Co sa už stalo:

13.hútkovská zabijačka, 4.2.2023

Vánoční zpívání společně s Plkotnicemi

Už v minulých letech část našeho souboru společně se sucholožskými Plkotnicemi (pod vedením Věry Chovancové) v adventním čase nazpívala zvláštní pásmo. Letos se do repertoáru dostaly písně v podobě Pastorel od J. Č. Drahlovského , zpěvy od A. Michny a klasické koledy. Premiéra byla na Svatoštěpánském zpívání 26. 12. 2022 v kostele sv. Ludmily v Suché Lozi.
Znovu zazněly spolu s dalšími starými koledami ve farním kostele Stětí sv. Jana v Žeravicích, kam jsme byli pozváni na vystoupení 30. 12. 2022. Příjemné bylo setkání s místním panem farářem P. Janem Šimoníkem, který v letech 2009-2010 působil jako jáhen v bánovském kostele. Rád na toto období vzpomíná, vzkázal do farnosti pozdravovat.

Vánoce 2022

V průběhu vánočního období se v Bánově uskutečnily dvě tradiční akce – Zpívání u obecního vánočního stromu 23.12.2022 a Vánoční koledování v kostele sv. Martina 27. prosince. Obou se zúčastnily všechny místní folklorní soubory: Malý Kohútek, Kuřátko, Kohútek, Zpěvule a Hútek. Zpívání u vánočního stromu ještě svým vystoupením tradičně obohatila DH Bánovjanka. Všichni účinkující – jak zpěváci, tak i hudební doprovod - se snažili navodit příjemnou vánoční atmosféru. Bohužel, příroda k nám tak příznivá nebyla. Naplnila se slova písně, kterou jsme zpívali „ Já sním o Vánocích bílých ..“ opravdu zůstalo jenom u snění a ani letošní Vánoce na sněhu nebyly. Horký grog a čaj přišel vhod všem přítomným.
Vánoční koledování v kostele sv. Martina se letos uskutečnilo 27.prosince. Opětovně vystoupily všechny bánovské folklorní soubory i se svými hudebnímu doprovody. Program byl zahájen svíčkovým průvodem Kohútku a Zpěvulí za zpěvu koledy „ Ten vánoční čas“.
Od těch nejmenších se pak v programu postupně vystřídaly všechny soubory. Potěšující skutečností bylo poslouchat a sledovat, s jakým elánem ti nejmenší, ale i už odrostlejší zazpívali vánoční koledy. Vystoupení Kuby Hrbáče ohromilo všechny přítomné. Pomalu to mohlo být na potlesk vestoje. My jsme se letos „rozezpívávali“ u Petě Šaluška a odzpívali nacvičené vánoční pásmo v doprovodu harmoniky. To také uzavřelo program letošního vánočního koledování. Na samotný závěr vánočního večera zazněla, jako jiná léta, píseň „Narodil se Kristus pán“ v podání všech účinkujících a návštěvníků. Foto na obecních stránkách ZDE a ZDE.
VIDEO ZDE.

Vánoční setkání seniorů, Hluk, 13.12.2022

Již několikrát jsme se zúčastnili setkání seniorů v Hluku. Tentokrát to byla v pořadí 142. beseda. Nekonala se však na Hlucké tvrzi – ta je v rekonstrukci, ale v místní restauraci. Tradičně pořad ve verších moderovala paní Křiváková. Neuvěřitelně aktivní seniorka, která měla pečlivě připravený scénář programu. V pořadu vystupovala CM Ženičky z Hluku a Tetičky z Kunovic. Úvodem nás trochu rozladil fakt, že začátek setkání byl posunut o hodinu později, protože některé členky CM nebyly v potřebný čas uvolněny ze zaměstnání. Specialitou této besedy bylo křeslo pro hosta, kde si paní Křiváková nejdříve pozvala Libora a kladla mu otázky na téma Hútek - tzv. na tělo. Libor se této úlohy zhostil velmi dobře. Jeho odpovědi byly věcné a vtipné. Pobavily všechny přítomné. Druhým hostem na křesle byla primáška CM paní Kateřina Říhová. Od ní jsme se, mimo jiné, dozvěděli, že je členem Českého národního symfonického orchestru. S naším vystoupením jsme až tak moc spokojeni nebyli, protože asi díky nekoncentrovanosti se v něm vyskytly chyby. Při zpáteční cestě jsme nejdříve vezli Ivana do Záhorovic. Ten chtěl zazpívat Slavíčka. Samozřejmě sa to neobešlo bez dopingu. Hostitelům z Hluku patří díky za pozvání, pohoštění a příjemně prožitý předvánoční večer. Foto Radka Pavlíčka ZDE

Vánoční jarmark, Bojkovice, 10.12.2022

Na Vánoční jarmark do Bojkovic jsme byli pozvaní už v roce 2021. Tehdy se však neuskutečnil kvůli covidové pandemii a pozvánka byla od pořadatelů prodloužena pro rok 2022. Akce letos nebyla ničím limitována, a tak jsme naše vystoupení mohli tentokrát realizovat. Přestože počasí o víkendu nebylo ideální ( pátek celý propršel), tak v sobotu už bylo jenom „surovo“. My jsme měli v programu tři vstupy. V tom prvním zazněly písničky našeho klasického folklórního pásma, druhý vstup obsahoval světské vánoční (Purpura atd.). V posledním vystoupení odezněly klasické koledy. Podle zájmu a reakce účastníků jarmarku bylo naše vystoupení úspěšné. V programu vystupovali také naši staří známí z Bystřické heligonky - Jarek a Mirek. Potěšením pro nás bylo „všimnutí“ bánovského rodáka Vendy Mahdalíka (Hugových). Znal sa k nám také další Bánovjan Petr Hauerland (Peťula), který byl na návštěvě v Bojkovicích u své dcery.
Navzdory nepřízni počasí jsme odjížděli s dobrými pocity z vydařené předvánoční akce. Foto Radka Pavlíčka ZDE , plakát.

Katerinské zpívání, Hrubá Vrbka, 19.11.2022

Hodové zpívání v Mutěnicích, 18.11.2022

Dlouho zajišťovaná, mnohokrát diskutovaná a probíraná akce Hodového zpívání v mutěnickém kulturáku konečně nastala. Problém byl s malým počtem přihlášených členů na toto zpívání. Nakonec nás vystupovalo devět. Z Brna totiž za nama přijela posila Franta Krsička. Ten si nelenil, mezi Krakov a Budapešť vsunul Mutěnice a autem dojel posílit naše řady. Všechny ostatní soubory vystupovaly v daleko větším obsazení, ale svým zpěvem jsme se určitě neztratili. Hned při vstupu do kulturního domu jsme se setkali s našimi starými známými mužáky z Dolních Dunajovic. Tento rok jsme byli společně už na třetí akci. Dalšími účastníky byli chlapi z Lužic, Rohatca a Skalice ze Slovenska. V programu bylo zpívání mužských sborů proloženo třemi duety a zpěvem ženského sboru z Dolních Dunajovic. Celý večer hrála výborná CM Lašár z Velkých Pavlovic. Program byl ukončen společným zpěvem všech souborů pěsničků „Eště bylo štyry týdně do hodů“. Zpívala sa aj s „kapitánem od Prahy“, ale na našu sloku „do bečky od vína“ nedošlo, protože jsme nestáli po kopě. Závěr patřil volnému zpívání účastníků s CM Lašár. Také jsme využili tuto možnost a přidali jsme si několik pěsniček. Při hraní verbuňků Ivan neodolal a předvedl své taneční umění. Jako vynikající zpěvák se prezentoval stále usměvavý primáš CM Karel Kosík. Občerstvení měli organizátoři velmi dobře zajištěné. Bylo vidět, že jsme ve vinařském kraji. Na stole bylo pořád několik druhů Svatomartinského a bylo průběžně doplňované. Nechyběla samozřejmě klasika – vdolečky + řízek. Na cestu jsme ještě dostali výslužku (tekutou) a vyrazili k domovu. Zase další vydařená akce, i když v oslabené sestavě. FOTO

Svatomartinské hody v Bánově, 13.11.2022

Ani letos nepřijel sv. Martin na bílém koni. Slunečné dopoledne za doprovodu bánovské dechovky vítalo všechny krojované, zástupce obce, spolků, svatomartinskou družinu a další hosty u kostela, kde se řadil průvod ke slavnostní mši svaté. Hlavním celebrantem byl P. plk. Jaroslav Kníchal, hlavní vojenský kaplan AČR. V jeho kázání zaznělo mnoho skvělých myšlenek a pravdivých, moudrých slov. Stejně jako v předcházejících letech, čekalo před kostelem na návštěvníky krátké pohoštění v podobě svatomartinského vína a vdolečků.
Stalo se už tradicí, že chlapi z „Hútku“ děkují v závěru mše svaté zpěvem písně „Díky Ti, Pane“ za nás všechny.
FOTO

Bánovský Jan Blaha

Je třeba se zmínit a ocenit nenápadnú prácu, kterú už po několikáté vykonal u kříža na Nivnicku (Trojmezí) jeden z našich členů. Jedná se o kříž, který obnovili členové Hútku v r. 2014 v době kdy v Bánově působil P. Jan Mach. Tehdy byl vysvěcen brodským děkanem P. Pelcem. O údržbu kříže (nátěr) a úpravu okolního prostranství - vykopání přerostlých keřů, uhrabání apod. se letos znovu postaral Zdeněk Vacula. Byla to jeho osobní iniciativa, což zaslouží ještě větší uznání. Víceméně tak trochu pokračuje v záslužné činnosti zesnulého folkloristy Jana Blahy, který se ve volném čase věnoval údržbě drobných venkovních sakrálních památek. Kdo navštíví toto místo, může tu zažít jak odpočinek fyzický a duševní, ale i duchovní ...

Předhodové zpívání "Sbory sborom", Bánov, 5.11.2022

Letos na nás vyšlo pořádání folklórní akce před hodama (střídáme se v této aktivitě s Kohútkem). Protože tradičně pořádané Besedy u cimbálu nenaplňovaly naše představy, tak jsme se rozhodli tento rok pro změnu. Vlastně pro změny dvě:
1. Předhodové zpívání Sbory sborom
2. Změna termínu - týden před hodama.
Místo pořádání zůstalo stejné sál ZŠ. Podařilo se nám zajistit soubory z různých regionů, což naplnilo, jak se ukázalo při vystoupení, pestrost programu. Vystoupení všech souborů byla na vysoké úrovni. Zpěv Lhoťanů byl proložen pěkným mluveným slovem o Moravě. Čečery zaujaly přítomné osobitým projevem zpěvu písniček z Kopanic. FS Buchlovice předvedl svůj tradičně vysoký standard. Boršičany doprovázela muzika složená z potomků Vlastika Ondry ( a jeho samotného). Jejich vystoupení bylo pro všechny příjemným překvapením. V programu vystoupila i špičková horňácká CM Petra Mičky. Několik písniček si s CM zazpíval i přítomný majstr Jaroš Hrbáč. Závěr programu obstaral svým pásmem písniček Hútek. Poté následovalo asi dvouhodinové zpívání před cimbálem. I když byla převaha mužských sborů, tak svou příležitosti dostala také ženská část a samozřejmě nemohly chybět Karičky.
Opět se potvrdilo, že folklor v Bánově má v mládeži pokračovatele tradic. Poděkování patří
všem letošním návštěvníkům, kterých na podobných hodových akcích u nás ubývá.

FOTO, Fotky Radka Pavlíčka ZDE , plakát

Hútek na rozhlasových vlnách, 17. 10. 2022

V pondělí 17. 10. 2022 dopoledne proběhlo přímo z „Kavárny Potmě“ v Brně vysílání pořadu Apetýt ČRo Brno. Aspoň stručně k přiblížení této ojedinělé kavárny, kde obsluhují zrakově postižení. Projekt přibližuje vidícím život nevidomých v absolutní tmě a představuje je v jiné roli – těch, kteří se ve tmě orientují sluchem, hmatem, na které se mohou při pohybu ve tmě plně spolehnout. Návštěvníkům skýtá možnost vyzkoušet si život těch, kteří z role zrakově postižených nevystoupí většinou celý život. Hostem moderátorky Jarky Vykoupilové byl i člen Hútku Radek Pavlíček, jemuž je toto téma velice blízké. Zaznělo krátké představení Bánova jako půvabné obce s milovníky folkloru a mnoha divadelních talentů. Mluvené slovo bylo proloženo dvěma písničkami Hútku z dřívějšího vystoupení „Na živú notečku“. Znovu tak nejen v Brně ožily naše písničky...

Audioarchív Českého rozhlasu ZDE

Na burčáku u Jožky Vaňka, Blatnice, 7.10.2022

Konečně nám, bohužel, až po několikátém pozvání od Jožky Vaňka, vyšel čas a přislíbili jsme návštěvu jeho sklepa v probíhající burčákové sezóně. Aby nikdo z Hútku nebyl škodný, tak jsme si na cestu do Blatnice objednali řidiče. V páteční podvečer jsme vyrazili na jih, jak tažní ptáci. Na místě činu jsme již byli očekáváni a byli jsme majiteli vřele přivítáni. Na uvítanou symbolicky štamprlkou kvalitní blatnické slivovice. Na oplátku jsme zazpívali Jožkovi a jeho manželce venku před sklépkem naši uvítací pěsničku, aby o nás věděli aj súsedé. A pak nastalo koštování všeho, co ve sklepě kvasilo. Všecko bylo velice kvalitní. Jožka měl pro nás načasovaný jeden burčák, který jsme potom popíjeli celou dobu. Prokládali jsme ho špíčkem, klobású, sýrem a dobrým chlebíkem. Jelikož celá akce byla pojata jako zkúška, tak sa samozřejmě na husto pozpívalo. Celé toto setkání jsme si užili ve velmi srdečné a kamarádské atmosféře. Jak přišla plánovaná doba odjezdu, tak sa nikomu nechtělo. Ale nezbývalo nic jiného, než sa brat k domovu. Jožka byl štědrý a skvělý hostitel. Kdo chtěl vzít na košt domu, nebo sa mu to eště zdálo málo, mohl si přikúpit a vzít si s sebú.
Děkujeme manželům Vaňkovým za skvěle prožitý večer. Oba patří mezi naše příznivce a hosty na hútkovských akcích.

Svatoludmilské zpívání, Suchá Loz, 18.9.2022

Pozvání našich spřízněných sucholožských Plkotnic na „Svatotoludmilské zpívání“ se nedalo nepřijmout. Slibovalo, jako vždy, příjemné posezení, zpívání a bohaté pohoštění. Jejich Sucholožskou chalupu jim můžeme jen skrytě závidět. Pozpívat se tak dalo nejen ve stylové jizbě, venku, dobře bylo u krbu. Hostem byl nejen pan farář (došel pěšky), ale český novinář, publicista, spisovatel a folklorista zabývající se Slováckem, Jiří Jilík. Odpoledne v dobré náladě velice rychlo uběhlo. Zas jedna skvělá družební akce.

FOTO

 

 

 

Den za Moravu, Brno, 17.9.2022
I když jsme si minulý rok řekli, že naše čtyřnásobná účast na této výjimečné slavnosti stačí, tak po oslovení zástupcem Moravské národní obce p. J. Procházkou jsme přislíbili svou pátou účast ještě v letošním roce. Sobotní ráno ale bylo hodně chladné, bylo třeba podpořit vnitřní energii. Po dobrých zkušenostech z minulých let jsme udělali osvědčenou zastávku na motorestu Samota v Buchlovských, kde jsme si zopakovali slavnostní moravské písně pro vystoupení Hútku. Po nájezdu na dálnici jsme se dostali do kolony aut, která byla způsobena havárií u Rohlenky. Rázem byla ohrožena naše účast na zahajovacím ceremoniálu. Nakonec jsme ale na začátek dorazili včas. V kostele sv.Tomáše, kde zahájení Dne za Moravu začínalo a jednotlivými částmi programu následně pokračovalo, jsme se na kůru srdečně pozdravili s hudebníky Moravian Memory Brass a podle programu, ba i navíc, odzpívali určené písně. Z ohlasu přítomných hostů -v našem podání a díky skvělé akustice kostela - opět na výbornou. Po tradiční zahajovací dělové salvě před kostelem „u koňa“ přidali naši staří známí kanonýři ještě jednu salvu na naše přání a průvod mohl vyrazit. Prošel středem Brna za střídavého doprovodu bubeníků a zpěvu Klobučanu a Hútku. Při zastavení u radnice jsme zazpívali tradiční Ej, vy páni, radní páni. Po příchodu na náměstí Svobody nás čekalo několik vstupů s hútkovskými pásmy v rámci dopoledního programu. Trochu chyběl náš osvědčený moderátor Pavel. Zlatým hřebem programu bylo tradiční ocenění významných Moravanek a Moravanů za rok 2021. Anketa shromáždila téměř 18 000 hlasů. Vítězi se na základě asi sedmi tisíc hlasů stali dvacetinásobní mistři světa a dvacetipětinásobní mistři Československa v kolové bratři Jan a Jindřich Pospíšilovi. Tito legendární bratři obdrželi unikátní skleněnou trofej s moravskou orlicí. Oba se stali vzorem poctivého přístupu ke sportu, bojovnosti a obětavosti. Sami jsme se mohli přesvědčit o jejich skromnosti, kamarádství a lidskosti. V jejich společnosti jsme strávili více než příjemné chvíle. Společně s bratry Pospíšilovými jsme si na jejich přání i zazpívali na pódiu Vínečko bílé. K velké lítosti nemohli přijmout ze zdravotních důvodů pozvání na naši zabíjačku. Jinak by aspoň jeden z nich, přijel možná i na kole.
Akce, jedna z těch náročnějších, ale svým významem jistě prestižních a nezapomenutelných.
Milou upomínkou na tento den bude kniha Ondřeje Hýska „Moravské dějiny do roku 1860“. Pro všechny členy Hútku ji přivezl na naši zkoušku předseda Moravské národní obce pan Ing. Jaroslav Krábek. Děkujeme.
FOTO

Stránky Moravské národní obce ZDE

XV.Uherskobrodsko v písni a tanci, 11.9.2022

Už při příjezdu do Brodu nás překvapil velmi silný déšť (v Bánově krásně svítilo slunko), který však neměl dlouhého trvání a skončil, sotva jsme dorazili k Panskému domu. DH Nivničanka koncertovala na krytém pódiu a návštěvníci pomalu vycházeli ze svých úkrytů , kde byli schováni před deštěm. Se stoupajícím svitem slunka přibývalo i diváků . My jsme si přenesli stůl a lavky do stínu a sledovali závěr koncertu Nivničanky. To už se na vystoupení připravoval FS Dúbrava z Březové. Zároveň se nad klášterem začal objevovat černý mrak. Po zkušenostech s náhlými, skoro aprílovými změnami počasí , jsme se přesunuli pod balkon k budově. A pršet opravdu za chvilku začalo. Březovjané svůj první výstup na jevišti dokončili, ale diváci byli nuceni se před deštěm schovat. Po dohodě se pak zbylá část programu uskutečnila ve velké vstupní chodbě Panského domu. Vytvořila se velmi srdečná atmosféra. Ať už to bylo výkony všech účinkujících - - FS Dúbrava, Plkotnic a Hútku - a v neposlední řadě k tomu jistě přispěl i bezprostřední kontakt s obecenstvem. Takové představení a publikum vstupní prostory PD určitě nepamatují. Díky přesunům kvůli dešti se program trochu protáhl, ale podle reakce odcházeli všichni spokojeni. FOTO

Slavnosti vína v Uherském Hradišti, 10.9.2022

Meteorologové na den konání Slavností vína předpovídali deštivé počasí. Kvůli přívalovým dešťům, které předcházely, mělo až sobotní ráno podle aktuálního počasí rozhodnout o konání tradičního průvodu účastníků Slavností. Jelikož počasí bylo v pohodě, tak z Bánova vyjel autobus se členy folklórních souborů podle plánu. Po příjezdu do UH naše pěšácké družstvo nafasovalo část proviantu a vyrazilo na seřadiště průvodu do Mařatic. Cestou jsme se nezapomněli vyfotit na kruháči. Protože nás ale bylo poskrovnu, tentokrát bez zpěvu. Jak již bývá poslední dobou zvykem, tak nás před svým domkem očekával s pohoštěním pan Radovan Jančář. Průvod probíhal podle již zaběhnutého scénáře. My jsme se připojili ke Kohútku a s jejich muzikú jsme vytvořili společně kompaktní celek při prezentaci Bánova ve slavnostním průvodu. Na závěr průvodu přijeli další členové Hútku a v této silné sestavě jsme zazpívali na kruháči. Tady se k nám přidal Fanek Ilík Holmes a několik novoveských Krasavců. U bánovské Boží muky si s nama zazpíval i Kohútek. Samozřejmě nemohl chybět jakubovčan Zdeněk Kočica. Na Moravském náměstí , kde se prezentovaly soubory Východního Slovácka, jsme se opět setkali s bánovskými rodáky žijícími v Hradišti. Aby se předpověď počasí přece jen vyplnila, (k naší smůle) těsně před vystoupením Hútku na pódium se spustil pěkný liják. Vydržel téměř přes celé naše vystoupení. Snad jsme svým zpěvem zpříjemnili náladu obecenstvu v přívalu deště. Po příjezdu na základnu jsme ještě zazpívali dvě bánovské písničky na setkání ročníku 1940. FOTO

 

Zpívání sborů, Strání, 26.8.2022

Po návštěvě Jižní Moravy jsme zavítali do našeho kraje, kde jsme se zúčastnili tradičního Zámeckého zpívání na Strání. Tuto akci pořádal Straňanský mužský pěvecký sbor S.E.N při příležitosti 20. výročí založení. Mimo domácích folklórních souborů, Hútku a MS Dolní Dunajovice v programu vystoupily mužské pěvecké sbory z rodného kraje Petra Houště (vedoucí S.E.N) Hodonic a Tasovic. Při svém úvodním slovu vedoucí souboru poděkoval a vyzdvihl podporu obce Strání, kterou má sbor po celých 20 let své existence. Pěkným aktem byla rozlúčka s dlouholetým členem, šestaosmdesátiletým malířem panem Stanislavem Knotkem. Tento obdivuhodný malíř ukončil své mnohaleté záslužné působení v straňanském pěveckém seskupení.
My jsme si po rozpačitém začátku, kdy jsme při srazu na základně zjistili, že nás pojede jenom osm ( pro nemoc se omluvili dva členové), trochu vylepšili náladu při příjezdu na Strání. Důvodem bylo srdečné přivítání a setkání s chlapama z Dolních Dunajovic. Ti dorazili na místo konání ve stejnou dobu jako my. Z našeho vystoupení jsme měli dobrý pocit, což nám potvrdila také následná reakce vděčného publika. Atmosféra, prostředí i ozvučení bylo na nádvoří Zámečku výborné. Spokojenost z naší strany byla ještě umocněná péčí Petra Popelky, který se nám celý večer maximálně věnoval. Vydržali jsme až do konca... Zas jedna skvělá akce.
Foto Facebook Strání, Foto Hútek, Plakát


Předhodové zpívání, křest CD Fanoša Mikuleckého, 20.8.2022, Mikulčice

Na letošním Zpívání u česnekářky jsme dostali pozvání do Mikulčic na Předhodové zpívání. Protože ale termín kolidoval s už potvrzenou akcí ve Slavkově, tak jsem sa domluvili, že pozvání přijmeme až příští rok. No ale pak sa ozvala kulturní referentka z Mikulčic, že s nama počítajú už letos. Některé domluvy v bujarosti asi nemajú takovú platnost. Naštěstí sa jim termín hodú posunul o týden a tak jsme mohli vystoupení potvrdit. V blízkých Prušánkách mívajú v hody v obdobném termínu a chasa može byt enom na jedných. Tak sa domlúvajú, aby neměli hody stejně. Letos to pro nás všecko vyšlo tak, že sme stihli aj Slavkov aj Mikulčice.
Když jsme přijeli tak nás vítali se smíšenýma pocitama. Stejně tak, jak u nás, už v Mikulčicách dlúho nepršalo a my jsme déšť přivezli. A to sú ty smíšené pocity. Na jednu stranu sa na déšť tešíja, ale zrovna na hody to byt nemoselo. Na akci narychlo postavili stany a přístřešky a nakonec drobný déšť vůbec nevadil. Hody sa v Mikulčicách táhnú až do úterý a letos si zazpívali "pod zeleným" právě až poslední deň. Jinak od pátku pořád přeprchalo.
Protože obecní auto měli hasiči, tak jsme organizovali dopravu vlastníma autama. Původně jsme měli jet třema osobákama, ale protože Zbyněk to přehnal se sportem a mosel doma odpočívat, tak jsme sa nakonec vlézli do dvúch. Naštěstí Ivan dodržal slib, že bude řídit a Peťa sa uvolil, že odřídí druhé auto. Veliký dík oběma, protože byli ochuzeni o neuvěřitelnou nabídku skvělých vín. Pohostinnost domácích neměla meze. A tak aj pivaři neodolali a koštovali. Vyvrcholením večera byl křest CD k
110. výročí Fanoša Mikuleckého. Tak jsme si na Hútek také pořídili, ať máme inspiraci.
Odjížďalo sa nám z tak krásné akce těžko. Cesta uběhla ani nevím jak, a spalo sa nám také dobře ...
FOTO , Fotky paní Talajkové

Folklorní den ve Slavkově, 13.8.2022

Teprve letos jsme měli volný termín na Slavkovský folklórní den a přislíbili účast. V minulosti jsme museli několikrát pozvání odmítnout, protože jsme měli již požadovaný den zadaný. Podle obdrženého programu ( cca 12 souborů) se dalo usoudit, že se jedná o časově náročnou akci. Nehledě k tomu, že jsme měli pro naše vystoupení vyhrazeno 20 minut. Proto jsme vystoupení rozdělili na dvě části mluveným slovem – vtipy. Při rozezpívání u kukuřičného lánu jsme vyzkoušeli všechny vybrané písničky, které jsme pak solidně zvládli i při interpretaci na pódiu. Vyvrcholením programu bylo dynamické vystoupení slovenského Folklórního souboru Trenčan.
Dobrým nápadem pořadatelů byla přehlídka krojů nivnického krojového okrsku. Návštěvníkům byly vysvětleny a ukázány rozdíly ve zdobení krojů na šesti párech oblečených v kroji té které vesnice.
Díky pořadatelům za pozvání a skvělou akci.
Diskotéka po 20.hod. už byla bez naší účasti...

 

Foto Martina Štechra, Plakát, Program

Folklorní memoriál Zdeňka Zálešáka, 17.7.2022

Letošní oslavy výročí vysvěcení bánovského kostela a Memoriál byly opět provázeny příznivým letním počasím. Dopolední slavnost byla zahájena za doprovodu DH Bánovjanka průvodem krojovaných (členové bánovských folklórních souborů), členů dalších zájmových složek a vedení obce. Slavnostní mši svatou sloužil P. Jiří Pospíšil, farář na Strání. Oslava tak významného výročí by si však rozhodně zasloužila větší pozornost farníků, než jaké se jí dostalo v tomto roce. Během mše svaté zpívala schóla, my jsme po sv. přijímání zazpívali Díky Ti Pane.
Odpoledne se v areálu Pálenice konal Memoriál. Program jsme na základě zkušeností z předcházejících ročníků rozdělili do dvou bloků. V každém bloku vystoupily se svým pásmem všechny zúčastněné soubory. Jak Kudlanky s hudebním doprovodem primáše Stanislava Gabriela, tak Lanžhočané s Josefem Uhrem zazpívali standardně na vysoké úrovni. Vystoupení Národopisného souboru Klobučan s taneční složkou bylo oživením a určitě rozproudilo krev všem přítomným divákům, kteří se přišli v hojném počtu pobavit i zavzpomínat na bývalé bánovské folkloristy. Naše vystoupení bylo trochu poznamenáno neshodou v textu poslední písničky. Písní Na horách studénky zazpívanou všemi učinkujícími byl oficiální program ukončen. Potom pokračovala volná zábava, kdy CM Klobučanu zahrála k tanci a poslechu. Nejvíce vytíženým členem Hútku byl Zbyněk. Při mši sv. celebroval a byl hlavním organizátorem slavnostního dopoledne. Nejen v kostele, ale i na Pálenici zpíval a svým osobitým způsobem opakovaně zdárně moderoval celý Memoriál.
Poděkování patří jako vždy všem příznivcům za návštěvu a podporu folkloru v Bánově, všem, kdo přiložili ruku k dílu. Farnímu úřadu děkujeme za spoluúčast zajištění občerstvení a OÚ za pomoc s realizací celé akce. Plakát, FOTO

Zpívání "A když dojde sobotěnka" v Dolních Dunajovicích, 2.7.2022

Znova jsme po delší době vyjeli zpívat na jih Moravy. I když to díky komunikačnímu šumu zpočátku vypadalo, že pojedeme do Dolních Bojanovic, tak z toho byly v konečném důsledku Dolní Dunajovice. Protože je to na přesun celkem dálka, tak jsme museli vyjet s pěkným předstihem, abychom stihli začátek. Cesta nám pěkně ubíhala, hlavně ve druhé polovině. Oba Zdeňci totiž súžili jako hraničáři na čáře a podrobně nám referovali, kde hranica vede, kde stál špak, kde byla rota a pod. Své poznatky z častých cest za rodinů, kerú má v tomto kraji, sděloval i Fera. Hned při parkování jsme se setkali s kamarády z Vápenic, kteří také přijali pozvánku na zpívání. Program zahájil domácí soubor pěsničků „A když dojde sobotěnka“, jejíž název byl vlastně názvem celé akce. V průběhu vystoupení jednotlivých MS jsme viděli aj slyšeli, že i s malým počtem účinkujících lze podat velmi kvalitní pěvecký výkon. Soubory z Týnce (5 zpěváků) a Vápenic (7 zpěváků) toho byly zářným příkladem. Naše pásmo jsme zvládli, až na jednu písničku, celkem dobře. Také v Dolních Dunajovicích jsme odborně vysvětlili naši filozofii, že všechny písničky pocházajú z Bánova. Co se týká pohoštění, tak bylo o všechny postarané výborně. Ať už to byly oškvarky, vdolečky anebo stejk, tak nebylo co vytknút. Měli jsme možnost ochutnat řadu odrůd kvalitního vína, včetně málo pěstovaného Sylvánu. Po ukončení programu bylo volné zpívání, do kterého se s CM Šmytec zapojily všechny MS. Na závěr jsme si dali s chlapama z Vápenic Čieže to koníčky a vyrazili k domovu. Ze zpáteční jízdy stojí za zmínku vyhlídková jízda Valticemi s odborným výkladem řidiče Zbyňka a zazpívání klasické stylové písničky písničky po projetí kolem krajního domu v Zarazicách.
Těšíme sa, až k nám chlapi z Dunajovic přijedú a budeme jim moct jejich pohostinnost oplatit.
Plakát, FOTO , děkovný list .

Slavnostní odhalení pamětní desky Josefa Bublíka, 20. 6. 2022

"Vlast a čest mu byly více, než vlastní život. Čest jeho památce."

Slova z pamětní desky slavnostně odhalené 20. 6. 2022 na rodném domě čet. asp. Josefa Bublíka, podplukovníka pěchoty in memoriam, člena paraskupiny Bioscop, jednoho z nejznámějších bánovských rodáků.
I když počasí chvílemi strašilo bouřkou, až na pár kapek přálo důstojnému a nerušenému průběhu pietního aktu. K němu se před pátou hodinou odpoledne řadili u hasičské zbrojnice představitelé vedení obce, vojenští veteráni, hosté, zástupci Zlínského kraje , zástupci bánovských složek, všechny místní pěvecké a folklorní soubory ve svých tolik obdivovaných krojích a ostatní obyvatelé Bánova, aby v průvodu přešli Uličkú a Jarmekem na Lán k domu č. 309. Do pochodu i následnou hymnu hrála DH Bánovjanka. Celý průběh slavnosti profesionálně moderovala Markéta Ševčíková. Po slavnostním přivítání zúčastněných starostou obce následoval projev hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše. Nejen on, ale také starosta Sokola Stanislav Vranka připomněl události z roku 1942. Letos 18. června uplynulo 80 let od hrdinské smrti Josefa Bublíka a dalších šesti parašutistů v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. 5. 1942. Hosté, zástupci obce a souborů poté položením kytice k pamětní desce uctili památku Josefa Bublíka. Malí i velcí zpěváci se střídali se svými vstupy. My jsme zazpívali „Jak ten ptáček pěkně zpívá...“.Závěrem pietního aktu starosta poděkoval všem přítomným za účast a vystoupení.
Znovu je třeba zdůraznit, aby hrdinství těch, kteří za národ trpěli, bojovali a umírali, nebylo zapomenuto. Kéž jsou naplněna slova z pomníku padlých 1. a 2. světové války : „VĚRNI ZŮSTANEME“.

Fotogalerie obce

100. výročí založení Sokola v Bánově, 18. 6. 2022

„Vlast, máti, až nás zavolá, co věrné dítky své,
tu mocná paže Sokola zlé škůdce v souboj zve.
Tož, blahá bude naše slast za oběť svůj i život klást.
To svaté heslo Sokola: „Za národ, drahou vlast!“

Vznešené prostory katedrály sv. Václava, kde jsme trávili dopolední čas, vystřídala vyzdobená bánovská Sportovní hala. Pro svoje sté narozeniny připravil Sokol nejen bohatý program, bulletin, pohoštění, několik nástěnek dokumentujících pestrou činnost, ale velká škoda, že ani toto nezabralo na větší účast návštěvníků, kterou by si nadšení pořadatelé víc než určitě zasloužili.
V programu s gratulacemi se vystřídaly místní folklorní soubory, byly vzpomenuty a oceněny nejstarší „Sokolky“, poděkování se dostalo také těm, kdo v minulosti i současnosti v různých sokolských sportovních oddílech a aktivitách ochotně věnují svůj volný čas a zcela zdarma pracují pro své spoluobčany a sokolskou jednotu. Ojedinělým programem dívčího saxofonového orchestru se pamětníkům možná nostalgicky vybavila vystoupení obdobného seskupení v 70. letech z Vlachovic na tehdejší bánovské škole. Obě založil a nyní vede stejný vedoucí souboru p. Vladimír Schlimbach.

Sokolům a sokolkám za jejich záslužnou činnost děkujeme a gratulujeme do další stovky:
„Jen dál, jen dál, jen výš a výš, až nad oblaků lem: až od hor k horám uvidíš tu celou českou zem“.
FOTO

Jáhenské svěcení Zbyňka Krála, Olomouc, 18. 6. 2022

Na sobotu jsme měli naplánovány dvě akce. Zcela odlišného charakteru, ale obě velice významné. Museli jsme proto už brzo ráno začat. Peťa Šalušek nás napřed bezpečně dopravil před samotný dóm sv. Václava v Olomouci. Měli jsme zvýhodněné místenky v presbytáři a jako krojovaní vpředu. A tak jsme ocenili zvýhodněnou pozici pro prožívání slavnostního jáhenského svěcení našeho Hútka Zbyňka Krála. Osm nových jáhnů dostala naše olomoucká arcidiecéze po sobotním svěcení, které v katedrále uděloval biskup Antonín Basler. Sedm jich přitom tuto službu přijímá natrvalo. Tomuto slavnostnímu okamžiku předcházelo nejen teologické studium, ale i před léty daný souhlas jeho ženy Aničky. Dojemná byla část obřadu, kdy manželky trvalých jáhnů jim oblékaly liturgický oděv. Poděkování vysvěcených jáhnů směřovala do rodin, farností, všem, kteří se zasloužili o tuto významnou životní událost. Kromě našeho pana faráře jsme se krátce pozdravili také s P. Kupkou, P. Bulvasem a všechny pozdravuje P. Jan Mach. S ním jsme si před katedrálou i zazpívali: „ aby nás Pán Bůh miloval….“. Po skončení slavnostního svěcení před katedrálou hrála cimbálovka. Na zúčastněné čekalo pohoštění v podobě koláčků nejrůznějšího provedení podle lokalit, odkud který jáhen pochází. Nechyběla ani slivovica, však ze Slovácka - slavnostní svěcení přijal i Mgr. Ing. Josef Hruboš z farnosti Újezdec u Luhačovic - a z Valašska by to ani ináč být nemohlo.
Krátké zastavení v Topolné na obědě, skvělém místním pivu a už jsme ponáhlali k domovu, kde nás čekali na Sportovní hale jubilanti Sokolíci.

Zbyňku, gratulujeme, ať se Ti daří a zpívá Ti to pořád stejně výborně na akcách Hútku aj v kostele!
FOTO

 

Antonínkové sečení a zpívání v Ostrožské Lhotě, 11.6.2022

Po devítileté přestávce jsme se znovu vydali do místního Hájku. Tradiční akci – Antonínkové sečení - uspořádal mužský pěvecký sbor z Ostrožské Lhoty. S ostatními soubory jsme nejen zpívali, ale také se velice úspěšně zúčastnili v sečení trávy. Letošního Zpívání se zúčastnilo 5 mužských a 2 ženské soubory. Zajímavostí bylo zastoupení harmonik, jako hudebního doprovodu, které měly Čečery z Hrozenka, lhotský MS a samozřejmě Boršičané s Vlastikem Ondrou. Pěvecké výkony byly velmi dobré. Určitě k tomu pomohlo i dobré promaštění hlasivek výbornou zabíjačkou. Tu měli domácí hostitelé připravenou jako pohoštění. Náš zpěv byl ještě umocněný celkem hojnou účastí členů v letních krojích, které měly ve Lhotě premiéru. Operativně jsme museli zareagovat změnou původně naplánovaného repertoáru. Soubory vystupující před námi odzpívaly stejné písničky, a tak jsme zazpívali pozměněné pásmo koseckých.
V sečení to z osmi soutěžících chlapů šlo nejlépe našemu Laďovi Fojtáchovi, jako vítězi mu předal cenu starosta obce p. Roman Tuháček. Exhibici v kosení předvedl i Jaroš Hrbáč. Mimo soutěž sekl také Fera Vaňhara. Ani ženské nechtěly ostat pozadu, emancipace funguje aj tady. První místo v ženské kategorii si vysekla Zita Zapadlová ze St. Hrozenkova. Gratulujeme.
Za zmínku stojí ještě Ivanovo rekordní zdolání úseku Bánov – Lhota neuvěřitelným časem 12 minut. Měření provedl Jaroš.
Akce ve Lhotě opakovaně vydařená, navíc ještě korunovaná vítězstvím.

Foto Hútek, Stránky Ostrožské Lhoty , Fotky Antonie Dvořákové , plakát

Zpívání u česnekářky, 22.5.2022

Zpívání mělo letos vyjímečný charakter. Se všemi účinkujícími máme totiž nadstandardní vztahy a nejedná se jen o jednorázové "oplácení". Akce byla původně plánovaná na původním místě u velké česnekářky, ale nakonec se uvolnil termín na pálenici a mohli jsme využít zastřešeného areálu. Před zahájením se nám sice zdálo, že pofukuje od bánovských severních vinic, ale v průběhu odpoledne už to nikdo neřešil, protože sledoval výborná vystoupení.
K původně plánovaným souborům přibylo ještě vystoupení zástupců Rožnovských ogarů s Janem a Janem Machovými, heligongáři z Vápenic s Aničkou Kubáníkovou a nakonec ještě neplánovaná soutěž Vtipnější vyhrává.
Za srdce brala i řeč starosty Mikulčic, který připomněl loňskou pohromu. Celým programem provázel opět skvěle Zbyněk Král. Podařilo se mu ale z internetu stáhnout špatnou informaci o Mužácích z Mikulčic. Místo o "Áčku", které bylo u nás, řekl informaci o "Béčku". Stálo ho to půl litra a několikrát se musel omlouvat. Ale vše v dobrém.
V průběhu programu ještě mohli účastníci vyslechnout odbornou přednášku o původu lidových písniček na Moravě a snad už konečně oponenti uznali, že sú všecky z Bánova. Děkujeme Olinovi za vědecký průzkum a zpracování podkladů :-).
Divácká účast byla slabší, než jiné roky, ale mělo to pozivní dopad v tom, že hluk bavících se lidí u stolu nepřehlušoval vystoupení. Krásně bylo všechno slyšet.
Prý jsme dělali malou propagaci - tak pro jistotu začínáme už teď informovat, že 17.7.2022 pořádáme opět na stejném místě Folklorní memoriál s neméně kvalitními hosty. Těšíme se.
Plakát
, FOTO, VIDEO , Fotogalerie na obecních stránkách, Fotky Radka Pavlíčka.

77. výročí osvobození Bánova rumunskou armádou, 27.4.2022

Po dvouleté covidové odmlce jsme se spolu se zástupci místních složek, vedení obce, pana faráře, členů Klubu vojenských výsadkových veteránů a občanů Bánova sešli u příležitosti pietního aktu k uctění památky obětí 2. sv. války. Jeho slavnostní ráz podtrhovala tradiční účast hostů rumunské ambasády. Po položení věnců k pomníku padlých hrdinů jsme si v originále a následně i v češtině znovu připomněli události z dubna 1945. Zajímavý proslov pronesl český historik a politolog prof. Emil Voráček. Kromě faktických dat a údajů zaznělo přání: „Mrtvým úctu a vzpomínku, živým štěstí“. Modlitbou místního pana faráře a vyposlechnutím rumunské hymny v podání bánovské dechovky byl pietní akt na hřbitově ukončen. Přesunuli jsme se k pomníku vzdát hold obětem z řad bánovských občanů obou světových válek. Také zde byl položen věnec a zazněla česká hymna. Následně pan starosta ve svém projevu uctil památku padlých a zmínil operaci Anthropoid, našeho rodáka Josefa Bublíka v příběhu sedmi hrdinů , od jejichž hrdinského činu letos uplyne 80 let. Do našeho pásma jsme vybrali Hašlerovu píseň Hoši od Zborova a další dvě skladby k této vzpomínkové akci. Poděkováním pana starosty všem zúčastněným byla oslava osvobození zakončena.
Při následném pohoštění ve školním sále jsme ještě před rozloučením zazpívali rumunským zástupcům několik slováckých písniček.
Obzvlášť v dnešní době je víc než aktuální fakt, že historii je potřeba připomínat, že svoboda a mír není samozřejmostí.
Výběr z fotek Ladě Slámečky ZDE.

Výročí úmrtí Zdeňka Zálešáka, 19.3.2022

Je nemožné zapomenout na někoho,
kdo nám dal tolik krásných vzpomínek...

Uplynulo neuvěřitelných 5 let, kdy nás nečekaně opustil dobrý kamarád Zdeněk Zálešák (Zdeňa Vlk). U příležitosti jeho březnových nedožitých sedmdesátin se rodina a přátelé nejdříve sešli v místním kostele na mši svaté. Po jejím skončení jsme u místa Zdenkova posledního odpočinku zazpívali jeho oblíbené písničky a zavzpomínali. Náš vzpomínkový večer jsme zakončili v „šuplíku“. Znovu ožily jeho originální průpovídky, humor. Chybí nám jeho přítomnost, úsměv, dobrá nálada a pilné ruce, které tak rád přikládal při tolika našich akcích. Nezapomínáme....

 

Fašanková obchůzka, 28.2.2022

Loni covid zrušil naši tradiční akci. Letos jsme ale už znovu vyrazili po známé trase. Přes počáteční problémy, kdy jsme nemohli sehnat ne dva, ale ani jednoho klarinetistu, se na nás usmálo štěstí. Na poslední chvíli přislíbil účast zkušený a ověřený Jenda Jevčák. K němu se nám podařilo zajistit téměř Bánovjana Martina Zálešáka (otec pochází z Bánova), který Jendu zdárně doprovázel. Premiéru zvládl na jedničku, jeho mládí by mohlo být zárukou hraní v příštích letech. Dalším problémem byla účast členů na této akci. Sice rok od roku chodíme v menším počtu, ale buďme rádi za každého Hútka. Roky přibývajú, nemoci o sobě dávajú vědět a k tomu nejaké ty důvody ještě inší...
Start byl tradičně na základně, kde proběhlo řádné nazdobení a oblékání do fašankářských krojů. Po skorém obědě (obarovica) jsme vyrazili na obchůzku podle již vyzkoušeného časového harmonogramu. Na plánovaných stanovištích, ale také mimo ně, nás čekaly klasické a jiné masopustní pochutiny. Patří za ně naše velké poděkování všem. Počasí k nám bylo celkem shovívavé, však bez větra by to v Bánově ani nemohlo být. Na stanovišti u DCHP nás při zastavení moc potěšil velký zájem jeho obyvatel, kteří se k našemu zpívání rádi přidali. V základní škole se nás velmi ochotně ujal pan učitel Ondra, který pořídil také krátký video záznam našeho účinkování (viz facebook). Nemohli jsme obejít mateřskou školku bez krátkého zastavení. V době poledního odpočinku dětí je náš zpěv na zahradě přitáhl k oknům, aby nám tentokrát aspoň zamávaly. Trochu zklamáním bylo stanoviště v Hoštákoch. V minulých letech jsme tu byli zvyklí na velmi hojnou účast. Zvlášť milé zastavení se událo na Jarmeku před Kopunců. Pamětník a bývalý fašankář strýček Kopuncových si s nama zazpíval (ruka byla hore) a kdyby jenom trochu víc mohl, určitě by aj zatancoval. Závěr fašankového pondělí byl zase na základně. Po tradiční škvařežině došlo aj na zpěv. Jakoby zpěvu bylo za celý den málo.... Podle Olina jsme byli asi ještě nedozpívaní.
Velké poděkování patří všem, kdo jakýmkoliv přičiněním přispěli ke zdaru dalšího ročníku fašankové obchůzky. Díky za štědré pohoštění, finanční a jiné dary, přízeň a podporu této tradiční akce ochotným občanům Bánova. Rádi bychom, aby tato folklorní tradice zůstala zachována pro další roky a generace. FOTO, plakát .

12. Hútkovská zabíjačka, 12.2.2022

Po roční coronavirové odmlce jsme se rozhodli pro další ročník této tradiční akce. Většinou několikrát zaočkováni, mnozí i se zkušeností z vlastního prodělání tohoto nepřítele, jsme se pustili do příprav. Do obcházení sponzorů se tradičně zapojil nejstarší člen Bohuš. I tady se projevila nepříznivá covidová doba. Jak v zapojení, tak účasti sponzorů na akci.
Prostory Pálenice jsme měli k dispozici od pátku do neděle. Po dobrých zkušenostech z minula jsme potřebné suroviny zajistili od stejného dodavatele. Velká tíha ležela opětovně na Ferovi Vaňharovi, který zajišťoval téměř vše. Děkujeme mu!
Po zkušenostech z minulých let jsme chtěli hlavní podíl práce udělat již v pátek. Pod vedením Staně Vacule byly v pátek hotové veškeré zabijačkové speciality – mimo obarovicu a kašu. Při práci jsme si stihli i zazpívat, nechyběly ani písničky z archívu ze školních let.
Vaření černé polévky se opakovaně velmi kvalitně a ochotně zhostily Maruna s Lidkú. Zaslouží si hodnocení pěti hvězdičkama.
V sobotu se vařila obarovica, míchala kaša a peklo maso. Přípravu trochu zkomplikoval problém s vařením krúpů. Ale nakonec se vše vyřešilo a všichni zúčastnění si mohli pochutnat na veškerých specialitách od ovaru až po oškvarky. Jelikož bylo celkem teplo, tak jsme museli obarovicu rozlét do více menších nádob a často poctivě míchat do pozdních večerních hodin, aby se nám do druhého dne nezkazila.
I tato zabíjačka byla poznamenána odchodem našeho strýčka Dubca. K naší lítosti nemohl přijet ani Laďa Slámečka a plk.Pelčák.
Účast sponzorů byla slabší, nedorazili ani skalní Hamplovi a Navláčilovi.
Stejně jako minulou zabíjačku komorní atmosféru pozměnil příjezd pozvaných Plkotnic. Dokáží udělat zábavu, sranda je jim vlastní, písničky se střídaly jedna za druhou a na tanečky nepotřebovaly ani chlapy. K tomu všemu housle, harmoniky a kysňa. Ještě než pro ně přijelo „ministerské taxi“ stačily nás pozvat na sucholožský fašank.
Nedělní čas už patřil rozdělení výslužek, závěrečnému úklidu a něco také písničkám. Neděle také ukončila řadu dohadů, jaký objem má nerezový kotel. Po důkladném změření a výpočtem paní učitelky matematiky byl objem stanoven na 202 litrů.
Počasí nám fandilo, až na nedělní větřisko bylo skoro ideální.
Poděkování patří za upečené dobroty, pomoc , ale i zpěv našim manželkám. Vážíme si také přízně našich příznivců, kteří neodmyslitelně patří k hútkovskému dění.
Kéž by tato první letošní společná akce byla startem do klidnějšího období. FOTO

Zakončení roku 2021 s rodinnými příslušníky, 28.12.2021

Uplynulý rok byl skoupý na společné akce. Covid ovlivnil mnoho, rozhodli jsme se proto alespoň v závěru roku to částečně dohnat. Ujal se nápad s uspořádáním společné akce s rodinnými příslušníky. Využili jsme vnitřního prostoru Pálenice ve všední den, kdy nebyla zadaná. Po zajištění zvěřiny (stáhnutí, rozbourání) a dalšího občerstvení jsme ve stanovený den začali s přípravou. Ze začátku byla účast členů nižší, ale přesto se začala připravovat plánovaná jídla - guláš a živáňská pečeně. Postupem času se naše řady rozšiřovaly a nakonec účast na akci byla solidní. Díky zkušenostem, které jsme nabyli při pořádání podobných akcí, bylo jídlo připraveno velmi dobře. O tom, že tomu tak ve skutečnosti bylo svědčí fakt, že se všechno zkonzumovalo. Na zimní období přálo počasí i venkovním aktivitám, dětská část toho v plné míře využila. Přítomné děti z MiniKohútku nám zazpívaly koledu z filmu Anděl Páně. K chuti přišlo také vánoční cukroví.
Výborná atmosféra byla podtržena ještě improvizovanou kapelou – housle, harmonika, viola, baskytara a kysňa, která neměla žádný problém zahrát v jakémkoliv hudebním žánru. Domů jsme se všichni rozcházeli s pocitem příjemně prožitého dne a přáním, aby ten nadcházející rok byl šťastný.

Zpívání sborů v Lipově, 23.10.2021

Setkání seniorů v Hluku, 21.9.2021

Po třech letech přišel Laďa Beníček na zkúšku s pozvánkou od svata na učinkování při tradičním setkání seniorů na hluckej tvrzi. I když se akce konala v úterý, účast přislíbil dostatečný počet členů.
Jak jsme se dověděli na začátku, tak toto setkání už bylo po stotřicátétřetí. Program zahájil svým pásmem místní pěvecký sbor pod vedením pana Soviše. Pak ochotníci předvedli, jak v Hluku probíhalo před více než 100 lety Zarážaní hory. Průvodní slovo při představení měla dobře připravené a precizně je uváděla paní Křiváková. Další částí programu bylo střídavé vystoupení Dolněmčanské pětky a Hútku. Dolněmčané měli v repertoáru písničky, které se hrávaly za našich mladších let. Oprášili jsme texty a rádi se k nim přidali. My jsme samostatně zazpívali naše osvědčená pásma. Podle reakcí přítomných návštěvníků se náš zpěv líbil. Myslím, že jsme přispěli k příjemné atmosféře, která v sále panovala. Stejně jak při naší poslední účasti jsme provedli košt řady hluckých slivovic i meruňky přítomných seniorů.
Děkujeme organizátorům za pozvání, milé přijetí a pohoštění.

Den za Moravu, Brno, 18.9.2021

Ó Moravo, ty vlasti má, tys země moje přemilá!
Zde každý kraj má nový div, zde onen dobrý lid je živ.
Ten miluje svou Moravu a dbá o její oslavu.

K tradiční oslavě už 16. ročníku Dne za Moravu jsme byli pozváni hned po našem úspěšném loňském vystoupení za Moravskou národní obec p. J. Procházkou.
Převeliká škoda, že se opakoval v našich řadách stejný problém ohledně účasti jednotlivých Hútkú z loňska. Nakonec sestava byla schopna vyrazit k Brnu ke Dni už počtvrté a nezklamat pořadatele a naše příznivce.
Po krátkém rozezpívání u motorestu na Samotě jsme v parádním čase přicestovali do moravské metropole. Před kostelem sv. Tomáše na Moravském náměstí se už konala formální i neformální setkání moravských patriotů. Členové Moravské národní obce nabízeli vlaječky a odznaky s moravskou orlicí. V 9 hodin už do kostela slavnostně nakráčel Kaiser – 1. moravský pěší pluk (vojáci), Královský řád Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana (Rytíři), doprovázen hosty, soubory a veřejností. Po uctění památky významného panovníka své doby, markraběte Jošta položením kytice zástupci MNO, po Te Deum v podání Moravian Memory Brass , zahájila paní Karolína Antlová program v kostele. Měli jsme čest zazpívat moravskou hymnu Moravo, Moravo opět na kůru kostela. Zpěv se vydařil a jedinečná akustika kostela jen umocnila nezapomenutelný zážitek. Opět náš výkon ocenil pochvalným gestem hudebník z Moravian Memory Brass.
Všechny přítomné pozdravil pan farář Mons. J. Mráz. Byly předneseny projevy, ve kterých představitelé města i kraje připomněli význam Moravy v historii zemí koruny české (p. F. Synek z Mikulčic). Velmi dojemné bylo vyznání p. prof. Věry Lejskové, umístěné na 3. místě v Osobnostech Moravy 2020 z lásky k Moravě:
„Su šťastná, že su Moravanka a su na to hrdá“. Je významnou klavíristkou, hudební pedagožkou a publicistkou. My jsme ještě zazpívali Gúlalo sa červené jabúčko a Jsem Moravan. Fanfáry Moravianu Memory Brass ukončily program v kostele. Před ním se už řadil slavnostní průvod. Přesně v 9.55 hod. zaburácely 2 dělové salvy : Za Moravu! Za Slezsko!
Poté se slavnostní průvod vydal na cestu městem. Střídavě bubnovali vojáci, zpíval Hútek, hrál a zpíval Klobučan. Po příchodu na Náměstí Svobody se představily se svými vstupy kromě již uvedených souborů Líšňáček a soubor Moravanů Barbary Breindl. Byly předány ceny Osobností Moravy za rok 2020 a vyhlášena anketa nového ročníku. Osobností Moravy 2020 se stal Roman Horký, moravský kytarista, hudební skladatel a frontman.skupiny Kamelot.
V programu na nám. Svobody jsme se prezentovali třemi secvičenými pásmy. V posledním vystoupení poetickým přednesem pobavil diváky i nás Pavel. Svým kvalitním vystoupením nás překvapil soubor Klobučan. Závěrem programu zaznělo poděkování všem účinkujícím i hostům a také pozvánka na další ročník akce Den za Moravu.
Svým vystoupením jsme obohatili program Dne za Moravu a prožili další vydařenou folklorní sobotu.
O významu takové akce není třeba jistě polemizovat. Vždyť Morava není východ Česka nebo dokonce východ Čech. Morava je země s tisíciletou historií, země, která má budoucnost.

Slavnosti vína v UH, 11.9.2021

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou jedny z nejvýznamnějších akcí svého druhu, která prezentuje bohatost a rozmanitost tradiční lidové kultury na Slovácku. Dlouze se diskutovalo o tom, zda se bude oblíbená slavnost konat nebo se nezruší kvůli covidu stejně jako loni. Nakonec dali organizátoři v pořadí 18. pokračování největší lidové oslavy vína a folkloru zelenou. Nejen účinkující, ale i návštěvníci museli dodržovat a splňovat současná epidemiologická opatření.
V sobotu už o sedmi ráno vyrazil autobus s bánovskými soubory, které měly reprezentovat Mikroregion Východní Slovácko. Bohužel, stále se nám nedaří prosadit změnu harmonogramu odjezdů. Z Bánova odjíždí autobus s účinkujícími nejdříve a v UH nás nezaveze na seřadiště průvodu, ale na náměstí do středu města. Zatímco drobotina Minikohútku, Kohútek aj Zpěvule byly v hojném počtu, Hútek byl do průvodu značně oslaben. Neúčast v průvodu nebyla jen ze zdravotních důvodů. Při přesunu na seřadiště průvodu jsme zazpívali (jako loni) před domem Radovana Jančáře, který nás i se svou manželkou vítal s připraveným pohoštěním. Velmi ho potěšil pozdrav od najstaršího Hútka – Vitaj, Hoštáčane!
Slunečné počasí vynahradilo propršené studené Slavnosti z roku 2019. Svou premiéru na Slavnostech měl Malý Kohútek. Zahájil vystoupení opětovně na podiu na Mariánském náměstí. Tam se pak vystřídaly ostatní soubory z Východního Slovácka. Celý odpolední blok svým osobitým způsobem uváděla osvědčená profesionální moderátorka Markéta. V posílené sestavě Hútku, která dorazila na odpolední vystoupení, jsme odvedli solidní výkon. Také letos nás potěšila přítomnost a setkání s bánovskými rodáky žijícími v UH – Feje Beníčka, Jože Krála (Sartiho) a Pavla Veleckého – v publiku. Samozřejmě jsme nevynechali tradiční zpívání na kruháči (letos hned dvakrát). Někteří z našich příznivců nás tam již očekávali. Snad jsme je nezklamali.
A tak naši účast na Slavnostech vína můžeme přičíst k těm vydařeným.

Předhodové zpívání sborů v Šardicích, 4.9.2021

Po delší době jsme vyjeli na Kyjovsko. Podařilo se také uvolnit z práce Frantovi Krsičkovi, kterého jsme měli naložit cestou tam,v jeho rodném Ořechově, kde se měl zúčastnit rodinné oslavy. Frantu jsme našli, oslavenkyni (Frantové sestře) zazpívali Andulku. Odměnou nám byla štamprlka a i něco sladkého na zub. Zrovna v tom čase se přesunovali z kostela do restaurace ženich s nevěstů a svatebčané. Písničkama Eště svatba nebyla a Nežeň sa synečku jsme jich jistě potěšili, nasedli jsme do aut a odjeli směrem na Šardice. Rádců, kterým směrem máme jet, bylo hodně (stejně jako když sa jelo do Napajedel), ale řidiči sa drželi svého plánu.
Předhodové zpívání v Šardicích se uskutečnilo v areálu za starou školou. V programu vystoupilo 7 mužských a 2 ženské soubory. Předvedli jsme se, myslím , že dobrým výkonem, pásmem písní 2021. Tentokrát však bylo proloženo vypravěčským uměním vtipů až 4 členů souboru – Olinem, dvěma Zdeňky a Bohušem. Po programu jsme si zazpívali několik písní s CM Denica.
Během cestování se staly dvě události, které je třeba zaznamenat. Při cestě tam to bylo odbočení novou technikou, které jsme nazvali Vaňharův průjezd. Druhá událost se stala při návratu domů, kdy se druhý František cestů rozmyslel, že musí zpátky tam, kde jsme ho vyzvedli, chtěl zastavit v Bzenci a do Ořechova že půjde pěšky. Frantu jsme odvezli do rodné obce a zamíříli rovnů cestů k domovu.

Celá fotogalerie Jiřího Zaňáta ZDE

Hody v Suché Lozi s Plkotnicama, 21.8.2021

Rádi jsme přijali pozvání sucholožských Plkotnic obohatit program Hodového zpívání. Tradičně se konalo na prostranství u kulturního domu za slunečného počasí.
Tématicky zaměřené pásmo o bylinkách měly Plkotnice originálně pojaté spolu s doprovodnými rekvizitami - košíky plné známých i neznámých léčivek. A to by nebyl Pavel Bochin, aby aj medicinské téma nepřevedl do humorné roviny. Společně s Olinem poučili publikum o různých podobách a následkoch viagry a hodili do placu něco anekdot. Premiéru měly nové klobúky, znovu jsme ocenili výhodu letního kroje. Zazpívali jsme dvě samostatné pásma a spolu s Plkotnicama rozverné pásmo: žena versus muž, které jsme měli secvičené před pár lety. Několik písní jsme odzpívali za doprovodu hudecké muziky Lipina.
Plkotnice znovu přesvědčily o své pohostinnosti.
Na folklorní odpoledne bylo dobrovolné vstupné, stejně jako v Bánově má být výtěžek věnován postiženým tornádem na jižní Moravě.
Část z nás i většina ostatních Bánovjanů vydržala až do příjezdu linkového autobusu ve 20 hodin směr Bánov. To už pomalu začínal večerní program s CM Pajtáš.
A my, jak dycky ze Suché Loze, jsme odjížďali v dobré náladě s pocitem další vydařené akce.

Moravské chodníčky, Napajedla, 13.8.2021

Po téměř roční pauze jsme opět vyjeli do světa. Byli jsme pozvání na páteční zpívání folklórního festivalu Moravské chodníčky do Napajedel. Akce se konala v prostorách krásného areálu Nového kláštera na malém pódiu. Úžasnou atmosféru podvečerního vystoupení vytvořenou účinkujícími soubory ještě umocňovalo pěkné podsvícení a velký strom ořešáku nad pódiem.
Hned při vstupu do areálu jsme se setkali s Vlastíkem Ondrů. Jak jsme od něj zjistili, tak jako jeden z organizátorů pořádá již několik let o prázdninách týdenní soustředění dětí, které se zúčastnily soutěže Zazpívej slavíčku. A právě z těchto dětí sestavil šestičlenný sbor a secvičil pásmo pro tuto jedinečnou prezentaci. Také zde zazpívaly účastnice předloňského soustředění. Tyto si založily SemTam sbor (název je odvozem od toho, že spolu zpívají opravdu jenom občas = sem tam). Vystoupení obou sborů byla výborná, stejně jako skvělé výkony ostatních souborů. Zvláště se ale líbily rusínské písně cimbálovky Horobijci (CM vznikla z muzikantů CM Linda a CM Vonica) a kvalitní zpěv Kudlanek z Kudlovic za doprovodu houslí a basy. Zpestřením byla úprava písně Vínečko bílé Chlapčiskama ze Spytinova, kdy se chlapi stali gondoliéry a všichni jsme se virtuálně přesunuli do italských Benátek. My jsme připravené pásmo zazpívali celkem solidně, což potvrdil svým vyjádřením i pan Cyril Bureš ze Žlutavy, umělecký vedoucí souboru Chlapčiska ze Spytinova. Jak jsme později zjistili, pan Bureš je folklórní legendou Napajedelska. Primášoval CM Radovan a CM Josefa Černíka ze Zlína, je spoluzakladatelem dětského folklórního souboru Radovánek (1972), sběratelem lidových písní a lidové slovesnosti atd. Profesí byl pedagog a dokonce si ze svého působení v Napajedlích pamatoval i jména svých žáků z Bánova – Ryšávku Laďu a Vystrčila Josefa (Vichtóra) - které učil před 50-ti lety. Po skončení programu jsme si společně s chlapy z ostatních souborů zazpívali před kombinovanou muzikou. Těsně po půlnoci jsme s dobrým pocitem odjeli ke svým domovům.
FOTO Libor ZDE, FOTO Pavel Lígr ZDE.

Vzpomínka na plk. Aloise Dubce (*28.6.1923, +19.7.2019)

Konec června vždy patříval oslavám jeho narozenin v různém pojetí. Vždycky ale dobrosrdečně, radostně. Se smutkem si připomínáme jeho odchod. 19. července uplynuly už dva roky od jeho úmrtí. Utěká to, ale nezapomínáme. Chybí nám....

Folklórní memoriál Zdeňka Zálešáka a 278. výročí vysvěcení kostela sv. Martina, 18.7.2021

Stejně jako v loňském roce to byla první akce souboru pro veřejnost po koronavirové epidemii. Nádherné letní počasí jen umocnilo bohatou účast krojovaných všech generací na nedělní dopolední mši svaté v kostele sv. Martina. S procítěnou promluvou ji sloužil P. Radim Kuchař, kaplan Stojanova gymnázia na Velehradě.
Odpoledne už patřilo folkloru na Pálenici. Bohužel se memoriálu nemohl zúčastnit jediný přespolní pozvaný host – Mužský sbor z Mikulčic. Ničivé tornádo překazilo mnohé plány. Mezi postiženými byli i dva členové tohoto souboru.
Dopoledne v kostele a i odpoledne na Memoriálu bylo znát, že Bánovjané dbají, aby folklor nevymizel. Kohútek má jistě v „Minikohútku“ skvělé pokračovatele. A díky jejich obětavým rodičům také doprovodnou muziku. Ti nejmenší zahájili program a byli výborní. Stejně se zhostily programu všechny ostatní domácí soubory: Zpěvule, Kohútek aj Hútek. Účast byla tradičně velká, nálada skvělá. Moderování na jedničku zvládli Zbyněk Král s Pavlem Bochinem. Ti také za Hútek předali kytici květů s gratulací k 80. narozeninám zakladatelce Kohútku a Zpěvulí, paní Heleně Vystrčilové.
Rádi bychom poděkovali spolupořadatelům za pomoc s organizací obou nedělních akcí a návštěvníkům za podporu a zájem o folklor. Obzvlášť velké poděkování patří všem za štědrost při dobrovolném vstupném. Rozhodli jsme, že jeho výnos bude poslán na pomoc postiženým tornádem v Mikulčicích. Na dobrovolném vstupném se vybralo cca 25.000Kč, Hútek doplnil částku na 30.000Kč a ta byla předána do Mikulčic.

Foto , Video , Plakát

Nová posila

Během letošního roku se začal zapojovat do našich zkoušek Radek Pavlíček, který vyměnil Brno za Bánov. Tradiční láska k folkloru v celé rodině ho snad ani nemohla jinam než do Kohútku a Hútku zavést. Kromě jeho letité spolupráce s bohatou fotodokumentací k našim akcím bude jistě velkým přínosem jeho dovednost hry na harmoniku. Však ne nadarmo chodil do hudebky k Chovancom.
Ať se daří jemu i celému Hútku snad už zase v mnoha vystoupeních a tradičních akcích.

Den za Moravu, BRNO, 19.9.2020

Již potřetí jsme se zúčastnili Dne za Moravu pořádaného Moravskou národní obcí. Naše účast však byla ohrožena. Pořadatelé požadovali, abychom na akci určitě zazpívali dvě písně aspirující na moravskou hymnu. Poněvadž jsme je neměli nazpívané, tak je bylo třeba natrénovat. Na zkoušky však chodilo málo členů (důvodem nebyl jen koronavirus). Ve čtvrtek 17.9. v 19.45 hod. situace vypadala tak, že účast odřekneme. Naštěstí telefonicky potvrdili svou sobotní účast dva tenoři. A tak se jelo. Při cestě do Brna se však musela udělat ještě jedna improvizovaná zkouška – na parkovišti u motorestu Samota. Ta měla asi svůj význam, protože náš pěvecký výkon na kůru kostela sv.Tomáše ohodnotil pozounista Moravian Memory Brass zdviženým palcem. S vystoupením v průvodu a na pódiu jsme byli celkem spokojeni. A nebyli jsme sami, protože od pořadatelů jsme dostali poděkování s pozvánkou na příští rok. Tento rok nám ale na akci chyběla střelba dělostřelců kanonem.
S přihlédnutím k problémům s účastí na zkouškách a celé situaci složitější než minulá léta se akce, které přálo počasí, nakonec vydařila. Podrobný průběh programu je popsán ve článcích na odkazu.

Velmi milá odezva od pořadatelů:

"Vážení přátelé, dovolte, abych vám ještě jednou poděkoval za účast na letošní akci Den za Moravu.
Tradičně jste patřili k největším oporám a hvězdám této akce.
Těšíme se na spolupráci i v dalších letech!
Přejeme celému vašemu souboru mnoho elánu, zdraví a pohody!

Za Moravskou národní obec Jan Procházka "

Článek na zpravyzmoravy.cz

Plakát

10 let Rožnovských ogarů, Vigantice, 6.9.2020

Pozvánku na oslavu 10-ti let založení Rožnovských ogarů nešlo odmítnout a velmi rádi jsme ji přijali. Ogaři oslavu pojali v komornějším duchu a zúčastnili se jí společně se svými rodinnými příslušníky, Hútkem a pozvanými osobnostmi města. Na začátku celé akce bylo slavnostní požehnání P. Janem Machem v kostele ve Viganticích, odkud pochází někteří Ogaři. Úvodem P. Jan přivítal přítomné a v krátké promluvě s povděkem konstatoval, že hudba a zpěv zaujímají důležité místo při církevních obřadech. Kladně hodnotil, že jak Ogaři, tak také Hútek se zúčastňují akcí světských i mnoha akcí pořádaných farnostmi. Oba soubory v rámci požehnání zazpívaly po jedné písni. Ogaři poprosili zpěvem o pomoc sv. Michaela.
Program pak pokračoval na Výletišti. Po vyhodnocení činnosti souboru Rožnovských ogarů a zajímavé statistice vystoupili jak Ogaři, tak Hútek se svým pásmem písní. Následovala příjemná oficialita v předání dárků. Obohacením a zážitkem bylo vystoupení Jana Macha ml. na citeru. Po skončení první části programu probíhala volná zábava v kamarádské atmosféře. Prolínal se zpěv valašských a slováckých pěsniček – podle toho, jaká právě přišla na jazyk. Zdenek Jozífek předvedl ukázku svého „včelařského verbuňku“. Zpestřením a překvapením pro Ogary samotné byla tombola originálně vymyšlená jejich manželkami. Na celé odpoledne bylo připravené bohaté pohoštění a valašská slivovica v chladnějším počasí chutnala všem výborně. S nastupujícím soumrakem jsme se rozloučili a spokojeně s dobrým pocitem odjížděli od kamarádů domů.

Děkujeme za tradiční pohostinnost, přátelskou atmosféru a příjemné zážitky. Ogaři, nech Vám to pěkně zpívá další desítky let!

Foto Libora Kaštovského

Žehnání kaple Panny Marie Královny Na Vinohrádku v Kašavě, 22. 8. 2020

Přijali jsme pozvání P. Jana Macha na akci farnosti a OÚ v Kašavě u příležitosti žehnání nové kaple Panny Marie Královny. Sice v poněkud oslabené sestavě, nicméně na pěveckém výkonu to nebylo znát.
Při slavnostní mši svaté, kterou celebroval pomocný biskup olomoucký Mons. Antonín Basler, se s námi ve zpěvu vystřídal ženský a mužský pěvecký sbor z Kašavy, velmi působivý byl vstup Rožnovských Ogarů pod vedením Jana Macha st. Hudební doprovod v jejich podání jen umocnil pro nás neznámou mariánskou píseň. Muzikanti z kašavské Mladé dechovky výtečně zahráli nejen při mši svaté, ale i po jejím skončení na prostranství kolem kaple.
Pozornost zaslouží ojedinělý kovový kříž na kamenném podstavci umístěný v blízkosti kapličky. Kříž byl součástí letadla B17 sestřeleného nad Kašavou za 2. sv. války a byl nalezen občanem Kašavy.
Celému odpoledni přálo počasí, všechno měli připravené a organizačně zvládnuté na výbornou. To, že P. Jan Mach je velký nadšenec pro folklor , se nedalo přehlédnout. Valašské děvčice a ogaři v krojoch důstojně nesli obětní dary při mši svaté, předali množství děkovných dárků celé dlouhé řadě všech, kdo se zasloužili o stavbu této mariánské svatyňky, jejíž stavba byla zahájena na konci léta 2019. Po skončení mše svaté a děkovné řeči P. Jana Macha zazněla píseň, kterou všichni společně nacvičili. V jejím refrénu se opakoval text: Přijmi naši chválu, Paní divukrásná, Panno přesvatá, celá sluncem oděná, korunu z hvězd máš a měsíc u nohou, jsi jistý přístav náš a spásy jitřenkou.
Po focení u kapličky jsme si ještě pozpívali s neúnavnými Ogary, kteří se i s nástroji přestěhovali k našemu stolu. Pak za nama přišel s huslama také Hútek Jan Mach. Ani sa nám z tak zdařilé akce nechtělo odjížďat. Foto , FOTO TRINITAS

Mše svatá za P. Františka Boráka, 26. 7. 2020 (nedožitých 110 let)
K této důstojné vzpomínkové akci přispěl velkou měrou náš dobrý přítel, historik a spisovatel, Ladislav Slámečka. Člověk, který vlastní mnoho vyznamenání za udržování pamětí národa. Že je to stále nutné a aktuální připomněl v relaci na Českém rozhlase 18. 6. - v Den hrdinů druhého odboje. Velký prostor věnoval postavě P. Boráka, jenž se nebál projevit své názory jak za nacistické okupace, tak za totality.
Snad jen několik údajů z nelehkého života tohoto bánovského rodáka. Narodil se 25. listopadu 1910. Po absolvování gymnázia v Uh. Brodě v letech 1922-1930 vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci 1930-1935 s absolutoriem a kněžským svěcením. Působil jako římskokatolický kněz na Moravě a v Čechách. Zemřel 25. července 1975 v Radslavicích u Přerova. Byl to člověk nenápadný, zato učený a nescházela mu odvaha. Právě on naslouchal ve zpovědnici Josefu Valčíkovi, výsadkáři a jednomu z atentátníků na Reinharda Heydricha. Jako talisman mu tehdy věnoval obrázek sv. Václava od Mikuláš Alše.
Mnohem více jsme vyposlechli v proslovu na úvod mše svaté od samotného L. Slámečky. Zazpívali jsme „Pri Strážnickéj bráně“.
Po skončení mše svaté jsme se přesunuli ke společnému hrobu kněží, kteří v Bánově působili. Tam je P. František Borák pochován. I položením květin a zazpíváním písní jsme uctili památku tohoto katolického kněze, jehož je nutno si vážit a nezapomínat. Jak zaznělo v písni v kostele : „Bože nám pomáhaj, aj Panna Maria, aby nezhynula moravská krajina!“

Pořad ČRo můžete poslechnout ZDE.

Memoriál Zdeňka Zálešáka a 277. výročí posvěcení kostela sv. Martina, 19.7.2020

Byla to vlastně první akce Hútku pro veřejnost po koronavirové pandemii. Letos se poprvé konala v rámci obecního Bánovského leta v areálu Pálenice. Kvůli stále se měnícím opatřením v rámci vzpomínané pandemie bylo jeho uspořádání dlouho na vážkách. Bylo však nutné prověřit, zda nám pozvané soubory potvrdí svou účast. Snažili jsme se zajistit kvalitní taneční soubory (minulý rok je nebylo možné pozvat s přihlédnutím k místu konání, které neumožňovalo ideální podmínky pro takové vystoupení. Podařilo se, a tak jsme mohli přivítat výborný taneční soubor Oldšava s CM Olšava, vynikající slovenský soubor Kopaničiar ze slovenské Myjavy se svou cimbálovkou.
Na poslední chvíli se po dohodě omluvil ženský pěvecký sbor Búdové umělkyně z Vlčnova, kde zase o sobě dal vědět koronavir.
Nedělní oslavy zahájila slavnostní mše svatá v kostele sv. Martina. V jejím průběhu jsme zazpívali mariánskou píseň a žalm. Mše svatá byla sloužena za zemřelé bánovské folkloristy.
P. Vojtěch Šíma, který celebroval mši svatou, ve své promluvě zmínil fakt, o němž jsme dosud mnozí nevěděli. 17. 7. 2020 uplynulo 277 let od posvěcení našeho kostela biskupem olomouckým – Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna-Kastelkornu, tentýž biskup 12.5.1743 - ve stejném roce korunoval Marii Terezii na českou královnu.
Nově upravené prostory Pálenice přivítaly hojný počet návštěvníků domácích i přespolních.
Mezi hosty byl také hejtman zlínského kraje Jiří Čunek. Viditelně měl z této akce radost a ocenil, že se lidé dokáží zabavit sami. Účastí temperamentního Kopaničiaru dostal náš memoriál punc „mezinárodního“, zkušená Oldšava prezentuje folklor srdcem. Svým procítěným zpěvem program obohatil Jaroš Hrbáč st.
Nálada byla skvělá. Poděkování patří OÚ, spolupořadateli farnosti Bánov, ochotným cukrářkám za sladkosti, všem (včetně rodinných příslušníků Hútkú), kdo jakkoliv pomohli s organizací již tradiční akce. Všem nadšencům folkloru díky za přízeň a podporu.

Další fotky Radka Pavlíčka ZDE a ZDE. Pořad Markéty Ševčíkové Folklorní notování si můžete poslechnout v audioarchívu ČRo Brno, 25.7.2020, od 19:04 ZDE. Plakát ZDE. Videosestřih ZDE.

Jan Mach 50, 31.5.2020

Epidemie koronaviru zasáhla všechny oblasti našeho života. S vyhlášením nouzového stavu a souvisejících nařízení musel také Hútek zrušit naplánované akce. Odpadly zavedené čtvrteční zkoušky. Teď znovu ožívá naše e-kronika.
Po spuštění vládních uvolňovacích opatření jsme začali ve venkovních prostorách Pálenice zkoušet. Podíl na tom mělo i upravené pozvání na oslavu abrahámovin našeho externího člena P. Jana Macha na den 29.května. Na všech bylo vidět, že se těší z opětovného zahájení činnosti souboru.
Při naší cestě do Lukova jsme navštívili hřbitov v Luhačovicích, kde jsme položili kytky a uctili památku strýčka Dubca a paní Jílkové ( bývalá majitelka hotelu Litovel). Strýčkovi jsme samozřejmě zazpívali jeho nejoblíbenější písničku „Zaspala nevěsta“. Snad jsme mu tam „nahoře“ udělali radost.
V Lukově už jsme byli očekáváni a přivítání bylo velmi srdečné. Pohoštění bylo velmi hojné. Setkání se zúčastnili místní farníci a zpěváci z Kašavy. Škoda, že tam nebyli Rožnovšti ogaři. Po blahopřání „sa zpívalo o dušu“ a přišla na řadu i harmonika. Následné hodnocení jednoho člena Hútku bylo: „Takovú dobu v kuse jsem už dlúho nezpíval“. Až na chladné počasí (bylo ale dostatek paliva na zahřátí) to byla velmi zdařilá akce. Jendo, díky za vše a do mnoha dalších let přejeme jen to nejlepší. Jsme rádi, že jsme spolu stále v kontaktu. Těší nás naše přátelství.

Tradiční fašank v Bánově, 24.2.2020

Už se stává tradicí problém se zajištěním klarinetistů na fašankovú obchůzku. Chceme dodržet termín obchůzky v pondělí, což ale pro muzikanty znamená vzít si volno z práce a je to vlastně pro ně už třetí po sobě následující akce - hrají v sobotu i v neděli na obdobných akcích. Přesto se nám podařilo muzikanty zajistit – Jendy Jevčáka a Smetanu. Tento rok byl problém i s účastí členů Hútku. Řadu z nich skolila nemoc nebo se nemohli zúčastnit ze závažných důvodů. I když jsme byli v oslabené sestavě, tak jsme obchůzku zvládli podle plánu. Myslím, že skalní příznivce jsme potěšili. Ti nás ostatně odměnili kvalitní slivovicú a bylo i něco na zakousnutí. Dojemné bylo, jako každý rok, naše zastavení v mateřské školce. Po našem „vystoupení“ pod okny nám děti zazpívaly fašankové písničky ze své třídy. Věříme, že nám v nich rostou naši nástupci. Na Jarmeku jsme zazpívali bývalému fašančárovi strýcovi Kopuncových.
Akci jsme zakončili (stejně jako začali) a patřičně vyhodnotili na základně.
Děkujeme všem, kteří nás jakkoliv podpořili.
FOTO, Plakát

 

11. hútkovská zabijačka, 15.2.2020

Letošní přípravy byly jednodušší, protože jsme znovu použili osvědčený model : pátek až neděla a zajištění surovin od stejného dodavatele. Sponzory obešel náš sponzorský manažer Bohuš a potřebné suroviny zajistil Fera, za což jím patří veliký dík. Jelikož letos vyšlo konání Charitního plesu do Bánova na náš startovací páteční den a někteří jsme chtěli postíhat obě akce, začínali jsme už dopoledne. Hútky z řad důchodců posílili ještě stále aktivně pracující, kteří „obětovali“ svou dovolenou. Hojná účast členů byla vidět na odvedené práci. Z podstatných výrobků zůstalo na sobotu vaření obarovice. Změna byla při vaření „černé“, kdy Olina (lázeňský pobyt – na víkend si vzal vycházku) ochotně a úspěšně zastoupily Máňa s Lidků. Tradičně napekly něco sladkého pod zub naše ženy a opět nám život osladili Hamplovi.
Sobotní atmosféra této zabijačky se trochu nesla v duchu neúčasti strýčka Dubca. Nepřijel pozvaný gen. Boček a pro nemoc se omluvil plk. Pelčák. Rádi jsme mezi námi přivítali pana faráře P. Jiřího Putalu. Tak trochu komorní duch sobotního dne očividně rozproudily Plkotnice.
Myslím si, že zúčastnění sponzoři i s ostatními hosty byli spokojeni jak s pochutinami, tak i s kulturním programem. Letos to byla záležitost Jurky a Pavla Skyby s jeho dětmi Vojtíškem a Aničkou. Sobotní posezení ukončilo zdravé jádro až po příjezdu divadelníků. V neděli jsme už jen provedli úklid, trochu pozpívali. Ještě nás na chvíli přišli pozdravit i naši skalní přátelé a sponzoři Navláčilovi.
Rozcházeli jsme se s pocitem další zdařilé akce. FOTO

Společné setkání obcí farnosti, neděle 19.1.2020, Suchá Loz.

Motto: „Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu“ (Mt 22, 4b)

Oficiální název sice zněl Společné setkání obcí farnosti Bánov, ono tomu tak i bylo, protože byli zastoupeni farníci jak z Bánova, Bystřice p.L., tak také místní ze Suché Loze. Celé odpoledne se ale neslo v duchu abrahámovin pana faráře Jiřího Putaly. Dodatečně spojil tak oslavu svých narozenin s farní akcí. Ve 14 hodin začala v kostele sv. Ludmily děkovná mše svatá, po jejím skončení následoval přesun do Kulturního domu, kde k poslechu i zpěvu hrála cimbálová muzika Pajtáš. Po společném přípitku a gratulacích následovalo hodování a zábava. K řadě gratulantů jsme se přidali také my /větší společný dárek jsme předali už v předstihu/ a na pódiu jsme byli vydatnou posilou Pajtáše. Parádně jsme si zazpívali.
Nedošlo sice na původní záměr pana faráře: „Dom půjdem, až to vypijem!“, nicméně z nasmažených výborných řízků nezbyl /podle Sucholožanů/ žádný. Pohostinnost byla velká. Panu faráři, všem pořadatelům a každému, kdo se jakkoliv zasloužil o průběh příjemného „Setkání“, patří velké díky.

 

Živý Betlém aneb Putování čtvrtého krále, Suchá Loz, 5.1.2020

Odpoledne v neděli 5. 1 .2020 jsme v sucholožském kostele sv.Ludmily zazpívali některé části Koledové mše v rámci programu Živý Betlém aneb Putování čtvrtého krále. Zdařilé výkony nadšených herců ještě podpořil svým výtečným výkonem Pěvecký sbor z Kroměříže. Návštěvníci zaplněného kostela tak odcházeli nadmíru spokojeni.
Nemohli jsme odmítnout pozvání sucholožských pořadatelů k zakončení skvěle prožitého odpoledne. Všem jim patří velké poděkování.

Zpívání u vánočního stromu, 4.ledna 2020

Pro nepřízeň počasí 23.12.2019 se „Zpívání u vánočního stromu“ uskutečnilov náhradním termínu v sobotu 4.ledna 2020. Akce se zúčastnily soubory Kohútek, Zpěvule a Hútek, zahrála dechová hudba Bánovjanka. K našemu osvědčenému repertoáru (Bílé Vánoce, Purpura, Vždyť jsou Vánoce) jsme nacvičili další dvě koledy.
Obecní fotogalerie ZDE.

 

 

 

Akce 2015÷2019

Akce 2009÷2014

Návrat na hlavní stranu