínkový dárek. Něco jsme popěli a popili a průvodem jsme se přesunuli do  místního sálu. Tam už Plkotnice promluvily o historii vzniku a probíhala volná zábava. Trochu chyběla zvuková aparatura, se kterou by byla zábava okořeněná i o vtipy. Ale i tak bylo veselo. Já jsem si sedl k takový mladším děvčatům a najednou dotaz: Co to tam v té nové písničce zpíváte o veménečku?  O jakém vyménečku že zpíváme? A pak jsem na to přišel. V nově naučené písničce sa zpívá:  „ Andulko, tvé ménečko panské...“ - a  bylo z toho veménečko. Tak je to, když se písnička dobře nenafrázuje. Hned je z toho úplně jiný význam.

  

Zpět jsme za zpěvu v autobuse odjeli na základnu. Díky za pěknou akci Plkotnice! Foto

Setkání s Burčáky, 8.8.2015

Na 8.8. jsme původně chtěli připravit dosti obsáhlý program, který se musel z finančních důvodů značně „očesat“. Naše původní představy vzaly za své. Ale i tak jsme v rámci možností přichystali pohoštění pro nás i všechny pozvané. Byly řízky aj VIP (víno aj pivo). Věděli jsme, že bude tropické počasí. Nechali jsme postavit velký stan a naštěstí byl slabý vítr, tak nebylo tak nepříjemně horko. Začátek jsme stanovili na 16 hodin. Ukázalo se,že jsme mohli začátek posunout na pozdější čas.

Pozvali jsme všechny sponzory. Patrně velké vedro mnohé odradilo. Dokonce ani strýček plukovník nedorazil. Byl v té době v lázních na Slovensku. Pozvání přijal i pan farář a byl spokojený. Z dovolené v Rakousku přijel i minulý farář Jan Mach (exilový Hútek).

Pohodové odpoledne pokračovalo střídáním zpěvu při cimbálovce i při heligonkách a povídáním historek a také na folk Ladě školňasa se dostalo. Cestou z vystoupení v Míkovicích nás navštívily Plkotnice a pozvaly za týden na oslavy. Oslaví deset let trvání souboru. Pochopitelně byly oživením. Zbyňa Král překvapil a dovezl zmrzlinu. Velmi ji všichni uvítali. My jsme dál pokračovali až do půlnoci,kdy jsme prakticky i všechno z části uklidili. V pondělí jsme odvezli vypůjčené stoly a vše v pořádku předali.

Poděkování patří všem těm, co nám pomohli. Chtěli jsme touto akcí poděkovat sponzorům a ukázat jim na co jsme použili darované finanční prostředky. Ale nevadí, můžou se přijít podívat na plánované zpívání „u česnekačky“, kde při té příležitosti představíme nové ušité bruncleky.
Foto

92. narozeniny strýčka Dubce, 27.6.2015

Strýček plukovník Dubec nás pozval na sobotu 27.6. na oslavu svých dvaadevadesátých narozenin do Luhačovic do nám známé restaurace Oáza. Pozval nás i naše manželky. Už na dvanáct hodin. Měli jsme trochu starost, čím ho obdarovat. Podařilo se vymyslet vtipné a pěkné dary.

      Sraz jsme domluvili už na 11 hod., ale špatnou komunikací s dopravcem se odjez opozdil. Po příjezdu do Luhačovic jsme začali už před Oázou strýcovi zpívat a gratulovat. A ve zpěvu jsme pokračovali celé odpoledne.Vystřídali jsme všechny žánry. Od folkloru přes dechovku i něco málo ze středního proudu.  Naštěstí nebylo tak horko a dalo se vydržet i uvnitř. Ale střídali jsme prostředí vnitřní i venkovní,abychom  potěšili a zapojili všechny. Velmi jsme překvapili pozvané plukovníky  z  Prahy a tak nás prý pozvou někdy zazpívat i do matičky Prahy. Ale to bereme trochu s rezervou. Při takové náladě se slíbí ledacos.  Od  osmnácti hodin jsme měli ještě objednaný salonek v Litovli, kam jsme se pěšky přesunuli. Tam jsme zazpívali i venku  a  asi v deset jsme se rozhodli odjet. Jenom Frantovi Krsičkovi se nějak nechtělo, tak jsme mu ujeli. Ten nám posléze sdělil, že stýčekr vydržel málem do půlnoci. Neuvěřitelné, jak člověk, kterému je devadesát dva roků má takovou výdrž. A my už jsme se těšili domů.  Tak děkujeme moc za to, že jsme mohli být aktivními účastníky oslavy a že jsme svojím zpěvem potěšili. Tak hodně zdraví  strýčku  plukovníku!! FOTO

"Kosení na Východním slovácku" v Suché Lozi, 17.5.2015

Aktivní Plkotnice vymyslely a uskutečnily první kosení v Suché Lozi. My jsme nahlásili dva kosce a nakonec byli tři. Sraz jsme měli už před desátou. Počasí zrána nic moc, docela chladno a pořád jsme se dívali po obloze. Nakonec se obloha vyjasnila a byl krásný den. Při přihlašování na tuto akci jsem se ptal Evy Gazdíkové, jakou sekačku si máme nachystat a jestli mají dost dlouhé káble. Protože kosit trávu kosou před polednem, by bylo skoro nemožné. Nakonec se kosila lucerka.
Děvčice Plkotnice měly vše perfektně připravené. My jsme se po příjezdu dali do zpěvu a tím jsme připravili pěkný úvod pro příchozí (To mám od domácího kritika). Kosení proběhlo poměrně rychle. Po obědě začal program. Nejdříve vyhodnocení a potom vystoupení všech účastníků. My jsme zpívali před koncem a myslím, že to bylo v pořádku (opět domácí kritik:nastupujete jak lemry). Potom jsme se nějak zbytečně brzy přesunuli domů nejdřív na dvůr k Chovancom a potom na základnu. Tam jsme ještě něco pozpívali a hajdy domů.
Nezbývá než konstatovat,že Plkotnice jsou jedničky.

A ještě pozdrav od Mužáků z Lužic:

Zdar chlapi!

Dovolte mě abych Vam poděkoval za velice pěknů nedělu, kterů sme u Vás prožili. Tá after párty na dvoře neměla chybu!

Neco sme vyfotili a nahráli a už to visí na našich stránkách, toš sa podivajte a pobavte. 

http://www.muzaci-luzice.cz/nezarazene/sucha-loz-koseni-na-vychodnim-slovacku-2015.html

A za rok u nás v Lužicách ahoj.

Oslava 70. výročí osvobození Luhačovic, 2.5.2015

Z této akce jsem měl trochu obavy. Protože nemohl jet Jurka, tak jsme tóniny udávali ladičkou. To je soustavný problém,jakmile nemáme jistotu předehraní harmonikou. Nakonec jsme všechny písničky zazpívali v pořádku. Jenom jedna nám,jak říkali známí, co nás poslouchali, „ujela“. Prostor byl ozvučen snad nejlépe ze všech našich vystoupení. Zpěvy se nesly po celých Luhačovicích. Zpívali jsme na čtyřech místech. Poslední vystoupení bylo na náměstí. Jelikož byl přítomen plukovník - strýc Dubec, tak nás pozval na Oázu. Tam už to známe a oni znají nás. Tak jsme tam byli jako doma. Tam už jsme se nemuseli držet žádných mantinelů a pěkně jsme se poměli. A máme se těšit na oslavy strýcových narozenin.


Video na stránkách Luhačovic zde.

Gratulace P. Janu Machovi, 30.4.2015

Ve stejný den, kdy jsme zpívali seniorům SUB, t.j 30.4. se dožíval půlkulatin Hútek v „exilu“ Honza Mach. Dostali jsme nápad překvapit ho nečekanou gratulací. Do Lukova jsme přijeli a pan farář ještě sloužil mši. Nic netušící Honza byl sice na poslední chvíli upozorněn, co se chystá, ale stejně byl velice překvapen naší gratulací. Zazpívali jsme před farou,poté i na faře,kam jsme byli pozváni. Dokonce jsme se po skajpu pozdravili i s tatíkem. Prohlédli jsme si faru, mimochodem velice pěknou, historickou. Po posledním zazpívání jsme odjeli k domovu.

 

 

 

Zpívání seniorům SUB, 30.4.2015

Toto zpívání jsme nabídli zástupcům odborů za to, že jsou naši každoroční sponzoři. Oni nabídku přijali. Ve čtvrtek odpoledne jsme vystoupili s krátkým programem v sále kulturního domu. Měli jsme přichystané i delší vystoupení. Ale jejich program byl náročný a tak nám poděkovali za pěkné zpívání.

My jsme ovšem ještě nekončili. Měli jsme ještě jeden plán.

 

 

Vzpomínka osvobození Bánova, 27.4.2015

Na oslavy osvobození jsme byli pozváni zazpívat českou hymnu u pomníku padlých. A píseň Hoši od Zborova, kterou jsme už měli secvičenou dřív. Jenom hymnu jsme museli sezpívat. Protože jsme ji měli zpívat v Luhačovicích i se „Zborovem“. Zkoušeli jsme „na mramoru“,abychom věděli i rozestavení a také protože ve stoje a v prostoru zní přednes jinak. Počasí přálo tak jsme se nejdříve poklonili památce rumunským padlým na místním hřbitově a pak jsme se seřadili na místě, kde v podobných akcích hrála dechovka. Trochu jsme měli obavy z jižního větru,aby náš zpěv neodnesl do Jakubovca,ale nakonec se docela ztišil. Potom jsme se krátce pozdravili a pozpívali v hale se strýcem Dubcem a ostatními přítomnými veterány. A už jsme mysleli na další akce,které zakrátko následovaly.

Fotogalerie obce zde

Velikonoční obchůzka v Bánově, 6.4.2015

Počasí na letošní mrskačce spíš připomínalo víc zimní, než jarní. Přesto se nás u Jury sešlo šest a vydali jsme se „pomrskat“ hútkovské děvčice. Měli jsme aj posilu. Z anglicka dojel Jan a vydal se s nama na obchůzku. Trasa byla klasická, prověřená. Ale děvčice ze Zámečku nebyly doma. Tak jsme jím proběhli poměrně rychle. V okolí Jarmeku, kde bydlí většina Hútků, už jsme se zdržovali déle. Také počasí se měnilo. Chvílí padal sníh, za chvíli svítilo slunko. Situaci jsem kontrolovali průběžně z oken snažili sa přecházat v suchu. I když se nám to pokaždé nezdařilo. Jak je vidět na fotce z cesty. Na Jarmeku se připojil Zdenek Vacula a už nás bylo sedm statečných. U Heleny se k nám připojil pár z Holandska a také zazpívali jejich písničky. Vydrželi s nama chodit až po Libora. Odpoledne odjížděli. Největší zima byla po cestě do Jakubovca. Těšili jsme sa, až sa ohřejeme u Hrbáčů. Tam už byli další huslisté a tak jsme pozpívali. Pak rychlý přesun ke Zbyňkovi, protože sa opět zatáhlo a začalo sněžit. Tam jsme to přečkali a přes Pavla a Peťu jsme se dostali ke škole, kde jsme zazpívali u Jitky Malé a zakončení bylo naplánované u Pavlíčků. Tam jsme opět poseděli a plánovanou akci ukončili. Byli ovšem jedinci, kterým to asi nestačilo. Poslední fotka je navíc a je u Bumbálků.

Přestože nás nebyl plný počet, tak se to započítává jako zdařilá akce. Foto

 

Velikonoční jarmark v Ořechově, 29.3.2015

V neděli po poledni jsme odjížděli pronajatým malým busem na jarmark do Ořechova za Moravou. Tak se na hradišťsku tato oblast nazývá. Jeli jsme téměř všichni. I posila Ivan. Pásma připravená, plni očekávání.

Po příjezdu na zámek, kde se na nádvoří jarmark chystal, jsme se vydali na prohlídku zámku. Provázel nás italský majitel se svojí mladou manželkou. Zaslechl jsem při prohlídce dotaz: „Jakže se majitel jmenuje?“ Že prý, tak nějak podobně jako Algida, to že si každý zapamatuje (jmenuje se Alagia). Tak pro nás už zůstal Algida.

Po prohlídce jsme odzpívali první část našeho programu a sledovali vystoupení dalších účinkujících. Předvedli se domácí, heligonkáři z Komně, soubor Pentla a také Pentlička, na kterou se přišlo podívat spousta příbuzných.

Bylo docela chladno. Ještě, že jsme měli lajble. A i tak nám bylo zima od nohou. Pojídali jsme zabíjačkové výrobky, popíjeli vínečko, štamprličky a čekali na další část našeho vystoupení. Mělo být závěrečným číslem odpoledne. Jako všude, kde vystupuje omladina, se shromáždí početné obecenstvo, které po skončení jejich programu většinou odejde. Ale i tak zůstalo plno diváků a počkalo si na naše závěrečné zpívání a představení Fanoša, místního rodáka, a jeho autorské písně o rodné dědině. Po odzpívání rozlůčkové písně jsem byl poděkovat starostce za pozvání a pohoštění a byli jsme pochváleni. Vydařené odpoledne jsme klasicky zhodnotili na základně.

FOTO

Tradiční bánovský fašank, 16.2.2015

Letošní „Jura s cepem“ začínal starostmi už od ledna. Dřívější klarinetový doprovod má zdravotní problémy a nemohl chodit. A bez doprovodu klarinetů by to nešlo.
Museli jsme hledat náhradu. Nakonec se to společným úsilím podařilo a našli jsme dva zkušené ostřílené folklorní klarinetisty. Na zkoušce se seznámili s našim repertoárem, což nebylo těžké.
Franta Krsička se nabidl, že vyrobí výzdobu a „našoulel“ značný počet růžiček a dodal vše potřebné.
Pak se začaly vyskytovat další problémy. Chřipkové onemocnění citelně zasáhlo i Hútek.
Postupně onemocnělo pět členů, hlavně tenorů. Ztráta to sice byla značná, ale zvládnou jsme to museli i bez nich.
Sraz byl na základně jako každý rok. Hlavní „zdobitel“ přinesl nošu krušpánků a růžiček. Tak jsme se vzájemně přizdobili, namalovali a posilnění řízkama mohli vyrazit.
Počasí jak když vyšije. Ze začátku jsem tento průvod nazval „ mobilový“. Musím ale uznat, že ti co si museli vzít volno, jsou v době těchto vymožeností dostupní, a tak si museli ještě některé věci dořešit. Plán postupu byl jasný. Stejný a osvědčený, jako tři roky předtím. Čas přesunů byl sledovaný a odtroubený vuvuzelou. Tak jsme za krásného počasí prošli všechna stanoviště. Nakonec vše je vidět na fotodokumentaci.

Skončili jsme opět na základně, pojedli škvařežinu z vybraných vajec a špeku a odkráčeli spokojeně domů odpočívat. Ono je to dost náročná obchůzka. Tak snad jsme opět potěšili nemalý počet občanů, kterým tento způsob obchůzky připomíná dětství a mládí. FOTO

 

6. hútkovská zabijačka, 7.2.2015

První akcí souboru v tomto roce byla plánovaná zabijačka, která také nemusela být. Byla mnohokrát probíraná ze všech možných úhlů, ale nakonec převážil názor uskutečnit. Po dlouhých debatách se rozdělily úkoly a v pátek jsme začali. Celou akci řídil řezník Staňa Vacula za pomoci nás všech účastníků.

V sobotu v devět se zatopilo pod kotlem a už to jelo. Každý se chopil přípravy a po vaječnicové svačině jsme pokračovali v práci. Hosty a manželky jsme pozvali na jednu po obědě. Při hodnocení jsme konstatovali, že to bylo brzo. Hosté přicházeli a my jsme měli ještě plno práce. Zachraňovaly nás svým zpěvem Plkotnice. Přišli někteří pozvaní sponzoři, které jsme patřičně pohostili a nakonec obdarovali malou výslužkou. Samozřejmě přijel „strýc“ Dubec, který pozval zpěváka Láďu Kerndla. Ten se zajímal o výrobky a byl náležitě poučen o fungování souboru. Také starosta s místostarostou se přišli podívat, jak se nám zabijačka a hlavně zábava při ní, daří. Když jsem telefonoval s Honzou Machem tvrdil, že to nedá a nakonec k veliké radosti nás všech přijel a ihned se chopil harmoniky a spolu s Aničkou a mojí maličkostí rozjeli heligonkové pásma písniček. Bohužel ale Honza musel brzy odjet. Zapomněl jsem napsat, že prázdninující Jurka se nahlásil, že bude hrát na cimbál do šesti večer. Tak se tam utvořila malá cimbálka a dostalo se i na zpěv. Byly i reklamace, že Hútek málo zpívá. Omlouvali jsme to pracovním vytížením. Po odjezdu Jurky už se zpívaly a hrály všechny možné žánry. Od folku až po padesátá léta a folklor. Okolo deváté večer jsme končili.

Jelikož už toho bylo od rána dost, tak jsme se domluvili na deset dopoledne v neděli. Všechno jsme pouklízeli, ještě pojedli, popili, pozpívali a porozdělovali zbylé výrobky a v poklidu spokojeně odešli k domovům. V pondělí jsem všechno v pořádku předal. Tentokrát to byla asi nejvydařenější zabijačka ze všech. FOTO

Stránky 2009÷2014